Doplňující cvičení

5-9
Doplňující cvičení
I. Texty
A. 漢字の話
1. 畑
この漢字は、左がわが「火」で、右がわが「田」です。もともとは、右がわの「田」に、畑と
おなじいみがありました。畑には、左がわに「火」があるので、林や森に火をつけてもやして作
った「はたけ」のことを「畑」と書きました。むかしは、火をつかわないで作った「はたけ」の
ことは、べつの漢字で「畠（はたけ）」と書いていて、今でも「畠（はたけ）山さん」などのみ
ょう字にのこっています。しかし、今では、火をつかわなくても、やさいや花などを作っている
土地のことは、みんな「畑」と書いて、「畠」の字はつかわなくなりました。
2. 林と森
この二つの漢字のくべつははっきりしていません。林には木が二つあって、森には三つありま
す。森のほうが、木が一つ多いから、林よりも大きいです。それから、人間がうえてそだてたも
のは林で、しぜんに生えて大きくなったものは森です。また、木ではなくて竹が生えているとこ
ろは、森ではなくて林です。竹林ともいいます。
3. 石と岩
岩は、石の上に山が乗っています。だから山にある大きな石が岩です。しかし、山にあっても
大きくない石は、岩ではなくて石です。
B. ヤンデラさんとその友達
ヤンデラさんは、チェコの大学の学生で、今は日本の大学に留学して日本語と日本文学を勉強
しています。プラハのぎん行で働いていたこともあります。
糸川さんは、ヤンデラさんが留学している大学に通っている学生で、大学の校門のちかくのレ
ストランでアルバイトをしています。ヤンデラさんは、じゅぎょうの後、そのレストランで夕食
をとって、うちに帰ることがあります。
山田さんは、ヤンデラさんが留学している日本の大学の学生で、日本文学を学んでいます。日
本語や日本文学にとてもくわしくて、ヤンデラさんはよくしつもんをしています。
すず木さんは、ヤンデラさんが留学している大学の学生で、日本のれきしを勉強しています。
べつの大学を出て、働いていましたが、入学しけんをうけて、また大学に入りました。プラハの
語学学校で日本語を教えていたこともあります。文学にもきょうみを持っていて、ヤンデラさん
87
が出ている文学のじゅぎょうにいっしょに出ています。ヤンデラさんの友達の中では一番年上で
す。
石田さんは、山田さんの高校のとき時の友達で、ヤンデラさんたちとはべつの大学に通ってい
ます。大学ではチェコ語を勉強していて、来年プラハに留学することになっています。時々、石
田さんがチェコ語で話して、ヤンデラさんが日本語で話すことがあります。
竹内さんは、ヤンデラさんが住んでいるアパートのとなりの部屋に住んでいる大学生です。ヤ
ンデラさんが通っているのとはちがう大学で勉強しています。お母さんが病気になって入院した
から、お父さんや弟たちが住んでいる家にもどっています。その家から大学に通うのは大へんな
ので、休むことも多いです。ふくがやぶれて困っているヤンデラさんに、はりと糸をかしたこと
があります。
C. ヤンデラさんたちの会話
ヤンデラさんとすず木さんと山田さんは、文学のじゅぎょうの後、教しつのあるたて物を出て、
校門の方に歩いています。
ヤ：山田さん、すず木さん、おなかすいてませんか。どこかで晩ご飯を食べて帰りませんか。
山：いいですね。私も疲れて、おなかがすいて……。校門のちかくのレストランで糸川さんがア
ルバイトをしているから、そこに行きませんか。
す：そのレストランにはお酒もありますか。
山：ビールはありますよ。
す：じゃあ、ビールを何杯か飲んで、晩ご飯を食べることにします。でも、何がおいしいですか。
山：私は、カキフライてい食をよく食べます。安くて、おいしくて、りょうが多くて、一番のお
すすめです。
ヤ：山田さん、すみません、それはどんなりょうりですか。
山：カキフライですか。カキにころもをつけて油であげたりょうりです。
ヤ：そのカキは？
山：ああ、カキは、貝です。貝はしっていますか。
ヤ： ええ、みそしるに入っているシジミを食べたことがあります。でも、あまりおいしくありま
せんでした。
す：チェコでは、貝はあまり食べませんからね。
山：じゃあ、ヤンデラさん、私が一つあげますから、食べてください。シジミよりはおいしいで
すよ。
ヤ：それではためしてみますね。
88
II. Cvičení
1. Spojte uvedené věty pomocí から či ので a přeložte do češtiny:
1) 今日は雨が降っています。学校に行きません。
2) 漢字を書くことができません。日本語を勉強していません。
3) 毎日一生けんめい勉強しています。来週英語のテストがあります。
4) 私はお酒を飲みません。私は病気です。
5) さむくなります。もう 12 月になりました。
6) 油がなくなりました。油を買いに行きました。
7) お金がありません。高い車を買いました。
8) 今日はとても疲れました。朝から晩まで働きました。
9) 車が動かなくなりました。歩いてしごとに行きました。
10) 気持ちわるくなりました。へんな物を食べました。
11) くすりを飲みました。かぜをひいてねつが出ました。
12) 私はばかなことをいいました。友達はわらいました。
2. Za použití číselných údajů, příslovečných určení aj. rozvíjejte následující minimální větné fráze do
smysluplných vět:
1) 水を飲む。
2) 本をかりる。
3) 手がみを書く。
4) 道を歩く。
5) 土地を買う。
6) 竹を切る。
7) いぬがいる。
8) コンピューターを持っている。
9) たばこをすう。
10) 日本に行く。
11) 貝がらをひろう。
12) CD をかす。
13) 家をたてる。
14) えいがを見る。
15) 友達に会う。
16) 切手を買う。
17) スープを飲む。
18) くつをもらう。
19) しゃしんをとる。
20) 小鳥をかっている。
3. Spojujte následující dvojice vět různými způsoby – pomocí přechodníku, spojky, přívlastku apod. a
poté přeložte do češtiny:
1) 糸川さんはレストランで働いています。私はしっています。
2) テストにごうかくしました。毎日一生けんめい勉強しました。
3) 私はパラツキー大学の学生です。田中先生はパラツキー大学で教えています。
4) ペテルくんはスロバキア人です。ペテルくんはチェコ人ではありません。
5) あの女の子はかみが長いです。あの女の子はかわいいです。
89
6) ヤンデラさんは教しつに入りました。私は見ていました。
7) 電車はまだ動いています。ペトルくんは電車から降りました。
8) 私が昼ご飯を作ります。昼ご飯を食べてください。
9) チェコは日本より北にあります。チェコは日本よりさむいです。
10) 私は友達から本をかりました。弟は本を読んでいます。
11) 田んぼではお米を作ります。畑ではやさいや花を作ります。
12) 先生が文法をせつ明しました。私にはわかりませんでした。
13) 私はしりませんでした。ペトラさんはしっていました。
14) 昨日コンピューターを買いました。コンピューターがこわれました。
4. Různými způsoby srovnávejte následující dvojice výrazů:
ボヘミア×モラビア
オロモウツ×プラハ
日本語×チェコ語
林×森
北海道×チェコ
コーヒー×こう茶
勉強×しごと
ビール×ワイン
5. Tvořte věty podle vzoru:
ブルノ（チェコ）→ブルノはチェコで二番目に大きなまちです。
1） ブルノ（モラビア、チェコスロバァキア）
2） パラツキー大学（チェコ、モラビア）
3） ナイル川（せかい、アフリカ）
4） オロモウツ（チェコ、モラビア、ハナー地方）
5） トヨタ（せかい、日本）
6. Doplňte chybějící části následujících vět a přeložte:
1） プラハからひ行機に乗って、＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿。
2） 勉強していてねむくなったから、＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿。
3） ＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿、朝はやくおきることができませんでした。
4） じゅぎょう中に気分がわるくなったので、＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿。
5） ＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿から、地下てつで行きました。
6） 私は、＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿しりませんでした。
7） ペトルくんが、＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿見えました。
8） ＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿＿、疲れてもう歩くことができません。
90
7. Odpovězte rychle:
1） 日本語を勉強しているのはどうしてですか。
2） 日本語がむずかしいのはどうしてですか。
3） 今日しゅくだいを出さなかったのはどうしてですか。
4） 何か月、日本語を勉強していますか。
5） パラツキー大学のたて物は何階だてですか。
6） 今日じゅぎょうに来ているのは何人ですか。
7） チェコに富士山（ふじさん）より高い山がありますか。
8） チェコで一番高い山とスロバキアで一番高い山とでは、どちらが高いですか。
9） 昨日はどのくらいコーヒーを飲みましたか。
10） 毎日どのくらい働きますか。
11） 家から大学まで歩いてどのくらいかかりますか。
12） 今、おいくつですか。
13） 今、どんなふくを着ていますか。
14） めがねをかけているのはだれですか。
15） 日本語の本を読むことができないのはどうしてですか。
III. Nové výrazy
ア行
あげる
あと
あぶら
いと
いみ
いわ
おなか
おなかがすく
後
油
糸
岩
1. dát, 2. smažit
za, po, potom
olej
nit
význam
skála
břicho
mít hlad
カ行
かい
かいがら
かき
カキフライ
かぜをひく
かわいい
きた
きぶん
きぶんがわるい
きもち
貝
貝がら
北
気分
気分がわるい
気持ち
mušle
lastura, ulita
ústřice
smažené ústřice
nachladit se
roztomilý, hezký
sever
nálada
cítit se špatně
pocit, nálada
91
きもちがわるい
気持ちがわるい
きょうみをもつ
くわしい
ごうかくする
こうもん
ころも
ころもをつける
こわれる
きょうみを持つ
校門
cítit se špatně, být znechucený
(něčím)
mít zájem
podrobný; znalý
uspět u zkoušky
školní brána
těstíčko
obalit v těstíčku
rozbít se, pokazit se
サ行
dělat zkoušku
しけんをうける
シジミ
しぜんな
せかい
šidžimi (druh mořského mlže)
přirozený
svět
タ行
た
たけ
たけばやし / ちくりん
だす
たてる
ためす
たんぼ
ちがう
ちほう
ていしょく
とち
地方
てい食
土地
rýžové pole
bambus
bambusový háj
odevzdat, podat, vytáhnout
postavit
zkusit, vyzkoušet
rýžové pole
lišit se, být jiný
oblast, kraj
menu
pozemek
入院する
入学しけん
人間
ねつが出る
zmizet, dojít
být hospitalizován
přijímací zkoušky
člověk, lidská bytost
mít horečku
田
竹
竹林
出す
田んぼ
ナ行
なくなる
にゅういんする
にゅうがくしけん
にんげん
ねつがでる
ハ行
はえる
ばか（な）
はっきり
はやし
はり
ひだりがわ
ひをつける
べつ（の）
へん（な）
生える
林
左がわ
火をつける
růst
hloupý
jasně, zřetelně
háj, les
jehla
levá strana
rozdělat oheň
jiný, odlišný
divný, zvláštní
マ行
まなぶ
みぎがわ
学ぶ
右がわ
učit se
pravá strana
92
みそしる
みょうじ
むかし
めがねをかける
もり
もやす
みょう字
森
polévka miso
příjmení
kdysi dávno
nosit brýle
les
spálit
ヤ行
やぶれる
ゆうしょく
夕食
roztrhnout se
večeře
ラ行
りょう
množství, kvantita
93
10
I.
Vyjadřování přání, časové věty
Syntaktické vzorce a gramatika
VYJADŘOVÁNÍ PŘÁNÍ, ZÁMĚRU
(S1 wa) S2 ga hošii (desu)
(Wataši wa) tokei ga hošii desu.
chtít S
Chci hodinky.
(S1 wa) S2 ga/o V-tai (desu)
(Wataši wa) tokei ga kaitai desu.
chtít V S
Chci si koupit hodinky.
S wa ... V-tai to omou
Fujujasumi wa Kjúšú de sugošitai to omoimasu.
úmysl, záměr něco udělat
Zimní prázdniny chci strávit na Kjúšú.
Přání vlastnit nějaký objekt můžeme vyjádřit pomocí kvalitativního slovesa hošii. Ačkoli objekt přání
představuje přímý předmět, váže se na sloveso hošii prostřednictvím partikule ga.
Terebi ga hošii desu.
Chci televizi.
A: Tandžóbi ni nani ga hošii desu ka.
B: Só desu ne. Atarašii sumaho ga hošii desu.
Co si přeješ k narozeninám?
Chtěl bych nový mobil (smartphone).
A: Dore ga hošii desu ka.
B: Kore ga hošii desu.
Které chceš?
Chci tohle.
Přací tvar dějových sloves vytvoříme připojením sufixu -tai ke 2. slovesnému základu. Dále jej
ohýbáme jako adjektiva typu A-i, můžeme od něj tedy utvořit zápor a tvary minulé – např. ojogitai →
ojogitakunai (nechci plavat), ojogitakatta (chtěl jsem plavat), ojogitakunakatta (nechtěl jsem
plavat). Přímý předmět se pojí jak s partikulí o, tak s partikulí ga, přičemž partikule ga vyjadřuje spíše
silné přání či potřebu.
Ongaku o/ga kikitai desu.
Kugacu kara piano o naraitai desu.
Terebi o/ga kaitai desu.
Aa, acui. Nanika cumetai mono ga nomitai.
Chci poslouchat hudbu.
Od září se chci učit na klavír.
Chci si koupit televizi.
To je ale vedro. Chci se napít něčeho
studeného.
Oba výše uvedené syntaktické vzorce vyjadřují velmi osobní pocit, a proto je používáme pouze v 1.
osobě, případně v otázce pro 2. osobu. Přání 3. osoby lze vyjádřit přidáním sufixu -garu, obvykle
v průběhové formě, který vyjadřuje, že daná osoba vykazuje známky toho, že si danou věc přeje:
hošii
V-tai
→
→
hošigaru
V-tagaru
→
→
hošigatte iru
V-tagatte iru
V těchto vazbách je objekt přání vyjádřen pomocí partikule o:
Tomodači wa terebi o hošigarimasu / hošigatte imasu.
Tomodači wa terebi o kaitagarimasu / kaitagatte imasu.
Přítel chce televizi.
Přítel si chce koupit televizi.
Vazba V-garu je ekvivalentní vazbě V-tai to itte iru (více viz L11):
Tomodači wa sakura no hana o mitagatte imasu.
Tomodači wa sakura no hana ga mitai to itte imasu.
Přítel chce vidět sakury.
Přítel (říká, že) chce vidět sakury.
95
V češtině vazbu chci/nechci používáme poměrně často, v japonštině je však vazba V-tai
daleko méně frekventovaná. Zjišťovat takto přání druhé osoby není považováno za zdvořilé,
zvláště je-li společensky výše postavená než mluvčí. Stejně tak není tato vazba vhodná při
formulaci nabídky či pozvání. Volíme raději jiný způsob vyjádření, např. zápornou otázku:
Dáte si čaj?
Šéfe, chcete jít s námi?
*Oča ga hošii / nomitai desu ka?
*Bučó, iššo ni ikitai desu ka?
→ Oča wa ikaga desu ka?
→ Bučó, iššo ni ikimasen ka?
VEDLEJŠÍ VĚTY ČASOVÉ
Časová spojovací partikule TO

V1-u to, …V2
Mado o akeru to samuku narimasu.
Ano kado o magaru to gakkó ga arimasu.
když V1, tak V2
Když otevřu okno, ochladí se.
Když zahnete za ten roh, uvidíte školu.
Spojovací výraz to obvykle překládáme jako když. V některých případech implikuje podmiňovací
spojku jestliže, pokud. Sloveso, které mu předchází, musí být v důvěrném tvaru přítomného času, a to
i v případě, že daná věta vyjadřuje děj minulý. Sloveso ve větě, která po spojce to následuje, nesmí být
ve tvaru vyjadřujícím rozkaz, návrh, pozvání či jiný volní projev. Vazba se spojkou to se často
používá např. při dávání pokynů, jak něco udělat, nebo při vysvětlování cesty.
Kono botan o osu to, kippu ga dete kimasu.
Eki kara massugu iku to, honja ga arimasu.
Po stisknutí tlačítka obdržíte lístek.
Když půjdete od nádraží rovně, narazíte
na knihkupectví.
Pomocná jména TOKI, AIDA, UČI, MAE, ATO
Tato pomocná jména slouží k vyjadřování různých časových vztahů v souvětí. U každého musíme
dbát na to, na jaký slovesný tvar jej můžeme napojit.
TOKI (NI)

N no / A(-i/na) / V1 toki (ni/wa) … V2
Kodomo no toki...
Kare ga kita toki wataši wa mada nete imašita.
časové „když“
Když jsem byl malý, ...
Když přišel, ještě jsem ležel.
Obvykle překládáme jako když, až, v době (když/až). Sloveso, které mu předchází, musí být
v důvěrném tvaru. Partikule ni jeho význam zdůrazňuje.
Jasumi no toki (ni)...
Hima na toki (ni)...
Okane ga nai toki wa tomodači ni karimasu.
Tenki ga ii toki wa soto de asobimasu.
Když jsou prázdniny, v době prázdnin ...
Když mám čas, ...
Když nemám peníze, půjčím si od přítele.
Když je hezky, hraju si venku.
V případě, že je podmět vedlejší věty odlišný od podmětu hlavní věty, je označen partikulí ga:
Kare ga kita toki wataši wa mada nete imašita.
Když přišel, ještě jsem ležel.
96
AIDA (NI)

N no / V-te iru aida (ni) …
Nacujasumi no aida (ni) makku de baito o šimašita.
Makku de baito o šite iru aida wa okane ga takusan
arimašita.
během, zatímco
Během letních prázdnin jsem byl na
brigádě v McDonald’s.
Když jsem pracoval v McDonald’s, měl
jsem hodně peněz.
Obvykle překládáme jako během, zatímco. Sloveso předcházející výrazu aida je vždy v důvěrném
tvaru přítomného času průběhového či prostého, podle typu slovesa.
džugjó no aida …
Sono mise de kaimono o šite iru aida, kare wa
wataši o matte imašita.
Kodomo ga uči ni iru aida wa dokonimo iku
koto ga dekimasen.
během vyučování
Když jsem nakupovala v tom obchodě,
čekal na mě.
Když jsou děti doma, nemůžu nikam jít.
Pokud po pomocném jménu následuje partikule ni, znamená to, že děj hlavní věty proběhl uvnitř
časového rámce, který vymezuje věta vedlejší. Pokud ni nenásleduje, trvání děje v hlavní větě je
totožné s celým časovým rámcem věty vedlejší.
Srovnej:
Wataši ga benkjó šite iru aida ni Šóta ga kimašita.
Wataši ga benkjó šite iru aida Šóta wa terebi o
mite imašita.
Když jsem se učila, přišel Šóta.
Zatímco jsem se učila, Šóta se díval na
televizi.
UČI NI

N no / A-i / A-na / V-u /V-te iru uči ni …
Kanodžo to hanašite iru uči ni, kanodžo no namae o
omoidašimašita.
Wakai / genki na uči ni iroiro na tokoro ni rjokó ni
ikitai.
během, zatímco, dokud
Během toho, co jsem s ní mluvil, jsem
si vzpomněl, jak se jmenuje.
Dokud jsem mladý / zdravý, chci se
podívat na různá místa.
Základní význam tohoto pomocného jména je v rámci určitého limitu. Výrazu uči ni mohou
předcházet slovesa v důvěrném tvaru přítomného času průběhového či prostého vyjadřující určitý stav
nebo probíhající činnost, nebo adjektiva či substantiva vyjadřující časové trvání (např. roční či životní
období, část dne apod.).
Daigaku ni iru uči ni / gakusei no uči ni mó hitocu
no gaikokugo o naraitai.
Gaidobukku o mite iru uči ni, Nihon ni
ikitakunarimašita.
Nihon ni iru uči ni kabuki o mitai desu.
Zatímco jsem na univerzitě / dokud jsem
student, chci se naučit ještě jeden cizí
jazyk.
Jak jsem si prohlížel průvodce, zachtělo
se mi jet do Japonska.
Během toho, co budu v Japonsku, bych
chtěl vidět kabuki.
Výraz uči ni v některých případech implikuje, že pokud neuděláme činnost vyjádřenou v druhé větě
dříve, než pomine situace vyjádřená ve větě první, nemusí už být pozdější realizace možná, může být
problematická apod.
wasurenai uči ni…
Okane ga aru uči ni mó ičido nihon ni ikitai desu.
…než na to zapomenu (dokud si to
pamatuji)
Dokud mám peníze, chci se ještě jednou
podívat do Japonska.
97
AIDA (NI) vs. UČI NI
Aida (ni) referuje k časovému úseku mezi dvěma jasně danými body, tj. začátkem a koncem. Naproti
tomu uči ni používáme často v případech, kdy začátek děje není jasně stanoven. V takových případech
výraz aida (ni) použít nelze. Výraz uči ni můžeme navíc, na rozdíl od aida (ni), napojit i na záporný
tvar slovesa.
Srovnej:
Kodomo ga nete iru aida ni / uči ni hon o jomimasu.
Ame ga furanai *aida ni / uči ni kaimono ni ikimasu.
Atatakai uči ni / *aida ni tabete kudasai.
Zatímco mi dítě spí, čtu si knihy.
Zajdu nakoupit, dokud neprší.
Snězte to, prosím, dokud je to teplé.
Výrazu uči ni nesmí předcházet substantivum, které vyjadřuje nějakou časově ohraničenou událost
(např. kaigi, džugjó, konsáto, orinpikku aj.):
Džugjó no aida ni / čú (ni) /*no uči ni joku inemuri
šite imasu.
Během vyučování často spím.
MAE NI

N no / V-u mae ni …
Jandera san wa nihon e iku mae ni nihongo o benkjó
šimašita.
předtím, než
Než jel pan Jandera do Japonska, učil
se japonsky.
Pro vyjádření, že jeden děj předcházel druhému, tedy ve významu předtím, než, používáme pomocné
jméno mae ve spojení s partikulí ni. Sloveso vedlejší věty musí být vždy v důvěrném tvaru
přítomného času.
Džugjó no mae ni sensei ni tanomimasu.
Kekkon suru mae ni okane o tamete imašita.
Před vyučováním požádám učitele.
Před svatbou jsem šetřila.
ATO DE

N no / V-ta ato (de) …
Džugjó ga owatta ato de uči ni kaerimašita.
po, poté
Po vyučování jsem se vrátil domů.
Pro vyjádření následnosti jednoho děje po druhém použijeme vazbu s pomocným jménem ato (po,
poté), které se pojí s partikulí de. Tu je možné v hovorové řeči vynechat.
džugjó no ato
Taišoku šita ato de hikkošimašita.
Uči ni kaetta ato de oča o iremašita.
po vyučování
Poté, co odešel do důchodu, se
přestěhoval.
Poté, co jsem se vrátil domů, jsem si
uvařil čaj.
Tato vazba má podobné použití jako vazba V-te kara (viz L7). Hlavní rozdíl
spočívá v tom, že zatímco vazba ato de pouze vyjadřuje pořadí, ve kterém se
odehrály dva děje, vazba -te kara zdůrazňuje dané pořadí, přičemž děj hlavní
věty je vnímán jako tímto pořadím podmíněný.
Srovnej:
Kucu o nuide kara heja ni haitte kudasai. Vstupte do místnosti, až si zujete boty.
??Kucu o nuida ato de heja ni haitte kudasai.
98
SOUČASNÝ DĚJ

V1 nagara …V2
Taitei terebi o minagara gohan o tabemasu.
Miki wa hatarakinagara daigaku de benkjó šite
imašita.
zatímco V1, tak V2
Při jídle se většinou dívám na televizi.
Miki při práci/zaměstnání studovala
vysokou školu.
Pokud stejný činitel/podmět vykonává současně dvě činnosti, vyjádříme toto pomocí spojky nagara.
Obě činnosti mohou probíhat stejně dlouho, nebo činnost vyjádřená v druhé větě může proběhnout
během doby, kdy probíhá činnost věty první. Do češtiny obvykle překládáme jako zatímco, přitom.
ALTERNATIVNÍ DĚJ

V1-tari, V2-tari suru
Kóen de gému o šitari uta o utattari šimašita.
Kóen de gému o šitari, uta o utattari šite
asobimašita.
výčet činností
V parku jsme hráli hry a zpívali písně.
V parku jsme se bavili tím, že jsme
hráli hry a zpívali písně.
Tato vazba se používá zejména v hovorové řeči/mluveném projevu k výčtu činností (dvou i více),
které neprobíhají zároveň a nemusejí ani proběhnout v daném pořadí. Sloveso v důvěrném tvaru
minulého času nabírá koncovku -ri a čas celého souvětí vyjadřuje teprve koncové sloveso. Bývá to
obvykle sloveso suru.
Vazba však může obsahovat i pouze jednu činnost (jen hovorově):
Terebi o mitari šite kareši o matte imašita.
Čekání na přítele jsem si krátila mimo
jiné sledováním televize.
Tato vazba se také používá k vyjádření, že daná činnost neprobíhá pravidelně:
Kare wa gakkó ni kitari konakattari šimasu.
Do školy chodí, jak se mu zachce.
II. Text
A.
ヤンデラさんと鈴木さんはスポーツをすることにしました。ヤンデラさんはテニスをした
がっていますが、鈴木さんは野球がしたいといっています。
鈴：ヤンデラさん、どんなスポーツがしたいですか。
ヤ：テニスがしたいです。友達もみんなテニスをしたがっています。
鈴：野球はどうですか。
ヤ：見るのは好きですが、するのはあまり好きではありません。
鈴：そうですか。私は明日プロ野球の試合を見に行きたいとおもっています。
ヤ：私もぜひその試合を見に行きたいです。でも、明日は野球場へは行くことができせん。
私はテレビで見ることにします。その試合は何時からですか。
鈴：ええと、すみません。おぼえていません。家に帰ってから、電話します。
ヤ：すみませんけど、おねがいします。
99
B.
先生、ヤンデラさん、鈴木さん、ブラウンさんの会話
先：ヤンデラさん、今何かほしいものがありますか。
ヤ：私は新しいテニスのラケットがほしいです。
先：鈴木さんはどんなものがほしいですか。
鈴：私はテレビがほしいです。テレビを買って、いろいろなスポーツの試合が見たいです。
先：ブラウンさんはどうですか。
ブ：買いたいものはたくさんありますよ。
先：たとえば、どんなものですか。
ブ：まず、ステレオ、それからギターも買いたいし、ピアノも買いたいです。
先：ブラウンさんの友達はどんなものをほしがっていますか。
ブ：私の友達はほしいものは何もないといっています。
C.
色紙を真ん中から半分に切ってください。だれかがそうたのんだとき、どんな道具を使い
ますか。まず、はさみを使ってみましょう。でも、はさみでは、なかなか真っすぐ切ること
ができません。つぎに、紙を半分におってから、じょうぎで切ってみましょう。こうすると、
真っすぐに切ることはできますが、切り口がぎざぎざになってしまいます。このとき、じょ
うぎではなくペーパーナイフを使うと、とてもきれいに切ることができます。ペーパーナイ
フはうすい紙を切るときにやくに立つ道具です。かたい紙を切るときにはじょうぎをあてて
カッターで切ります。それでは、紙をまるく切るときには何を使いますか。こんどはペーパ
ーナイフやカッターよりもはさみがやくに立ちます。コンパスで円をかいてから、線にそっ
てはさみで切ると、きれいに切ることができます。
このように、ものを切る道具は私たちのまわりにたくさんあって、色々な使い方をしてい
るのです。
III. Cvičení
1. Připojte na daná slovesa sufixy -tai/-tagaru v různých tvarech a překládejte:
jasumu, suru, kuru, hairu, hadžimeru, katazukeru, iku, jomu, tobu, kaeru, miru, maneku, sumu, širu
2. Přeložte následující věty:
1）もうかぜがなおったので、月曜日からまた一生けんめい働きたいです。
2）コーヒーを飲みたくありませんでした。
3）日本ではぜひ京都に住みたいとおもっています。
100
4）30 歳になる前にぼくは京子さんとけっこんしたいです。
5）銀行員にはなりたくありません。
6）彼とは二度と会いたくありません。
7）先生のお子さんはしょう来何になりたがっていますか。
8）社長が来ないと、パーティーは始まりません。
9）ペトルは大学をそつぎょうすると、すぐ日本に来ました。
10）日本人はご飯を食べるとき、はしを使います。
11）今度チェコに来るときは、友達といっしょに来ます。
12）マリさんはチェコにいる間に、チェコ人の友達をたくさん作りたいといっています。
13）明日、夕方の 4 時と 5 時の間に私のところに来てください。
14）若いうちに本をたくさん読みたいです。
15）今日は暗くなる前にうちに帰ることができた。
16）じゅぎょうがおわった後ヤナさんと買い物に行きます。
17）けっこんした後につまに 300 万円のしゃつ金があることをしりました。
18）買い物に行った後家に帰ると友達が待っていました。
19）兄は 25 歳になってからベジタリアンになりました。
20）いつもラジオを聞きながら夕飯を食べます。
21）じゃ、コーヒーを飲みながら話しましょう。
22）パーティーで私はいつもピアノをひいたり、チェコのみんようを歌ったりします。
23）今日は本を読んだりテレビを見たりしてゆっくり休みたいです。
24）昨日は少し具合がわるかったから、一日中ねたりおきたりしていました。
25）一人ぐらしをしているあいだ、朝食を食べたり食べなかったりしていました。
3. Doplňujte partikule!
1）私（
）だれ（
2）私（
）銀行員（
）なりたくありません。
）タバコ（
3）ぼく（
4）私（
）会いたくありません。
）買いたかったです。
）新しい車（
5）みんな（
）何（
6）ヤンデラさん（
7）鈴木さん（
）ほしいです。
）ほしがっていますか。
）だれ（
）テレビ（
）小せつ（
）野球の試合（
）読みたがっていますか。
）見たがっています。
101
4. Říkejte, čím se vy nebo někdo druhý chce stát, a použijte následující výrazy podle vzoru:
私は先生になりたい。～
学者
銀行員
彼は先生になりたがっています。
音楽（おんがく）家
看護師（かんごし）
医者
作家
店員
新聞記者
画（が）家
会社員
5. Spojujte věty do souvětí pomocí: nagara, toki, to, aida, mae, ato nebo pomocí -tari -tari suru
a správně přeložte:
1）会社につとめる ～ お金をためる
2）そつぎょうする ～ 日本へ行く
3）シャワーをあびる ～
歌を歌う
4）色々とかんがえる ～
公園をさん歩する
5）けっこんする ～ アパートをさがす
6）大学で勉強する ～ よく図書館へ本をかりに行く
7）テレビを見る ～ 本を読む ～ すごす
8）あと二時間たつ
～ お客さんが来る
9）朝ご飯を食べる ～ 家を出る
10）家に帰る ～
手をあらう
11）店の中で色々な物を買う
12）雪が降る ～
～ 外で待つ
家にいる
6. Doplňte do následujících vět aida (ni) nebo uči (ni). V některých větách jsou možné oba
výrazy.
）地しんが 5 回もあった。
1）オリンピックの（
）母から電話があった。
2）友達を待っている（
3）午前 1 時から午前 3 時の（
）近くの銀行にどろぼうが入った。
）家に帰りたい。
4）暗くならない（
5）ヨーロッパを旅行している（
6）ながれぼしがきえない（
7）今の（
）ねがい事を三回しました。
）勉強しないとこうかいしますよ。
8）むすこは夏休みの（
9）この飲み物はつめたい（
10）今年の（
）スリに二回あいました。
）背が 10 センチのびた。
）飲んでください。
）彼しをつくりたい。
7. Určete, ve kterých větách ve cvičení 6 je možné doplnit toki (ni).
102
8. Rozveďte věty přidáním dalších větných členů a změnou slovesného tvaru na -tai, -takatta,
-takunai, -tai to omou:
ギターをひく
いつもより早く帰る
そのけっかをしらせる
歩いて行く
明日の午後会う
その学校に入る
これをみんなにつたえる
しばらく待ってみる
いつまでも生きる
そのわけをしる
困っている人をたすける
好きな物をえらぶ
田中さんにたずねる
明日から始める
お客さんをおくって行く
午前中に出かける
かりた本をかえす
駅の近くに住む
ゆっくり話す
ひつようなものを買う
日記をつける
9. Přeložte!
1. Já chci hrát tenis, ale můj starší bratr chce hrát volejbal. 2. Já nerad hraji volejbal, ale rád se na něj
dívám v televizi. 3. Naše televize je stará, chceme si koupit novou. 4. Sousedi si také chtějí koupit
novou televizi, ale nemají na ni peníze, protože si loni koupili drahé auto. 5. Odpočívám tak, že se
chvíli dívám na televizi, chvíli čtu knihu, chvíli poslouchám rádio nebo CD. 6. Můj bratr se dívá na
televizi a zároveň se učí. 7. Po hodině s učitelem dlouho debatujeme, ale před hodinou se učíme
slovíčka. 8. Než budeme večeřet, ukliďte stůl! 9. Když jsem v kuchyni připravovala oběd, děti uklízely
hračky. 10. Když jsme si poslechli přednášku, prohlédli jsme si také výstavu.
IV. Doplňující poznámky
SUFIX -GARU
Sufix -garu se vedle přacího tvaru také analogicky používá ve výpovědi o 3. osobě u některých
přídavných jmen vyjadřujících pocity, např. hazukašii – hazukašigaru, kowai – kowagaru, itai –
itagaru, ija da – ijagaru.
Srovnej:
Wataši wa nezumi ga kowai desu.
Eri čan wa nezumi o kowagatte imasu.
Bojím se myší.
Eri se bojí myší.
SLOVESNÝ MODIFIKÁTOR MIRU
V textu jsme se setkali se slovesem miru napojeným na přechodníkový tvar jiného slovesa. Takové
miru ztrácí jako modifikátor svůj původní význam (vidět) a znamená zkusit, pokusit se o děj nebo
činnost vyjádřené významovým slovesem. Např. tabete miru (zkusit sníst/jíst, popř. ochutnat), katte
miru (zkusit koupit).
Kono hon o jonde mite kudasai.
Džibun no namae o itte mite kudasai.
Sugu tamešite mimasu.
Nihon no eiga o mite mita ga, joku wakaranakatta.
Uči ni denwa o kakete mita ga, dare mo denakatta.
Zkuste si přečíst tuto knihu.
Zkuste říct své jméno.
Hned to zkusím. (dosl. Hned to zkusím
vyzkoušet.)
Zkusil jsem se dívat na japonský film, ale
moc jsem mu nerozuměl / moc jsem ho
nepochopil
Zkusil jsem zavolat domů, ale nikdo to
nevzal.
103
KONO / SONO / ANO / DONO JÓ NA/NI
Zájmena či příslovce konna/kó, sonna/só, anna/á a donna/dó lze v některých případech ve stejném
významu nahradit spojeními kono jó na/ni, sono jó na/ni, ano jó na/ni, dono jó na/ni:
konna tenki / kono jó na tenki
takovéhle počasí (1. varianta je
hovorovější)
Ale:
Dó šimašó ka.
Co uděláme? / Co budeme dělat?
Dono jó ni šimašó ka.
Jak / jakým způsobem to uděláme?
104
K10
「子どものときバスのうんてん手になりたかったです。」
I. Procvičování čtení a gramatiky
1. Odpovídejte na otázky.
・プラハとオロモウツのどちらに住みたいですか。
・おすしとてんぷらのどちらが食べたいですか。
・いぬとねこではどちらがかいたいですか。
・漢字がわからないときどうしますか。
・地しんのとき何をしますか。
・おふろに入っているとき何をしますか。
・ねむいとき何をしますか。
・ひまなとき何をしますか。
・さびしいとき何をしますか。
・どんなとき手をあらいますか。
・どんなときくすりを飲みますか。
・今朝おきたあと何をしましたか。
・ねむることができないとき何をしますか。
2. Popište svou cestu do školy od chvíle, kdy se probudíte, do chvíle, kdy se posadíte do lavice.
Užívejte výrazů ～してから, ～あと, ～まえ a vhodných spojek.
105
3. Napište postup k následující situaci „napsat dopis“. Užívejte výrazů ～してから, ～あと,
～まえ, vhodných spojek a zdvořilého tvaru rozkazovacího způsobu ～してください.
4. Dokončete následující věty pomocí výrazů:
しつもんする、お酒を飲む、とる、おどる、見る、歌う、タバコをすう、ひく
a）オロモウツでは教会を________________ しゃしんを________________したいです。
b）じ書を_________________ 先生に____________________して手紙を書きました。
c）あまりタバコを________________ お酒を___________________しないでください。
d）クリスマスパーティーで学生はみんな____________歌を_____________しました。
II. ロールプレイ
1. V prvním sloupci nejprve vyplňte, co si přejete či nepřejete, a poté se zeptejte svého kolegy, co
si ne/přeje on a jeho kamarád, vyplňte tabulku a poté získané informace shrňte písemně.
私
さん
さん
今一番ほしいもの
ほしくないもの
今一番したいこと
今一番買いたいもの
毎年行きたいところ
今一番会いたい人
106
2. Utvořte dvojice, během rozhovoru si sdělte, co v dané dny a danou dobu děláte, budete dělat
nebo jste dělali. Uveďte alespoň dvě činnosti a používejte vazbu ～たり～たり.
私）
月曜日～金曜日
今週の土曜日
先週の日曜日
今週の土曜日
先週の日曜日
午前
午後
夜
____________さん）
月曜日～金曜日
午前
午後
夜
3. Utvořte dvojice a vzájemně si sdělte, čím jste se chtěli stát, když jste byli malí, a čím se chcete
stát teď a proč. Informace o sobě i o svém kolegovi sepište a na příští vyučovací hodinu si
nachystejte ústní povídání, ve kterém své i kolegovy sny představíte ostatním. Nezapomeňte
v ústním povídání uvést důvod.
・子どものとき何になりたかったですか。 ・それはどうしてですか。
・しょう来は何になりたいですか。
・どうしてですか。
私のゆめ
_________さんのゆめ
子どものとき
りゆう
今
りゆう
107
V. Nové výrazy
ア行
あてる
いきる
いちにちじゅう
いねむりする
いろがみ
いや （な）
うすい
えらぶ
えん
おかねをためる
おくっていく
おす
おもちゃ
おる
おんがくか
生きる
一日中
色紙
円
お金をためる
おくって行く
おんがく家
přiložit
žít
po celý den
dřímat
barevný papír
nepříjemný
tenký
vybrat (si)
kruh
šetřit
vyprovodit
stisknout
hračka
ohnout/přehnout (papír),
zlomit/rozlomit
hudebník
カ行
かえす
がか
かく
かたづける
カッター
かど
かれし
きえる
ぎざぎざ
きりくち
ぐあい
けっか
けっこんする
こうかいする
コンパス
が家
書く
彼し
切り口
具合
後かいする
vrátit
malíř
malovat, kreslit
uklidit/poklidit
odlamovací nůž
roh
přítel, partner
zmizet, zhasnout
zubatý, zoubkovaný
řez, řezná plocha, otevřená rána
stav (zdravotní)
výsledek
oženit se, vdát se
litovat
kružítko
サ行
さくら
しらせる
しゃっきん
じゅうしょ
じょうぎ
しょうらい
ぜひ
せん
そつぎょうする
しゃっ金
住しょ
しょう来
線
sakura
dát vědět, oznámit
dluh, půjčka
adresa
pravítko
budoucnost
určitě, jistě
čára
absolvovat školu
108
タ行
たいしょくする
たいてい
たすける
たずねる
たとえば
たのむ
つかいかた
つぎに
てじゅん
でんわにでる
どうぐ
となりのひと
大てい
使い方
手じゅん
電話に出る
道具
となりの人
odejít ze zaměstnání, odejít do
důchodu
většinou
pomoct, zachránit
zeptat se
například
požádat, poprosit
způsob použití
poté, pak, dále
postup
zvednout telefon
nářadí
soused
ナ行
ないよう
ながれぼし
にっき
にっきをつける
にどと（～ない）
ねずみ
ねむる
内よう
日記
日記をつける
二度と
obsah
padající hvězda
deník
psát si deník
již nikdy (s negací)
myš
spát
ハ行
はし
はずかしい
はっぴょう
はっぴょうする
ひっこす
ひつよう（な）
ひとりぐらし
びんせん
ぶちょう
ベジタリアン
ペーパーナイフ
ボタン
一人ぐらし
部長
hůlky na jídlo
stydět se
(ústní) prezentace
zveřejnit, ohlásit
přestěhovat se
důležitý
život „singles“
dopisní papír
vedoucí oddělení
vegetarián
nůž na papír
tlačítko
マ行
まがる
マック（マクドナルド）
まっすぐ
まず
まわり
みんよう
真っすぐ
zahnout
McDonald’s
rovně
nejdřív
okolí
lidová píseň
109
ヤ行
やきゅうじょう
やくにたつ
ゆうはん/ゆうめし
野球場
やくに立つ
夕飯
hřiště na baseball
být k užitku
večeře
ラ行
ラケット
raketa (na tenis)
ワ行
わけ
důvod
110
11
I.
Výroková partikule to, 5. sl. základ
Syntaktické vzorce a gramatika
VÝROKOVÁ PARTIKULE TO
Výroková partikule to uvozuje přímou či nepřímou řeč, ale také vnitřní řeč, myšlenky aj. Při
reprodukci určitého výroku se obvykle pojí se slovesem iu nebo významově příbuznými slovesy jako
např. kotaeru (odpovědět), hanasu (povídat), kaku (psát), kiku (zeptat se, slyšet, zaslechnout),
secumei suru (vysvětlit), happjó suru (oznámit, vyhlásit, zveřejnit), cutaeru (vyřídit), jomu (číst),
jobu (volat). Pro vyjádření určité myšlenky či názoru se zase pojí např. se slovesem omou (myslet si,
pomyslet si), kangaeru (přemýšlet) či suru (zde ve významu předpokládat).
PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ

„(S1 wa) V“ to iu
Tanaka san wa, „Taihen desu jo.“ to iimašita.
přímá řeč
Pan Tanaka řekl: „To je hrozné“.

(S1 wa) V to iu
Tanaka san wa, taihen da to iimašita.
nepřímá řeč
Pan Tanaka řekl, že je to hrozné.
V případě přímé citace je citovaný výrok reprodukován bez jakékoli změny a v psaném projevu je
vyznačen uvozovkami 「」.
Mnohem častěji reprodukujeme pouze obsah daného výroku, nikoli jeho přesné znění (nepřímá řeč).
V takovém případě musí být sloveso obsahové věty v důvěrném tvaru:
Srovnej:
výrok učitele:
„Tomodači ga kimasu.“
„Přítel přijde.“
「友達が来ます。」
přímá řeč:
Sensei wa „tomodači ga kimasu“ to iimašita. Učitel řekl: „Přítel přijde“.
先生は「友達が来ます。」と言いました。
nepřímá řeč:
Sensei wa tomodači ga kuru to iimašita.
先生は友達が来ると言いました。
Učitel řekl, že přítel přijde.
V případě nepřímé řeči je někdy potřeba změnit osobu, případně sloveso:
Aja san wa, „ašita anata no uči ni ikimasu“ to iimašita. Aja řekla: „Zítra přijdu k tobě domů“.
あやさんは「明日あなたのうちに行きます。」と言いました。
Aja san wa, ašita wataši no uči ni kuru to iimašita.
Aja řekla, že zítra přijde ke mně domů.
あやさんは明日わたしのうちに来ると言いました。
104
VYJÁDŘENÍ NÁZORU, MYŠLENKY, DOMNĚNKY

(S1 wa) V to omou
Kanodžo wa džúgosai gurai da to omoimasu.
myslet / domnívat se, že
Myslím, že je jí tak patnáct.
Názor, myšlenku, dojem či domněnku vyjádříme pomocí výrokové partikule to a slovesa omou:
Ašita wa ii tenki da to omoimasu.
Myslím, že zítra bude hezky.
Joru juki ga furu to omoimasu.
Myslím, že večer bude sněžit.
Kandži wa muzukašii to omoimasu ka?
Myslíte, že jsou znaky obtížné?
Srovnej:
Ano hito wa konai to omoimasu.
Ano hito ga kuru to wa omoimasen.
V záporu je partikule to obvykle zesílena partikulí wa.
Myslím, že ten člověk nepřijde.
Nemyslím, že ten člověk přijde.
PŘEDPOKLAD vyjádříme pomocí následující vazby:

(S1 wa) V to suru
Kare ga wataši no hanaši o kiita to suru.
Ueda san ga džúdži made kaeranai to suru to,…
předpokládat (dejme tomu, že …)
Předpokládám, že slyšel, co říkám.
Když budeme vycházet z toho, že se pan
Ueda do deseti nevrátí, tak ...
Související vazby:


Wataši wa konna hito o teki to šimasu.
pokládat, považovat S1 za S2 / vycházet
z toho, že S1 je S2
Pokládám takového člověka za nepřítele.
S1 o S2 (da) to omou
Wataši wa Tanaka san o icumo júdžin da to
omotte imasu.
mít něco za něco, myslet si, že S1 je S2
Pana Tanaku mám (pokládám) vždy za
přítele.
S1 o S2 to suru
VAZBA TO IU

S1 to iu S2
Rusaruka to iu opera
S2 (obecné) : S1 (vlastní); S2 zvaný S1
opera (zvaná) Rusalka

…V to iu S…
Sensó ga owatta to iu koto wa…
to, že…
To, že skončila válka, znamená…
Vazba to iu slouží k vysvětlení nebo upřesnění určitého výrazu pomocí jiného či pomocí větné fráze:
Mandžú to iu okaši o tabeta koto ga arimasu ka.
Kore wa nan to iu jama desu ka.
Fudžisan desu.
Už jsi někdy ochutnal sladkost (která se
jmenuje) mandžú?
Jak se jmenuje tato hora?
To je Fudži.
Kare to aitakunai to iu kimoči wa joku wakaru.
Chápu (ten pocit), že se s ním nechceš
vidět.
Ueda san ga taišoku šita to iu širase o kiita.
Slyšel jsem (tu zprávu), že pan Ueda
odešel ze zaměstnání.
105
Marika ga bjóki ni natta to iu méru ga kimašita.
Přišel mi mail, že Marika onemocněla.
Výroková partikule to se v hovorové řeči může změnit na tte:
Př. Sató san tte iu hito ga kimašita jo. Přišel nějaký pan Sató.
5. SLOVESNÝ ZÁKLAD
5. slovesný základ tvoříme od souhláskových sloves (hanasu → hanasó), polosamohláskových (kau
→ kaó), samohláskových (taberu → tabejó), nepravidelných (suru → šijó), ale můžeme jej vytvořit i
od spony (da → daró, desu → dešó), A-i adjektiv (warui → warukaró) a některých sufixů (-masu →
-mašó, -nai → -nakaró, -tai → -takaró).
Ve staré japonštině tyto tvary vyjadřovaly pravděpodobnost (tedy že se daný děj pravděpodobně
odehrává nebo odehraje), proto i dnes jsou někdy označovány jako tvary pravděpodobnostního
způsobu. V moderním jazyce však tento význam přetrvává jen u adjektiv a některých sufixů, a to navíc
pouze v psaném textu:
Gakusei de wa nakaró.
Eigo o benkjó suru hito wa ókaró.
Nejspíš to nebude student.
Bude asi hodně těch, kdo studují
angličtinu.
VYJÁDŘENÍ POBÍDKY ČI NABÍDKY

V-ó/jó
Šokudži ni ikimašó.
Wataši ga ikimašó ka.
pobídka, nabídka
Pojďme se někam najíst.
Mám tam jít já?
V moderní japonštině mají tvary 5. slovesného základu význam výzvy, pobídky či nabídky. Ve
významu výzvy či pobídky ke společné činnosti často odpovídají českému rozkazovacímu způsobu 1.
osoby množného čísla. Na rozdíl od něj se však používají pouze v kladném významu. Zápornou výzvu
či pobídku je potřeba vyjádřit jiným způsobem.
Ippai nomó / nomimašó.
Odorimašó.
Dáme si (pojďme na) skleničku!
Pojďme si zatančit.
Pokud chceme tento tvar použít k vyjádření pozvání, musíme si dát pozor, aby nevyznělo příliš
nátlakově. Pokud si nejsme jistí pozitivní odezvou, je lepší použít za tímto účelem jiné prostředky,
například zápornou otázku.
Srovnej:
Iššo ni šokudži o šimašó.
Iššo ni šokudži o šimasen ka.
5. slovesný základ se dále používá pro vyjádření nabídky mluvčího, že pro posluchače vykoná
nějakou činnost. Skutečnost, že bude posluchač z dané činnosti benefitovat, je pouze implikována,
proto je tento způsob považován za zdvořilý a je preferován.
Sono baggu o močimašó.
Mado o akemašó ka?
Wataši ga šimašó ka?
Ponesu (vám) tu tašku.
Mám otevřít okno?
Mám to udělat já?
106
IDIOMATICKÉ VAZBY

V-ó/jó to omou
Tegami o kakó to omoimasu.
mít v úmyslu něco udělat
Mám v úmyslu napsat dopis.
Podobně jako vazba V-tai to omou i vazba V-ó/jó to omou vyjadřuje záměr či úmysl. Zatímco první
vazba zdůrazňuje přání, druhá zdůrazňuje vůli a záměr danou činnost uskutečnit.
Atarašii pasokon o kaó to omoimasu.
Konja wa hajaku nejó to omotte imasu.
Uči ni denwa o kakete mijó to omotta ga,
bangó o wasurete kakeru koto ga dekimasen
dešita.
Puraha ni sumó to wa omoimasen.
Hodlám si koupit nový počítač.
Dnes se chystám brzy do postele.
Chtěl jsem (dosl. Měl jsem v úmyslu
zkusit) zavolat domů, ale zapomněl jsem
číslo, a tak jsem nemohl zavolat.
V Praze žít nehodlám.
Kromě slovesa omou lze použít i další slovesa podobného významu, např. kangaeru (přemýšlet,
uvažovat), kimeru (rozhodnout /se), keššin suru (rozhodnout /se), keikaku suru (plánovat), aj.

V-ó/jó to suru
Mado o akejó to šite imašita.
Čódo naka e hairó to šite imasu.
chystat se něco udělat, schylovat se k
Právě se chystal otevřít okno.
Už už se chystá vstoupit.
Vazba V-ó/jó to suru označuje děj, který má bezprostředně nastat (ke kterému se schyluje), nebo
k němuž se činitel děje v daném okamžiku chystá (o který se pokouší či usiluje).
Šawá o abijó to šimašita.
Sono hako o hitori de hakobó to šimašita ga,
omokute hakobu koto ga dekimasen dešita.
Sono hito no namae o omoidasó to šite mo
omoidasu koto ga dekimasen.
Právě se chystal se osprchovat.
Chtěl jsem tu krabici nést sám, ale byla
tak těžká, že jsem ji neunesl.
Ačkoli se snažím si vybavit jméno toho
člověka, nedaří se mi to.
VYJÁDŘOVÁNÍ PRAVDĚPODOBNOSTI
K vyjádření pravděpodobnosti slouží řada vazeb, které se od sebe liší mírou jistoty, kterou vyjadřují.
Zde si představíme pouze některé, s dalšími se seznámíme v L17.
DARÓ

S / A / V daró
Kono pen wa Jandera san no (pen) dešó.
Kono e wa kimi mo mita koto ga aru daró.
pravděpodobnost – asi, zřejmě, snad
To pero bude asi pana Jandery.
I ty už jsi asi viděl tenhle obraz.
Pravděpodobnostní tvar spony daró / dešó, připojený za podstatné jméno, adjektivum (A-i, A-na)
nebo sloveso, vyjadřuje odhad či domněnku mluvčího. Lze jej připojit i za zápor či minulý čas:
gakusei daró (to bude student), amai dešó (asi to je/bude sladké), takakunai daró (to nejspíš nebude
drahé), šizuka dešó (asi tam bude klid), šizuka de wa nai daró (asi tam není klid), hito ga ókatta
dešó (nejspíš tam bylo hodně lidí), jomu daró (asi přečte), jonde iru dešó (nejspíš zrovna čte),
jomanakatta daró (asi nečetl) atd.
S pravděpodobnostním způsobem se často používají příslovce tabun a osoraku (formálnější) ve
významu asi, snad, nejspíš, nebo kitto označující vyšší míru pravděpodobnosti – jistě, určitě.
107
Kinó wa ame dešita. Kjó wa kumori desu.
Ašita wa tabun hare dešó.
Kare wa kinó daigaku ni kimašita.
Ašita mo tabun daigaku ni kuru dešó.
Kare wa kjonen doko e mo rjokó šimasen dešita.
Kotoši mo kitto rjokó šinai dešó.
Včera pršelo. Dnes je zataženo.
Zítra snad bude jasno.
Včera byl ve škole.
Zítra snad také přijde.
Loni nikam necestoval.
Ani letos určitě nikam nepojede.
Tento způsob vyjádření pravděpodobnosti se neužívá pro vyjádření budoucího děje, který závisí na
našem rozhodnutí či vůli:
*Wataši wa ašita gakkó ni iku dešó.
Zítra asi půjdu do školy.
Buď výrok řekneme jednoznačně (Wataši wa ašita gakkó ni ikimasu.) nebo s určitou mírou nejistoty
(Wataši wa ašita gakkó ni iku to omoimasu).
Důvěrný tvar daró se běžně používá v písemném stylu. V případě mluveného projevu je záležitostí
spíše mužské japonštiny.
KAMOŠIRENAI, NI ČIGAI NAI

S / A / V kamoširenai
Ano pen wa takai kamoširenai.
Petr kun datta kamoširemasen.
pravděpodobnost – asi, snad, možná
To pero bude možná drahé.
Možná to byl Petr.

S / A / V ni čigai nai
Ano pen wa takakatta ni čigai arimasen.
Juki datta ni čigai nai.
bezpochyby, jistě, určitě
To pero bylo určitě drahé.
Určitě to byl (padal) sníh.
Tyto dvě vazby mají blízko k pravděpodobnostnímu způsobu, přičemž míra pravděpodobnosti přitom
vzrůstá v pořadí: kamoširenai (snad, asi) – daró (možná, asi, nejspíše) – ni čigai nai (bezpochyby,
určitě).
Kono eiga wa anata ni wa cumaranai kamoširenai.
Ueda san wa kjó no pátí o wasureta ni čigai nai.
Ten film se ti možná bude zdát nudný.
Pan Ueda na dnešní večírek určitě
zapomněl.
Ašita juki ga furu kamoširemasen.
Možná bude zítra padat sníh.
Ašita juki ga furu dešó.
Zítra bude pravděpodobně sněžit.
(Tuto formulaci používají i hlasatelé při předpovědi počasí.)
Ašita juki ga furu ni čigai arimasen.
Zítra bude určitě sněžit.
Spíše jen v psaném projevu se můžeme setkat se záporným tvarem pravděpodobnostního
způsobu V-u + mai (asi se nestane, asi nebude,...), který dnes již vyznívá poněkud knižně:
Kjó wa mó dare mo kurumai.
Dneska už asi nikdo nepřijde.
Kare wa sonna koto wa surumai.
Takovou věc nejspíš neudělá.
Nihon e ikó ka ikumai ka kangaete ita. Přemýšlel jsem, zda mám jet do Japonska nebo ne.
U samohláskových sloves se sufix -mai může napojit i na 1. sl. z., vedle taberumai tedy
existuje i tvar tabemai. Podobně u nepravidelných sloves kuru a suru existují vedle tvarů
kurumai a surumai i nepravidelné komai a sumai.
108
II. Text
A.
むかしむかし、あるところにおじいさんとおばあさんがいました。二人は山のそばに住ん
でいました。毎日おじいさんは山へ木を切りに行きました。おばあさんは川へせんたくに行
きました。ある日、おばあさんが川でせんたくをしていると、川上から大きなももがながれ
てきました。おばあさんは、それ a を家に持って帰りました。夕方おじいさんが家へ帰って
来てから、おばあさんは、持って帰って来たももの話をしました。おじいさんはそれ b を聞
いて、「そのももを見せてください。」と言いました。「見てください。こんなに大きいで
すよ。」とおばあさんは言いました。「本とうに、大きいですね。おいしいでしょうか。少
し切って食べてみましょう。ほうちょうを持ってきてください。」とおじいさんはおばあさ
んにたのみました。おばあさんは台所からほうちょうを持ってきておじいさんに渡しました。
「はい、どうぞ。」おじいさんはそれ c でももを少し切ってみました。「あっ！」二人は大
きなこえを出しました。ももの中から小さくて元気な男の子が出てきました。その子はおじ
いさんとおばあさんの子どもになりました。二人はその子どもに「ももたろう」という名前
をつけました。ももから生まれたももたろうは大きくなって、大へんりっぱな人になりまし
た。
B.
日本人はご飯を食べる前には「いただきます」と言います。食べ終わった時には「ごちそう
さま」と言います。チェコ人はそういう場合に何と言いますか。
「朝、人に会った時には何と言いますか。」と学生がたずねました。
「さようなら」というあいさつはいつ使いますか。
「けっこうです」ということばはどんないみですか。
日本人はあいさつの中でどんなことばをよく使いますか。
C.
天気予報
関東地方の天気予報をおつたえします。明日は冷たい北のかぜがふき、気温は今日よりも低
くなる所が多いでしょう。午前中は雨の降る所が多いですが、午後からは、晴れる所が多い
でしょう。明後日は、南から暖かいくう気がながれこみ、雲が広がる所が多いでしょう。
明日の西日本は、気温が今日ほど上がらず1、涼しい秋の一日になるでしょう。
1
Tvar 上がらず je významově shodný se záporným přechodníkem.
109
III. Cvičení
1. Cvičení k textu A:
1)
K čemu v bodech a,b,c v textu odkazuje zájmeno sore?
2)
Rozhodněte, zda jsou následující věty správné nebo chybné:
(
)
二人の家は山のそばにありました。
(
)
毎日おじいさんは山へ木を見に行きました。
(
)
ももたろうは川の中で生まれました。
(
)
おばあさんはももを食べようと思って、家へ持って帰りました。
(
)
おばあさんはももの話をする前に、おじいさんにももを見せました。
(
)
おじいさんは早くももを見たいと思っていました。
(
)
ももの中から出てきた男の子を見て、二人はおどろきました。
3)
Odpovězte:
a)
おじいさんは、どこでどんなしごとをしていましたか。
b)
おばあさんは、どこでどんなしごとをしていましたか。
c) 「ほうちょう」というのはどんな物ですか。
d)
おばあさんは、いつ、どこでももを見つけましたか。
e)
ももの中に何が入っていましたか。
2. Přeložte:
1)
明日友達と日本の映画を見に行こうと思っています。
2)
チェコの冬は寒いだろう。
3)
土曜日はプラハは人でいっぱいだろうと思って、買い物に行きませんでした。
4)
ビールを飲むのをやめようとけっしんしました。
5)
歩いて行こうかとかんがえましたが、ちょっと遠いのでタクシーで行きました。
6)
父から朝九時に大阪（おおさか）に着くと電話がありました。
7)
これはいくらか店員さんに聞いてください。
8)
山田さんからコンサートはとてもよかったと聞きました。
9)
お父さんは今晩は帰りがおそくなると言っていましたよ。
10) その漢字は何と読みますか。
110
3. Doplňte vynechaná slova:
1)
さくらという＿＿＿＿＿＿＿＿は春にさきます。
2)
これはかきという＿＿＿＿＿＿です。
3)
日本語でおいわいを言うとき、＿＿＿＿＿＿＿＿と言います。
4)
日本人はだれかの家に行ったとき、げん関で＿＿＿＿＿＿＿と言います。
4. Utvořte od následujících sloves prodloužený 5. slovesný základ:
作る、しる、帰る、ならう、歩く、はる、教える、立つ、しんじる、切る、着る、
はらう、する、こたえる、渡る、晴れる、言う、計画する
5. Vytvářejte různé věty s použitím 5. slovesného základu daného slovesa nebo přidáním spony
dešó a tyto věty přeložte:
1)
おそくまで待つ
2)
薬を飲む
3)
図書館に入る
4)
漢字をおぼえる
5)
毎日うん動する
6. Změňte následující věty tak, aby místo vazby -tai to omou obsahovaly vazbu -ó/jó to omou a
přeložte obě varianty tak, aby byl rozdíl patrný i v češtině:
1)
今日あの人と話したいと思います。
2)
これから出かけたいと思います。
3)
いそいで帰りたいと思います。
4)
歩いて帰りたいとは思いません。
5)
もみじを見に行きたいとは思いません。
7. Odpovězte na otázky pomocí některé z následujících vazeb: -ó/jó to omou, -ó/jó to wa
omoimasen:
1)
駅まで歩いていきますか。それとも車で行きますか。
2)
今日は暑いですね。一日中家にいますか。
3)
じぶんでしますか。それとも人にたのみますか。
4)
夏休みには海へ行きますか。それとも山へ行きますか。
5)
これから何をしますか。
8. Přeložte:
1. Myslím, že zítra nepřijdu. 2. Pan Tanaka říkal, že ten nový japonský film byl zajímavý. 3. Myslím,
že ta schůze už skončila. 4. V létě se společně s přáteli chystám jet k moři. 5. Pojďme se najíst do té
111
levné restaurace. 6. Tahle propisovací tužka asi nebude pěkně psát. 7. Matka pana Jandery je asi
nemocná, protože jsem ji už dlouho nepotkal. 8. Rozhodla jsem se, že si přečtu novely Sakagučiho
Anga. 9. Babička řekla dědečkovi: „Zítra půjdu prát prádlo k řece.“ 10. Zítra bude asi oblačno, občas
asi bude pršet.
IV. Doplňující poznámky
NEPŘÍMÁ ŘEČ - doplnění
Jestliže vedlejší obsahová věta (nepřímá řeč) má podobu otázky doplňovací (tj. obsahuje-li tázací
zájmeno), nabývá funkce výrokové partikule tázací partikule ka, v této vazbě vždy ukončující otázku.
Sono hi wa nandži ni kaette kita ka oboete imasu ka.
Kanodžo ga dare to kekkon šita ka šitte imasu ka.
Pamatuješ si, v kolik ses ten den vrátila?
Víš, koho si vzala?
Jestliže je otázka zjišťovací, tj. neobsahuje tázací zájmeno, vytváří vazbu složená výroková spojka ka
dó ka (zda ano či ne). Řídícím slovesem v těchto vazbách je zpravidla sloveso wakaru nebo širu a
jejich synonyma, nebo sloveso kiku ve významu tázat se, popřípadě jeho synonyma.
Kandžo ga kekkon šite iru ka dó ka šitte imasu ka.
Sono eiga ga omoširoi ka dó ka wakarimasen.
Víš, jestli je vdaná?
Nevím, zda je ten film zajímavý.
SPONA DEŠÓ VE ZDVOŘILÉ ŘEČI
Pokud se slovesné tvary pravděpodobnostního způsobu použijí v otázce, mají za cíl zmírnit její
intenzitu a učinit ji pro tázaného přijatelnější a laskavější.
Srovnejte:
Kore de daidžóbu desu ka.
Kore de daidžóbu dešó ka.
Ofuro wa ikaga desu ka.
Ofuro wa ikaga dešó ka.
Je to tak v pořádku?
Snad to takhle bude v pořádku?
Dáte si koupel?
Nedal byste si koupel?
DARÓ VS. TO OMOU
Srovnáme-li dva syntaktické vzorce z této lekce pro vyjádření určitého stupně pravděpodobnosti, a
sice V dešó a V to omou – je druhý z nich (myslím, že...) sdělením více subjektivním. V hovoru je
dokonce možné oba způsoby kombinovat, čímž docílíme dalšího zmírnění či zamlžení daného výroku:
Jandera san wa doko ni imasu ka.
A. Ginkó ni iru dešó.
B. Ginkó ni iru to omoimasu.
C. Ginkó ni iru daró to omoimasu.
Kde je pan Jandera?
Možná bude v bance.
Myslím, že je v bance.
Myslím, že bude asi v bance.
Vzhledem k tomu, že odpověď je v tomto případě nejspíš subjektivním názorem mluvčího, jeví se
odpovědi B a C v běžném hovoru jako přirozenější.
112
K11
「あしたは雨が降るかもしれません。
ですからかさを持っていこうと思います。」
I. Procvičení čtení a gramatiky
1. Utvořte dvojice, dívejte se na obrázky, ptejte se podle vzoru a odpovídejte, co si myslíte.
Vystřídejte se. Svůj názor vyjádřete využitím obratů ～と思います, かもしれない／かもしれま
せん.
会話れい：
かおり：この人は日本人ですか。
そうた：はい、日本人だと思います。/いいえ、日本人ではないと思います。
1.
この人は会社員ですか。
2.
ゆう名ですか。
3.
ひまですか。
4.
頭がいいですか。
5.
この人はおすしが好きですか。
6.
いそがしいですか。
7.
けっこんしていますか。
8.
お金をたくさん持っていますか。
9.
たくさん食べますか。
10. よくスポーツをしますか。
11. フランス語を話しますか。
1.
ここは日本ですか。
2.
ゆう名な所ですか。
3.
くう気はきれいですか。
4.
暑いですか。
5.
冬は寒いですか。
6.
人がたくさん住んでいますか。
7.
ここの人は海水よくが好きですか。
8.
夏によく雨が降りますか。
113
2. Dívejte se na obrázky a vymyslete otázky, které položíte svému kolegovi.
しゃ真を見てしつもんを考えましょう。
114
3. Přečtěte nahlas japonskou pohádku a přeložte ji. Obrázkům pod textem přiřaďte čísla podle
pořadí v příběhu. Jednoduše a stručně japonsky písemně popište nějakou českou/slovenskou
pohádku, kterou při příštím vyučování přednesete.
『かさじぞう』
① むかしむかし、あるところに、びんぼうですが、こころやさしいおじいさんとおばあさ
んがいました。ある年の大みそかに、おじいさんとおばあさんは二人でかさを作っていまし
た。それをまちに持っていってうって、おしょう月のおもちを買おうと思っていました。
② 出かける前に、おじいさんはおばあさんに言いました。「かさは五つもあるから、もち
ぐらい買うことはできるだろう。」
それを聞いておばあさんは「おねがいしますね。今夜は雪になりますから、気をつけていっ
てらっしゃい。」と言いました。
おじいさんは五つのかさを持って出かけました。
③ 家を出てまもなく雪が降ってきました。雪はだんだんはげしくなったので、おじいさん
はせっせと道をいそぎました。
④ おじいさんはまちへやってきました。大みそかのまちはとてもにぎやかでした。でも、
おじいさんのかさを買う人はだれもいませんでしたから、おじいさんはおしょうがつの食べ
物を買うことができませんでした。夕方になると、おじいさんは家に帰ることにしました。
⑤ おじいさんとおばあさんの家があるむらのはずれまで来ると、おじぞうさまが六つなら
んで立っています。おじぞうさまの頭にもかたにも雪がたくさんつもっています。これを見
たおじいさんはそのまま通りすぎることができませんでした。
⑥「おじぞうさま、雪が降って寒いですね。せめてこのかさをかぶってください。」
おじいさんはおじぞうさまの頭の上に、まちでうることができなかったかさをのせました。
⑦ でも、おじぞうさまは六つで、かさは五つありました。そこでおじいさんは自分のかさ
をぬいで、さい後のおじぞうさまにかぶせました。
⑧ おじいさんが家に帰ると、おばあさんがびっくりして言いました。「まあまあ、ずいぶ
んおそかったですね。それに、おじいさんのかさはどうしたんですか。」
⑨ おじぞうさまの話を聞いて、「まあまあ、それはいいことをしましたね。」とおばあさ
んはニコニコして言いました。その夜は二人は食べるものがなかったので、早くねました。
115
⑩ 夜おそく、「じいさんの家はどこだ。かさのおれいをとどけたい。じいさんの家はどこ
だ。かさのおれいをとどけたい。」というふしぎな歌ごえが聞こえてきました。とうとうお
じいさんの家の前まで来ると、「ドスン」という大きなおとがしました。
⑪ おじいさんとおばあさんがそっととをあけると、遠くにかさをかぶった六人のおじぞう
さまの後ろすがたが見えました。家の前には、おしょうがつのおもちやごちそうがたくさん
ありました。それで二人はよいおしょうがつをむかえることができました。
116
117
4. Podívejte se na obrázky a řekněte, co byste si s sebou vzali do Japonska a proč. Kromě věcí na
obrázku zkuste vymyslet i něco jiného.
例：日本でかぜをひくかもしれません。ですから、薬を持っていこうと思います。
クレジットカード、薬、じ書、コンピュータ、
まくら、じぶんの国のえはがき
118
II. ロールプレイ
1. Nejprve si ve dvojici přečtěte následující rozhovor a následně zkuste svého kolegu někam
pozvat a domluvit s ním vhodný termín. Při domlouvání vhodného termínu se řiďte níže
uvedeným rozpisem činností.
友達といっしょに何をしたいですか。友達をどこかにさそいましょう。
ビールを飲む・テニスをする・ご飯を食べる・ブルノへ行く・プールで泳ぐ・
公園でジョギングする・買い物に行く……
けんじ：
映画を見に行こうと思うんですが、みさきさんは。
みさき：
私も映画を見に行こうと思っています。
けんじ：
じゃあ、いっしょに行きませんか。
みさき：
いいですね。いっしょに行きます。それで、いつ行きましょうか。
けんじ：
水曜日はどうですか。6 時に大学の前で会いませんか。
みさき：
水曜日は、ちょっと……。
水曜日はテストがあります。木曜日はどうですか。
けんじ：
木曜日は大じょうぶです。
では、木曜日の夕方 6 時に大学の前で会いましょう。
みさき：
※
わかりました。
都合がわるい → そうですか。では、また今度（さそいます）。
_______________さんのスケジュール
_______________さんのスケジュール
日曜日
日曜日
18 時からジョギング
図書館で勉強
月曜日
友達とテニス
月曜日
火曜日
15 時に銀行に行く
火曜日
水曜日
水曜日
プラハで買い物
友達の家で晩ごはん
木曜日
バイト
木曜日
金曜日
デート
金曜日
土曜日
バイト（8 時～17 時）
土曜日
119
2. Přečtěte nahlas následující předpověď počasí a zkuste sami jednoduchou předpověď počasí
pro ČR (vaši oblast) napsat. Zkuste vytvořit předpověď pro různá roční období.
アナウンサー（お天気キャスター）：
あ す
とうほくちほう
し
あおもりけん
いちにちじゅう
「明日3 月 8 日金曜日の東 北 地 方 の天気予報をお知らせします。 青 森 県 は 一 日 中 はれ
いわてけん
くも
みやぎけん
きおん
でしょう。岩手県ははれのち 曇 り、宮城県は一日中はれで気温は 20 度ぐらいまで上がるで
あきたけん
にっちゅう
ふ
ふくしまけん
しょう。秋田県は 日 中 ははれで夜になってから雨が降るでしょう。 福 島 県 ははれのち
やまがたけん
くも
ふ
あ す
曇り、 山 形 県 は 曇 りでところにより雨が降るでしょう。明日の天気でした。」
III. Frazeologie
 Užitečné fráze
では、また今度。
Tak někdy příště. (neformální)
それでは、またさそいます。
Tak já vás (tě) pozvu zase někdy příště.
それでは、また今度おさそいします。
Tak já vás pozvu zase někdy příště.
き
お気をつけください。
き
気をつけて。
Opatrujte se. (zdvořilejší)
Opatruj se. (hovorové)
～をお知らせします。
Oznámím/řeknu vám … . / Dám vám vědět.
(formální)
～をおつたえします。
Sdělím/řeknu vám … (formální)
大じょうぶです。
V pořádku.
OK（オーケー/オッケー）です。
OK.
むかしむかし、あるところに……
Bylo nebylo, … (úvodní fráze japonských
pohádek, dosl. „kdysi dávno, kdesi…“)
し
120
Nové výrazy
ア行
あいさつ
いちにち
いっぱい
うまれる
おいわい
おいわいをいう
一日
生まれる
おいわいを言う
pozdrav
jeden den, celý den
hodně, plno
narodit se
gratulace, blahopřání, oslava
gratulovat, blahopřát
カ行
かき
かわかみ
かんとうちほう
くもり
クレジットカード
けいかくする
けっしんする
げんかん
こえ
こえをだす
川上
関東地方
曇り
計画する
げん関
こえを出す
kaki, tomel (ovoce)
horní tok řeky
oblast Kantó
oblačno
kreditní karta
plánovat
rozhodnout se
hlavní vchod, předsíň
hlas, zvuk
mluvit, vyslovit se
サ行
kvést
věřit, důvěřovat
harmonogram
nebo
さく
しんじる
スケジュール
それとも
タ行
たずねる
つく
つごうがいい
つごうがわるい
デート
てんきよほう
天気予報
zeptat se
dorazit
hodí se (mi to)
nehodí se (mi to)
rande
předpověď počasí
名前をつける
西
vlévat se
pojmenovat
západ
着く
都合がいい
都合がわるい
ナ行
ながれこむ
なまえをつける
にし
ハ行
ばあい
ばつ
はらう
（ひと）を～にさそう
場合
（人）を～にさそう
situace, případ
křížek (pro označení nesprávné
odpovědi)
platit
pozvat (koho) … (kam)
121
ひろがる
ふく
ほうちょう
広がる
rozprostírat se, šířit se
foukat
velký kuchyňský nůž
マ行
南
kroužek/kolečko (pro označení
správné odpovědi)
jih
rudě a žlutě zabarvené listí (na
podzim)
ゆう名（な）
slavný, známý
渡す
渡る
předat, odevzdat
překročit, přejít
まる
みなみ
もみじ
ヤ行
ゆうめい（な）
ワ行
わたす
わたる
『かさじぞう』
むかしむかし
あるところに
びんぼう（な）
おおみそか
おしょうがつ
ならぶ
（ゆきが）つもる
のせる
よるおそく
おとがする
むかえる
こころ
きをつける
はげしい
むら
かた
だんだん
こんや
せっせと
はずれ
そのまま
とおる
ぬぐ
びっくりする
ニコニコする
おれい
うたごえ
せめて
ずいぶん
とどける
大みそか
おしょう月
（雪が）つもる
夜おそく
気をつける
今夜
通る
歌ごえ
kdysi dávno
kdesi
chudý
silvestr
nový rok
být vyrovnaný, seřazený
(sníh) napadnout, navrstvit se
položit, umístit shora
pozdě v noci
slyšet/zaslechnout zvuk
přivítat, uvítat
srdce, duše
dávat (si) pozor, být opatrný
prudký, bouřlivý
vesnice
rameno, ramena
postupně stále více
tento večer, dnes večer
hbitě, pilně („šup šup“)
kraj, okraj
tak jak je, beze změny
projít
vysvléct
být překvapený
usmívat se, pousmát se
poděkování
zpěv, zpívající hlas(y)
alespoň, přinejmenším
značně
doručit
122
ふしぎ（な）
きこえる
とうとう
と
ごちそう
そっと
うる
ふ思ぎ（な）
聞こえる
podivný, tajemný, záhadný
slyšet, být slyšet
nakonec, konečně
dveře
pohoštění, dobrota
tiše a jemně
prodat
Předpověď počasí
アナウンサー
あす
はれ
のち
おてんきキャスター
おしらせる
いちにちじゅう
にっちゅう
ところにより
～けん
きたかぜ
かぜがふく
明日
お天気キャスター
お知らせする
一日中
日中
moderátor (zpráv)
zítra (formálně)
jasno
později
moderátor(ka) předpovědi
počasí
oznámit, sdělit (formálně)
po celý den
během dne, přes den
místy
prefektura …
severní vítr
foukat vítr
123
12
I.
Pasivum a potenciál
Syntaktické vzorce a gramatika
PASIVUM
 S1 wa S2 ni / ni jotte / kara…V-(ra)reru
Širanai hito ni miči o kikaremašita.
Kono kuruma wa A-ša ni jotte junjú sarete iru.
 S1 wa S2 ga V(4. sl. z.)ru
Wataši wa nihongo ga hanasemasu.
Sono okane wa kjó haraemasen.
pasivní tvar
Neznámý člověk se mě dotázal na
cestu.
Tento vůz je dovážen společností A.
potenciál – umím, mohu
Umím japonsky.
Ty peníze dnes nemohu zaplatit.
Tvoření pasiva
jomu
taberu
kuru
suru
→
→
→
→
jomareru
taberareru
korareru
sareru
Pasivní tvary tvoříme pomocí 1. slovesného základu připojením sufixu -reru (u souhláskových a
polosamohláskových sloves) a -rareru (u samohláskových sloves). Výsledné pasivní sloveso pak lze
dále ohýbat jako sloveso samohláskové:
jomareru → jomarenai, jomareta, jomarenakatta, jomarete iru, jomaremasu, ...
sareru
→ sarenai, sarete iru, saremasen dešita, ...
Pasivní tvary jsou v japonštině používány častěji než v češtině, frekventované jsou především
v psaném projevu a v odborném textu.
Pokud je ve větě vyjádřen činitel pasivního děje, je označen partikulí ni, ni jotte nebo kara. Zatímco
partikule ni je nejběžnější a lze ji použít téměř univerzálně, druhé dvě partikule mají specifickou
funkci. Ni jotte zdůrazňuje ve větě činitele (implikuje skutečnost, že nikdo jiný danou činnost
nedělá/nemůže dělat/neudělal) a je obligatorní v případech, kdy sloveso v pasivním tvaru má význam
tvůrčí činnosti, jejíž výsledek (výtvor, dílo aj.) je podmětem věty. Ni jotte je poměrně časté v psaném
textu, v oficiálních a slavnostních projevech. Kara se používá v případech, kdy činitel představuje pro
podmět věty zdroj informace, pocitu nebo promluvy.
Kono hon wa Čapeku ni jotte kakareta.
Tato kniha byla napsána Čapkem.
Kono tatemono wa Maria Teredžia ni jotte
Tato budova byla postavena Marií
taterareta.
Terezií.
Denwa wa Beru ni jotte hacumei sareta.
Telefon byl vynalezen Bellem.
Dorobó wa keikan ni (jotte) toraerareta.
Zloděj byl chycen strážníkem.
Namiko san wa širanai hito kara miči o kikareta.
Neznámý člověk se Namiko zeptal na
cestu.
Jandera san wa minna kara sonkei sarete iru.
Pan Jandera je všemi respektován.
114
Funkce pasiva
A. Přímé pasivum - skutečný pasivní význam
Toto použití japonského pasiva odpovídá použití pasiva v češtině. Všimněte si, že u sloves, u
kterých existuje podmětný a předmětný tvar téhož významu, vytváří pasívní tvar jen předmětné
(tranzitivní) sloveso:
kowasu (rozbít něco – 4.p)

kowareru (něco – 1.p je rozbité)

kimeru (rozhodnout něco, o 
něčem)
kimaru (něco je rozhodnuto)

B.
kowasareru
☓
kimerareru
☓
Nepřímé pasívum
Používá se v situacích, kdy aktant zasažený dějem není schopen konání činitele ovlivnit a
výsledek děje má na něj obvykle negativní dopad. Zatímco věta Jandera san wa wataši no bíru
o nonda obnáší pouhé konstatování faktu, že Jandera vypil moje pivo, její přeměna na větu
pasivní Wataši wa Jandera ni bíru o nomareta zdůrazňuje, že mi Jandera vypil pivo (a cítím se
ukřivděně). V těchto případech mohou vytvářet pasívum i slovesa podmětná, a to i taková, u
nichž v češtině pasivní tvar nepoužíváme.
Ame ni furaremašita.
Hito ni warawarete hazukašikatta desu.
Kinó tonari no hito ni joru osoku made
sawagarete nemuru koto ga dekinakatta.
Imóto ni asa hajaku okosaremašita.
Zmokl jsem.
Styděl jsem se, protože se mi lidé smáli.
Včera jsem nemohl spát, protože sousedé
hlučeli až pozdě do noci.
Sestra mě probudila brzo ráno. (a to se
mi nelíbilo).
Přestože bývá děj vyjádřený nepřímým pasívem obvykle pociťován negativně, jako újma, lze se
setkat i s příklady, kdy jde o dopad příjemný či pozitivní:
Riku wa bidžin ni joko ni suwararete,
nikoniko šite iru.
Riku se uculuje, protože se vedle něj
posadila krásná dívka.
Na rozdíl od češtiny může mít v japonštině sloveso v pasívním tvaru i přímý předmět, označený
partikulí o – viz příklady výše (hon o susumerareta, miči o kikareta).
Srovnejte:
Kéki ga taberareta.
(Wataši wa) kéki o taberareta.
Dort se snědl / byl sněden.
Snědli mi dort.
Aši ga fumaremašita.
Aši o fumaremašita.
Noha byla pošlapána. / Šláplo se
(někomu) na nohu.
Šlápli mi na nohu.
Saifu ga nusumaremašita.
Saifu o nusumaremašita.
Peněženka byla ukradena.
Ukradli mi peněženku.
C. Zdvořilost vůči druhé osobě
Pasívní tvary jsou taktéž používány v uctivé řeči:
Ašita koraremasu ka.
Nani o benkjó sarete imasu ka.
Přijdete zítra?
Co studujete?
115
D. Vyjádření možnosti nebo schopnosti – viz dále Potenciál
U samohláskových sloves je pasívní tvar používán taktéž ve významu potenciálu. Zda je dané
sloveso použito jakožto pasívum, potenciál či uctivý tvar, obvykle určí kontext.
POTENCIÁL
Tvoření potenciálu
jomu
kaku
iku
kuru
suru
→
→
→
→
→
jomeru
kakeru
ikeru/ ikareru
korareru
dekiru
U souhláskových sloves tvoříme potenciál od 4. slovesného základu připojením koncovky -ru.
Samohlásková slovesa a sloveso kuru potenciál nevytvářejí, pro jeho vyjádření použijeme pasivních
tvarů (viz výše). U slovesa iku se můžeme setkat s oběma tvary – pravidelným ikeru a pasivním
ikareru. Sloveso suru a sinojaponská slovesa vyjadřují potenciál pomocí dekiru:
benkjó suru
→
benkjó o suru →
benkjó dekiru
benkjó ga dekiru
Potenciální tvary dále ohýbáme jako samohlásková slovesa – nomeru
nomenakatta, nomemasu, atd.
Wataši wa kandži ga jomemasen.
Sono okane wa kjó haraemasen.
Ano hito wa kono isu ni suwaremasen.
Kono nimocu wa omotakute motemasen.
Wataši wa kuruma ga unten dekimasu.
Mondai wa muzukašikatta desu ga, tadašiku
kotaeraremašita.
Kaze o hiite ita no de, kinó wa gakkó ni
ikaremasen dešita / ikemasen dešita.
Mušiba ga takusan aru no de, amai mono ga
taberaremasen.
→
nomenai, nometa,
Neumím číst znaky.
Ty peníze dnes nemohu zaplatit.
Ten člověk nebude moci sedět na této židli.
Toto zavazadlo je těžké, neunesu ho.
Umím řídit auto.
Otázka byla těžká, ale dokázal jsem
správně odpovědět.
Včera jsem nemohl jít do školy, protože
jsem byl nachlazený.
Nemůžu jíst sladkosti, protože mám
hodně zubních kazů.
Povšimněte si, že předmětová partikule o se ve větách s potenciálním slovesem mění na ga – šinbun o
jomu → šinbun ga jomeru, sašimi o taberu → sašimi ga taberareru.
I v potenciálních větách se však někdy můžeme setkat s partikulí o. Jde především o ustálené vazby
lokálního předmětu:
Sono mori o joru hitori de arukenai.
Kjó wa uči o derarenai.
Nemohu jít přes ten les v noci sám.
Dneska nemůžu z domu.
116
Použije-li se partikule o i v případech, kdy nejde o podobné ustálené vazby, vyjadřuje odhodlání nebo
silnou vůli něco udělat či dokázat.
(Wataši wa) nihongo ga hanasemasu.
(Wataši wa) nihongo o hanasemasu.
Umím japonsky. (zdůrazňuje spíše
japonštinu)
Umím japonsky. (zdůrazňuje spíše fakt,
že dokážu)
Rozlišit vhodnost použití ga a o je poměrně obtížné, proto budeme prozatím při aktivní promluvě
preferovat spíše partikuli ga. Možnost volby navíc neplatí pro sloveso dekiru, kde je použití ga
obligatorní – S (suru koto) ga dekiru, V-u koto ga dekiru (sódži ga dekiru, dokážu uklidit; kaku
koto ga dekiru, umím psát).
V hovorové řeči se dnes běžně setkáváme s potenciálními tvary samohláskových sloves (a také třeba
nepravidelného slovesa kuru), ze kterých je vypuštěna slabika ra. Tyto tvary jsou kratší a kopírují
potenciální tvary souhláskových a polosamohláskových sloves, nejsou však považovány za spisovné.
taberareru
okirareru
korareru
→
→
→
tabereru
okireru
koreru
Možnost či schopnost (mohu, dokážu, umím) už tedy dovedeme vyjádřit potenciálem i vazbou koto ga
dekiru. Jejich význam je v zásadě shodný:
Mócaruto wa jonsai no toki piano o hiku koto
ga dekita.
Mócaruto wa jonsai no toki piano ga / o hiketa.
II.
Mozart uměl už ve čtyřech letech hrát
na klavír.
Text
A.
石田さんは、昨日の午後、親せきのおじさんによばれて、となりの町にあるおじさんの家
にあそびに行くことになりました。車で行きたかったのですが、お母さんに先に車を使われ
てしまったので、自転車で行くことにしました。なぜなら、石田さんの家もおじさんの家も、
駅から遠くはなれていて、電車で行くのは不便だからです。
ところが、とちゅうで雨に降られてしまって、かさも何も持っていなかった石田さんは、
上から下までびっしょりぬれてしまいました。本とうは雨宿りしたかったのですが、畑の間
を通る道だったので、雨宿りできる場所もありませんでした。石田さんは、おじさんたちに
わらわれるだろうと思いながら、雨の中を自転車で走っていました。
おじさんの家に着くと、家ぞくみんなにわらわれて、写真もとられてしまいました。「ま
ず、おふろに入りなさい」とおじさんに言われて、おふろに入りました。ぬいだふくはおば
さんにせんたく機の中に入れられてしまったので、いとこのたかしくんのふくをかりること
にしました。
117
おふろから上がると、おじさんと、来年石田さんの通う大学をじゅけんするたかしくんに、
大学について色々質問されました。出されたコーヒーを飲みながら、聞かれたことに答えて
いるうちに、夕方になりました。石田さんは帰ろうとしましたが、おじさんに止められて、
おじさんの家に泊まることになりました。たかしくんに勉強についても質問をされましたが、
夕食の時に出されたビールを飲んで、よっていたので、うまく答えられませんでした。
先生と学生の会話
B.
学生：先生、授業に遅れてすみません。
先生：まだ始めていませんから、気にしないで下さい。でもどうしたんですか。
学生：おきられなかったんです。昨日の夜、宿題をしていて、朝までねられませんでした。
そのまま学校に来ようと思ったのですが、ねむくてたえられなくて……。
先生：でも、私は宿題は出していないと思いますけど。
学生：ええ、先生の宿題ではありません。私のもう一つのせんこうの英語の先生に宿題をた
くさん出されて、昨日は、楽しみにしていた日本の映画も見られませんでした。
先生：ははは。それはざんねんでしたね。でも、私の授業ではねないでくださいよ。
学生：はい、もちろんです。日本語の授業はおもしろいのでねられません。
先生：そうですか。私の授業がおもしろいというのは、ちょっとしんじられませんが。まあ、
いいでしょう。どうぞ、自分のせきにすわってください。さて、ぜん員来ましたので、
授業が始められますね。では、教科書を出してください。
III.
Cvičení
1. Utvořte následující slovesné tvary
a) kladné přítomné pasivum:
たたく、えらぶ、ひっぱる、書く、ころす、むすぶ、ぬすむ、さそう、働く
b) minulé pasivum:
運ぶ、開く、閉める、かす、こわす、まねく、話す、泳ぐ、休む、来る
c) záporné pasivum:
だます、おい出す、する（dělat）、はらう、言う、かこむ、聞く、切る、しかる
d) minulé záporné pasivum:
ながす、飲む、行う、作る、さす、すくう、とる
e) pasivum a sufix –tai:
たのむ、とる、使う、さそう、よぶ、しる、だく
118
f) utvořte různé tvary pasiva, zařaďte utvořené tvary do větného kontextu a přeložte:
あそぶ、行く、なる、ふく、なく、にげる、降る、帰る、しぬ、来る、いる、とぶ
2. Převeďte do pasiva:
1)
父は私をしかりました。
2)
母は妹をほめました。
3)
先生はその学生もよびました。
4)
じゅんさはその男をしらべました。
5)
それを朝のニュースの時間にほうそうしました。
6)
今日道でヤンデラさんが私に話しかけた。
7)
多くの学者が公がい問題について研究している。
8)
だれかが私のかばんを開けました。
9)
鈴木先生を学者として高くひょうかしている。
10）カレル・チャぺクは『ロボット』という本を書いた。
11）カレル 4 世がこのおしろをたてました。
3. Podtržená slova nahraďte: この本は若い人に読まれています。
テレビの番組～見る
図書館～利ようする
歌～歌う
音楽～あいする
4. Odpovězte:
1)
先生にしかられたことがありますか。どうしてしかられましたか。
2)
お金をぬすまれたことがありますか。いつ、どこで、だれにぬすまれましたか。
3)
友達から何とよばれていますか。
5. Doplňte do vět původce děje s náležitou partikulí:
1)
お姉さんはほめられました。
2)
あの子はたびたびしかられます。
3)
あの人はきらわれています。
4)
鈴木さんはりょ行にさそわれました。
5)
私はへんなまちがいをしたので、わらわれました。
6)
この本は、書かれました。
6. Převeďte do pasiva tak, aby slovo v závorce bylo tématem věty:
1)
母がしにました。（ヤンデラさん）
2)
あかちゃんがなきました。（父）
119
3)
友達が夜遅く来ました。（私）
4)
カナリヤがにげてしまいました。（おじいさん）
7. Určete téma následujících vět/souvětí a převeďte do pasiva:
1)
どろぼうがにげておまわりさんは困りました。
2)
そんなことをすると人がわらいます。
3)
夏休み中に母が病気になって私はとてもしんぱいした。
4)
子ども達が夜遅くまでさわいで勉強できませんでした。
8. Přeložte do češtiny a všímejte si, co je v kterém jazyce vyjádřeno pasivem:
1)
遠足の日がきまりました。
2)
はく物館はもう開いていますか。
3)
いすはふ通木でできています。
4)
雨にすっかりぬれました。
9. Utvořte potenciální tvary od následujících souhláskových sloves:
書く
とる
買う
売る
かす
休む
飲む
読む
すわる
聞く
なく
作る
ねむる
立つ
泳ぐ
待つ
持つ
歩く
走る
使う
言う
10. Vyjádřete možnost či schopnost jiným způsobem:
1)
日本語で話すことができますか。
2)
ペトルくんは、漢字をたくさん書くことができます。
3)
今日はしごとがないので早く帰ることができます。
4)
明日は日曜日なので、遅くまでねることができます。
5)
この川は、水がきたないので泳ぐことはできません。
11. Přeložte:
1. Správné odpovědi jsou napsány v knize. 2. Tahle učebnice se v ČR používá nejvíce. 3. Co se
z Japonska dováží do ČR? 4. Kdy byl postaven ten dům naproti? 5. Byli jsme pozváni k Tanakovým
na večeři. 6. Všichni se mi smáli, protože jsem přišel pozdě. 7. Vždycky, když jsem byl v nesnázích,
mi přítel pomohl. 8. Pana Janderu v dětství vychovávala (sodateru) babička. 9. Na té výstavě se
obrazy koupit nedají. 10. Kdy chodíte spát? Spal jste dobře? 11. Umím zpívat japonskou písničku.
12. Včera jsem měl horečku, proto jsem nemohl přijít do školy.
120
IV.
Doplňující poznámky
PASIVNÍ TVAR - srovnání
Jak jsme si ukázali v této lekci, pasivní tvary sloves mají široké použití i význam. Při překladu do
češtiny se musíme řídit kontextem a přítomností dalších členů ve větě. Když však podrobnější
souvislosti chybějí, nelze takovou větu přeložit jednoznačně:
Srovnej:
Sensei wa niku o taberareta.
1. Pan učitel snědl maso.
2. Pan učitel mohl jíst maso.
3. Panu učiteli snědli maso.
(pouhé vyjádření zdvořilosti)
(minulý tvar potenciálního
slovesa)
(nepřímé pasivum)
Následující věty mají oproti tomu význam zcela jednoznačný: Sensei wa niku ga taberareta
(partikule ga u předmětu ukazuje na potenciál), Sensei wa gakusei ni niku o taberareta (přítomnost
činitele s partikulí ni znamená, že se jedná o nepřímé pasivum).
Je třeba dávat pozor na některé obraty, které v češtině jsou vyjádřeny pasivem a v japonštině nikoliv, a
naopak.
Ame ni furareta.
Zmokl jsem.
Inu ni kamareta.
Pokousal mě pes.
Mise ga aite iru.
Obchod je otevřen / má otevřeno.
SLOVESNÝ MODIFIKÁTOR ŠIMAU
Podobně jako sloveso miru lze navázat na přechodník významových sloves i sloveso šimau (skončit,
ukončit). Vazba V-te šimau vyjadřuje dokončení, ukončení činnosti vyjádřené slovesem
v přechodníku. V minulém čase V-te šimatta pak k tomuto významu přistupuje ještě další – udělat
něco omylem nebo dopadlo, skončilo to tak, že .... V takových případech se někdy používá společně
s příslovcem cui (omylem, neúmyslně, nechtěně).
Šukudai o šite šimatte kara terebi o mimasu.
Až dodělám domácí úkol, budu se dívat
na televizi.
Kjó mo osake o nonde šimaimašita.
I dnes jsem pil alkohol. (i když jsem
neměl či nechtěl)
Nihongo no džugjóčú ni cui nemutte šimatta.
Při hodině japonštiny jsem usnul.
(neúmyslně)
Kare wa taihen mazui koto o cui itte šimatta.
Ta velmi nešťastná věc mu nechtěně
vyklouzla z úst.
Wataši wa čigau denša ni notte šimaimašita.
Omylem jsem nastoupil do
jiného/špatného vlaku.
VĚTNÉ ZAKONČENÍ NO DA
Větné zakončení no da indikuje, že mluvčí něco vysvětluje, nebo naopak žádá vysvětlení, většinou
ohledně něčeho, co slyšel nebo vypozoroval. No da indikuje vztah s předchozí větou nebo situací,
která vyjadřuje nějaký předpoklad. V mluvené řeči se často stahuje na n da / n desu.
A: Dó šita n desu ka.
Co se stalo?
B: Saifu o uči ni wasureta n desu.
Zapomněla jsem doma peněženku.
Dó šita n desu ka.
Ha ga itai n desu.
Co se ti stalo?
Bolí mě zub.
121
A: Konban iššo ni pátí ni ikimasen ka.
B: Zannen da kedo ikemasen. Ašita tesuto ga
aru n desu.
Srovnej:
Jandera san wa daigakusei desu ka.
Jóko san wa se ga takai desu ka.
Nepůjdete s námi dneska večer na party?
Škoda, ale nemůžu. Zítra mám totiž
zkoušku.
Jandera san wa daigakusei nan desu ka.
Jóko san wa se ga takai n desu ka.
No da se používá také v situacích, kdy se mluvčí snaží posluchače vtáhnout do záležitostí, o kterých
hovoří (formulace žádosti, pozvání aj.) nebo danou informaci vyjádřit emotivněji.
Nótobukku o cukaitai n desu ga, konsento no bašo o ošiete kudasai.
Rád bych použil notebook. Řekněte mi prosím, kde je zásuvka.
122
K12
ヤンデラさんは車のかぎをぬすまれたので、
車で家に帰れませんでした。
I.
Procvičení čtení a gramatiky
1. Odpovězte na následující otázky?
・何がチェコにゆ入されていますか。それはどこからゆ入されていますか。
・何がチェコからゆ出されていますか。また、どの国にゆ出されていますか。
・日本には何がゆ入されていますか。どこからですか。
・日本からは何がゆ出されていますか。それはどの国にゆ出されていますか。
Užitečná slovíčka:
せき
石ゆ
でんかせいひん
電化製品
ropa
しょく
食 りょうひん
potraviny
elektronika
2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci.
・だいきくんはだれに何をされましたか。
123
Slovíčka ke cvičení:
くるまでひとをひく
車で人をひく
かむ
かれし/かのじょをふる
přejet člověka autem
kousnout
彼し/彼女をふる
dát kopačky / rozejít se (s
přítelem/přítelkyní)
はち
včela, vosa
さす
píchnout, bodnout
のぞく
pokukovat, nakouknout, kradmo
nahlédnout
メモ
124
II.
ロールプレイ
1. Nejprve podle obrázků řekněte, jaký měl pan Jandera den. Následně popište nějaký svůj „den
blbec“.
先週の月曜日はひどい一日でした。
①朝、まずさいしょに、駅員さんにむりやりまん員電車におしこまれました。
②、③、④、⑤、⑥、⑦
本とうに大へんな一日でした。
②
_________________________
③
_________________________
④
_________________________
⑤
_________________________
⑥
_________________________
⑦
_________________________
Slovíčka ke cvičení:
（あしを）ふむ
（足を）ふむ
šlápnout (na nohu)
まんいん
まん員
přeplněno
むりやり
z donucení, proti vůli, násilně
おしこむ
vtlačit, natlačit
まちがえる
まちがえる
splést, zaměnit, chybovat
125
『私の大へんな一日』
2. Co byste udělali v následujících situacích? Nejprve vyplňte tabulku za sebe, poté se zeptejte
svého kolegy/kolegů.
友達に聞きましょう。
「～したときどうしますか」
私
______さん
______さん
電車の中で足をふまれたとき
どうしますか。
外国人に分からないことばで
道を聞かれたときどうします
か。
いそがしいときに友達に来ら
れたらどうしますか。
店の人におつりをまちがえら
れたときどうしますか。
友達にかしたデジタルカメラ
をこわされたときどうします
か。
126
3. Ze slov v rámečku si vyberte jedno místo, napište si ho do sešitu a neukazujte ho svému
kolegovi. Kolega se vás následně bude ptát, zda lze na daném místě něco provádět. Vy
odpovídejte pouze ano/ne. Až váš kolega uhádne, o jaké místo se jedná, vystřídejte se.
ばい店 (obchůdek, stánek)、図書館、チェコきょうわ国、体いく
かん、カレルばし、学校、はく物館、公園、動物園、
ディズニーランド
れい）
あゆみ: 私がえらんだ場所をあててください。
そうた: そこでえがかけますか。
あゆみ: いいえ、かけません。
そうた: そこでパンが買えますか。
あゆみ: はい、買えます。
そうた: そこはばい店ですか。
あゆみ: はい、そうです。
4. Utvořte trojice a každý si do své tabulky napište 4 činnosti, na které se zeptáte svých kolegů,
zda je umí/dokážou. Následně v tabulce vyplňte svůj sloupeček a následně se zeptejte svých
kolegů a zaznamenejte jejich odpovědi do tabulky. Z rozhovoru si připravte krátké shrnutí
zjištěných informací.
→できることには○、少しできることには△、できないことには×を書きましょう。
できること
わたし
__________さん
___________さん
(れい) 泳げる
○
×
△
れい）友達に聞きましょう
127
あおい: はやとさん。
はやと: はい。
あおい: はやとさんは泳ますか。
はやと: いいえ、泳ません。
あおい: からい料理が食べられますか。
はやと: はい、食べられます。
あおい: 日本語の本が読めますか。
はやと: はい、少し読めます。
あおい: そうですか。
まとめましょう
わたしと C さんは泳げます。はやとさんと B さんと C さんはからい料理が食べられます
。B さんはあまいものがきらいです。C さんはビールが飲めません。みんな日本語の本
が少し読めます。
Reálie
III.
1. Přečtěte nahlas následující text a přeložte ho.
日本の国会
めいじ
ぎかい
ひら
とうじ
ていこく ぎかい
日本では、明治23 年（1890 年）にはじめて議会が 開 かれました。当時は 帝 国 議会とよ
げんざい
こっかい
しゅうぎいん
さんぎいん
ぎいん
な
た
ばれていました。 現 在 の日本の 国 会 は 衆 議 院 と参議院という二つの議院から成り立って
ほうりつ
せいてい
よさん
います。国会では 法 律 が 制 定 されたり、国家の予算がきめられたりします。また、
こっかいぎいん
しゅしょう
ふつう
こっかいぎじどう
国 会 議 員 の中から 首 相 がえらばれます。国会は普通一年に一回開かれます。国会議事堂
の中はなかなか見られません。
とどうふけん
しちょうそん
ぎいん
せんきょ
また、都道府県や 市 町 村 にも、それぞれ議会がおかれていて、たくさんの議員が 選 挙
でえらばれています。
問題
せんきょけん
1)
1890 年にはじめて議会が開かれたとき、だれに 選 挙 権 があたえられましたか。
2)
日本で二十歳 以 上 のすべての男女に選挙権があたえられたのはいつですか。
いじょう
128
2.
Státní svátky
V Japonsku je více státních svátků než u nás. Navíc existuje praxe, že volno je kompenzováno
v pracovním dnu i tehdy, když svátek připadne na víkend (např. připadne-li svátek na neděli, je volno
následující pondělí). Nahromadění svátků na přelomu dubna a května se nazývá golden week (ゴール
デン・ウィーク).
1月1日
元日
がんじつ
Nový rok
1 月第 2 月曜日
成人の日
せいじんのひ
Den dospělosti
2 月 11 日
建国記念の日
けんこくきねんのひ
Den vzniku státu
3 月 21 日
春分の日
しゅんぶんのひ
Jarní rovnodennost
4 月 29 日
みどりの日
5月3日
憲法記念日
けんぽうきねんび
Den ústavy
5月4日
国民の休日
こくみんのきゅうじつ
Národní volný den
5月5日
こどもの日
こどものひ
Den dětí
7 月第 3 月曜日
海の日
うみのひ
Den moře
9 月第 3 月曜日
敬老の日
けいろうのひ
Den úcty ke stáří
9 月 23 日
秋分の日
しゅうぶんのひ
Podzimní rovnodennost
10 月第 2 月曜日
体育の日
たいいくのひ
Den sportu
11 月 3 日
文化の日
ぶんかのひ
Den kultury
11 月 23 日
勤労感謝の日
きんろうかんしゃのひ
Den díků za práci
12 月 23 日
天皇誕生日
てんのうたんじょうび
Narozeniny císaře
Den zeleně
129
Nové výrazy
ア行
あいする
あく
あまやどりする
いとこ
うまく
おいだす
おこる
（お）しろ
おつり
おまわりさん
開く
雨宿りする
おい出す
milovat, mít rád
být otevřen
schovat se před deštěm
bratranec, sestřenice
dobře, šikovně
vyhnat
(roz)zlobit se
hrad
peníze zpět (po zaplacení)
strážník
カ行
きにする
きらう
こうがい
気にする
公がい
dělat si starosti
nemít rád, nesnášet
znečištění životního prostředí
サ行
さいしょ（に）
さきに
さす
さて
さわぐ
ざんねん
しかる
した
しらべる
しんぱいする
じゅけんする
じゅんさ
しんせき
すっかり
すくう
せき
ぜんいん
せんたくき
それぞれ
先に
下
新せき
ぜん員
せんたく機
na začátku, nejdříve
napřed, předem
ukazovat
tak tedy, a nyní, nuže
dělat hluk
škoda, smůla
plísnit, vynadat
spodek, dolní část
hledat, vyšetřovat, zkoumat
obávat se, dělat si starosti
dělat přijímačky, zkoušku
strážník
příbuzný
úplně
zachránit
místo, sedadlo
všichni
pračka
každý, jednotlivý
タ行
たえる
だく
たびたび
だます
とおる
ところが
とちゅうで
通る
と中で
snést, odolat
objímat, (po)chovat
často
podvádět, oklamat
vést (cesta), projít (kolem, přes)
ale, nicméně
cestou, během
130
zloděj
どろぼう
ナ行
vypustit, opláchnout, pustit po
vodě
plakat
utéct
být mokrý, zmoknout
ながす
なく
にげる
ぬれる
ハ行
はこぶ
ばしょ
はなしかける
はなれる
びっしょり
ひょうかする
ふつう（な/の）
ふべん（な）
ほうそうする
運ぶ
場所
話しかける
ふ通（な/の）
不便（な）
dopravovat
místo, prostor
oslovit
být vzdálen, oddělen
promočený na kost
ocenit
obvyklý, obyčejný, běžný
nepohodlný
vysílat
マ行
まちがい
まちがえる
もちろん
chyba
udělat chybu
samozřejmě
ヤ行
ゆしゅつ
ゆしゅつする
ゆにゅう
ゆにゅうする
ゆ出
ゆ出する
ゆ入
ゆ入する
vývoz
vyvážet
dovoz
dovážet
利ようする
používat, využívat
ラ行
りようする
日本の国会
あたえる
～いじょう
ぎいん
ぎいん
ぎかい
げんざい
こっかい
こっかいぎいん
～以上
議員
議院
議会
現在
国会
国会議員
こっかいぎじどう
さんぎいん
しちょうそん
国会議事堂
参議院
市町村
dát, přidělit, udělit
více než … (vč.)
poslanec, zastupitel atp.
sněmovna
parlament
přítomnost, současnost
parlament
člen Parlamentu (poslanec,
senátor)
budova jap. Parlamentu
horní sněmovna
velká a malá města, vesnice
131
しゅうぎいん
しゅしょう
すべて（の）
せいていする
せんきょ
せんきょけん
だんじょ
ていこく
とうじ
とどうふけん
なりたつ
ひらく
ほうりつ
よさん
衆議院
首相
制定する
選挙
選挙権
男女
帝国
当時
都道府県
成り立つ
開く
法律
予算
dolní sněmovna
ministerský předseda
všechno, úplně
(u)stanovit, vytvořit (zákon)
volby
volební právo
obojí pohlaví, muž a žena
císařství
tehdy
administrativní dělení Japonska
sestávat, skládat se
otevřít
zákon(y)
rozpočet
132
13
Kauzativum
Syntaktické vzorce a gramatika
I.
S1 wa/ga S2 ni/o V-(sa)seru
(Wataši wa) otóto o Tókjó ni ikasemašita.
(Wataši wa) otóto ni Tókjó ni ikasemašita.
Nechat / dovolit / přimět
Přiměl jsem mladšího bratra jet do Tokia.
Nechal jsem mladšího bratra jet do Tokia.
S1 wa/ga S2 ni S3 o V-(sa)seru
Sensei wa seito ni hon o jomasemašita.
Nechat / dovolit / přimět
Učitel nechal / přiměl žáka číst knihu.
(dal mu přečíst knihu)
Tvoření kauzativa
jomu
taberu
kuru
suru
→
→
→
→
jomaseru
tabesaseru
kosaseru
saseru
Kauzativum tvoříme pomocí 1. slovesného základu připojením sufixu -seru (u souhláskových a
polosamohláskových sloves) nebo
-saseru (u samohláskových sloves). Výsledné sloveso pak
ohýbáme jako sloveso samohláskové:
jomaseru →
mataseru →
tabesaseru→
jomasenai, jomaseta, jomasenakatta, jomasete, jomasemasu, …
matasenai, mataseta, matasenakatta, matasete, matasemasu, …
tabesasenai, tabesaseta, tabesasenakatta, tabesasete, tabesasemasu, ...
Význam kauzativa a jeho použití ve větě
Význam kauzativních tvarů je velmi široký, pohybuje se od dovolit někomu něco dělat, nechat někoho
něco dělat až po přinutit někoho něco dělat. V kauzativních konstrukcích s podmětnými slovesy je
konatel děje označen buď partikulí ni nebo partikulí o, podle zamýšleného významu:

Partikule ni se používá tehdy, když konatel děje vykonává tento děj vědomě a víceméně
dobrovolně.

Partikule o v sobě tuto kvalitu neobsahuje, naopak jí dáme přednost v případech, kdy je
konatel děje do činnosti nucen proti své vůli, nebo se ocitl v dané situaci bez vlastního
vědomí a přičinění, popř. vlastní vědomí a vůli ani mít nemůže.
Příklady:
Mai ga mó ičido Doicu ni ikitai to itta node,
kanodžo ni Berurin ni ikaseru koto ni šita.
Mai říkala, že by ještě jednou ráda jela
do Německa, tak jsem ji nechal (dovolil)
jet do Berlína.
Mai wa mó Doicu ni ikitakunai to itta ga,
Mai říkala, že už do Německa nechce, ale
wataši wa kanodžo o Berurin ni ikaseru koto ni šita. přiměl (přinutil) jsem ji, aby odjela do
Berlína.
Cugi wa wataši ni haširasete kudasai.
Příště nechte běžet mě.
Sensei wa, kaze o hiita gakusei o džukkiro haširaseta. Učitel přinutil nastydlého žáka běžet
deset km.
123
Wataši wa tomodači o ičidžikan matasemašita.
Tókjó made kuruma o haširaseta.
Nechal jsem kamaráda hodinu čekat.
Jel jsem až do Tokia.
Ve větách s předmětnými slovesy lze použít pouze partikuli ni. Partikule o zde slouží k označení
přímého předmětu a použití dvou partikulí o v téže větě není možné. Význam slovesa v takových
případech určuje kontext.
Srovnej:
Učitel nechal / přiměl žáka (dal mu) číst
knihu.
Maminka přiměla bratra uklidit.
Dovolte mi, abych to udělal. / Nechte to
udělat mě.
Sensei wa seito ni hon o jomasemašita.
Haha wa otóto ni sódži o sasemašita.
Wataši ni sore o sasete kudasai.
Kombinace kauzativum + pasivum
Kauzativní tvary sloves lze používat taktéž v pasivní konstrukci. V takovém případě vytvoříme
nejprve kauzativní tvar a na něj následně napojíme sufix pasiva:
jomu →
macu →
taberu →
jomaseru
mataseru
tabesaseru
→
→
→
jomaserareru
mataserareru
tabesaserareru
U souhláskových a polosamohláskových sloves se běžně používají i zkrácené tvary
jomu
macu
→
→
jomasu
matasu
→
→
jomasareru
matasareru
Kombinace kauzativního a pasivního tvaru je jedním ze způsobů, jak čelit poměrně vágně chápanému
významu kauzativa samotného, který se pohybuje mezi svolením na straně jedné a přinucením na
straně druhé. Zatímco věta Sensei wa watašitači ni uta o utawasemašita sděluje, že učitel nám
povolil / nás nechal / nás přiměl / nás nutil zpívat píseň a na míru učitelova působení můžeme
usuzovat jen z kontextu, pak převedení této věty do pasiva Watašitači wa sensei ni uta o
utawaseraremašita (utawasaremašita) indikuje, že šlo spíše o nátlak – byli jsme učitelem donuceni
zazpívat píseň. Použití pasivního tvaru v těchto větách se tak svým významem blíží nepřímému pasivu
(viz lekce 12).
Petoru wa Jana ni bíru o nomaseta.
Jana wa Petoru ni bíru o nomaserareta/
nomasareta.
Wataši wa tomodači ni hen na mono o
tabesaseraremašita.
Otóto wa čiči ni Tókjó ni ikaseraremašita/
ikasaremašita.
Wataši wa omoširokunai hanaši o
kikaseraremašita / kikasaremašita.
Petr Janě povolil / nechal ji / nutil ji pít
pivo.
Petr do Jany lil pivo. (Jana byla Petrem
nucena...)
Byl jsem kamarádem přinucen jíst/sníst
něco divného.
Bratr byl otcem přinucen jet do Tokia.
Byl jsem nucen vyslechnout nezajímavý
příběh.
Vzhledem k tomu, že nezkrácený tvar kauzativního slovesa se chová jako sloveso samohláskové,
může zde mít připojení pasivního sufixu význam buď skutečného pasiva, nebo též potenciálu (viz
lekce 12 – potenciál samohláskových sloves).
Uči no ko wa mada čísai node kaimono ni
ikaseraremasen.
Naše dítě je ještě malé, a proto ho
nemůžeme poslat na nákup.
124
Oproti tomu pasivum zkrácených kauzativních tvarů má význam jen kauzativně pasivní, nikoliv
potenciální. Proto se také v tomto významu používají zkrácené kauzativní tvary v kombinaci
s pasivem častěji než nezkrácené.
II.
Text
A.
竹内さんのうちでは、お母さんが体をこわして入院してしまったので、大学生で時間のあ
る竹内さんがお母さんのかわりをさせられることになりました。
朝はみんなより早く起きて、朝ご飯の準備をしてから、お父さんと二人の弟を起します。
弟たちを着がえさせ、かおをあらわせます。それから三人に朝ご飯を食べさせます。三人が
朝ご飯を食べている間に、お父さんに持たせるおべん当を作ります。
後片づけも竹内さんの仕事です。本当はだれかに手伝わせたいのですが、お父さんは仕事、
弟達は学校があるので手伝わせられません。週まつは学校が休みなので、弟達に後片づけを
させます。
弟達を学校に行かせてから、竹内さんも大学に行きます。
弟達はまだ小さくて買い物に行かせられないので、竹内さんが、夕方、大学の帰りに買い
物をします。うちに帰って、一休みしてから、弟達に手伝わせながら晩ご飯の準備をします。
お父さんの仕事が終わるのが早い日には、弟達をお父さんといっしょにお母さんのお見ま
いに行かせることもあります。
晩ご飯の後は、弟達をおふろに入らせます。毎日、宿題と予習をさせてから、寝かせます。
テレビは、竹内さんも家事で忙しくて見られないので、お父さんにも弟達にも見させません。
B.
今日、ユレチコヴァーさんは中山さんといっしょにプラハからやく３０キロはなれた有名
なバロック様式でたてられたおしろへ出かけました。朝７時にフローレンツという地下鉄の
駅の前で会うことになっていました。
中山さんは５時半に起きようと思っていましたが、疲れていたので起きられませんでした。
駅に着いた時にはもう７時すぎでした。ユレチコヴァーさんは待たされたのに、少しもおこ
っていませんでした。「お待たせしました、すみません」と中山さんはあやまって、二人で
バスていにいそぎました。
大がたバスはほぼまんせきで、ぎりぎりに乗った二人は、まどがわにすわれませんでした。
二人が乗ると、バスはすぐにはっ車しました。仕事や家ぞくなどについてしゃべったり、い
眠りしたりしているうちに、バスはおしろの下の小さな村にとう着しました。とちゅうこん
でいましたが、とう着は予てい通りでした。乗客はみんな、バスを降りておしろの方へ歩き
125
出しました。いくつかの歴史てきなたて物の間を通って、はしを渡ると、おしろのしょうめ
んに着きます。このおしろは有名なかんこう地ですが、かんこう客は思ったほど多くありま
せんでした。
まずチケット売り場で入場けんを買いました。一時間の見学コースが 90 コルナでした。
このおしろには、ダンスパーティーの行われた大広間や何十人もの人が一度に食事をとれる
大きな食どう、じょう主夫妻の寝室や子ども部屋などたくさんの部屋があります。どの部屋
も、部屋の中におかれた家具も食きもかい画もすばらしく、ユレチコヴァーさんも中山さん
もたくさん写真をとりたかったのですが、ガイドさんにきん止されたのであきらめました。
おしろのまわりは、フランス式庭園になっていて、見学の後、庭園をすみずみまで散歩し
ました。静かな庭をゆっくりと歩くのは、とても気持ちがよかったです。二人は一日を楽し
くすごすことができました。
Cvičení
III.
1. Utvořte kauzativní tvary sloves a přidávejte sufixy -masu, -masen, -nai, -ta, -te, -tai, atd.
始める
買う
よろこぶ
答える
おどろく
すてる
ぬう
みがく
しんぱいする
かんじる
言う
通る
眠る
会う
見る
やめる
2. Utvořte tvary pasiva od následujících sloves v kauzativním tvaru:
とばせる
うけさせる
生きさせる
飲ませる
かんじさせる
食べさせる
なかせる
とどけさせる
みがかせる
来させる
降りさせる
使わせる
3. Tvořte postupně věty s kauzativním slovesem podle vzoru:
買う（お客さん、高い商ひん） → 買わせる → お客さんに買わせる →
→ 高い商ひんを買わせる → お客さんに高い商ひんを買わせる。
1)
読む（学生、教科書）
2)
書く（弟、名前）
3)
習う（娘、ピアノ）
4)
通う（子ども、学校）
5)
持つ（父、荷物）
6)
開ける（友達、まど）
7)
行く（妹、病院）
8)
使う（岩田さん、コンピューター）
126
4. Převeďte slovesa do kauzativního tvaru a doplňte partikule:
1)
先生（
）生と（
2)
おじさん（
3)
父（
4)
社長（
5)
母（
6)
図工の先生（
）この問題（
）子ども達（
）運転手（
）社員（
）妹（
）歌（
）車（
）おぼえる
）止める
）日本（
）薬（
）かんがえる
）行く
）買いに行く
）子ども達（
）え（
）書きに行く
5. Přeložte správně pasivní a kauzativní slovesné tvary:
1)
石田さんに三十分も待たされました。
2)
家内にさらをあらわされました。
3)
おもしろくない話を聞かされました。
4)
お父さんにタバコを止めさせられました。
5)
私は歌を歌わされました。
6)
子どものころ私はよく兄になかされました。
7)
高校のころ毎週英語のたん語を二百五十個おぼえさせられました。
8)
鈴木さんを見るといつも私は自分の若いころを思い出させられます。
9)
まだ学生なので、あの人にはそんなにたくさんはらわせられません。
6. Doplňte správně sloveso a jeho tvar:
私の子どもは体がよわいので、毎朝（散歩する）。朝ご飯には牛にゅうを（飲む）、野さ
いとくだ物をたくさん（食べる）。子どもが学校から帰ってからは、少し（休けいする）、
その後でかるい運動を（する）。夜は早く（寝る）。
7. Přeložte do japonštiny:
1. Nechal mě dvě hodiny čekat před školou. 2. Matka nařídila bratrovi, aby šel koupit chléb a mléko.
3. Nemám rád tomatový džus, ale byl jsem přinucen ho pít. 4. Nechme bratra, ať tu televizi opraví.
5. Nenechal byste mne, prosím, odtud zatelefonovat? 6. Dovolte mi, abych se vám představil.
7. Ředitel ho nechal dělat velmi obtížnou práci. 8. Japonští přátelé nás přiměli, abychom zpívali české
písničky. 9. Matka nás každý týden nutí uklízet dětský pokoj. 10. Lze ten balíček poslat letecky?
11. Umím číst znaky, ale pěkně napsat je nedovedu. 12. Tahle cesta je špatná, nedá se po ní jít.
13. Nemohl bych si tu, prosím chvilku odpočinout a napít se vody? 14. Dejte tomu miminku napít
čaje!
127
IV. Doplňující poznámky
HODO / GURAI (KURAI) – asi, zhruba, přibližně (hodo též viz L8 a gurai/kurai viz L5)
Ve spojení s číselným údajem mají hodo a gurai (kurai) stejný význam, hodo je jen o něco
formálnější:
Džuppun hodo / gurai mačimašita.
Iči man en hodo / gurai kašite kudasai.
Čekali jsme asi 10 minut.
Půjčte mi tak 10,000 jenů.
Obě pomocná jména lze často zaměnit i v jiném kontextu; pouze v případě, kdy mluvčí považuje míru
jimi označovanou za extrémní, vymykající se běžné představě nebo obvyklému srovnání, je užití hodo
vhodnější:
Kao mo mitakunai kurai / hodo kirai desu.
Šinu hodo isogašii.
Je mi tak nesympatický, že ho ani vidět nechci.
Mám toho tolik, že se upracuji až k smrti.
Pokud je výraz hodo použit ve větě s přísudkem v záporu, vyjadřuje až do té míry (ne více) – viz též
L8. Dále má hodo význam čím více..., tím.... V těchto použitích není záměna s kurai / gurai možná.
Otóto wa imóto hodo benkjó šimasen.
Wataši wa maitoši kaigai rjokó dekiru hodo
okanemoči de wa arimasen.
Kita e iku hodo samuku narimasu.
Bratr nestuduje tolik jako sestra.
Nejsem natolik bohatý, abych si mohl
každý rok dovolit výlet do ciziny.
Čím dále (se jde) na sever, tím je chladněji.
Stojí-li kurai / gurai za nečíselným výrazem, může znamenat alespoň nebo vyjadřovat určité
zlehčování či podceňování objektu ze strany mluvčího („když je to jen tohle...“). V takových
případech nelze zaměnit s hodo.
Džibun no heja gurai sódži šinasai.
Džibun no namae gurai oboete imasu jo.
Katakana gurai kakemasu.
Sonna koto gurai kodomo de mo wakaru.
Sukoši aruita gurai de cukareta cukareta tte iu na
jo.
Ukliď si alespoň svůj pokoj.
Své jméno si ještě pamatuji.
Katakanu ještě zvládnu (napsat).
Tomu / Něčemu tak jednoduchému rozumí i
dítě.
Nefňukej pořád, jak už nemůžeš, když jsme
ušli teprve kousek.
TÓRI – podle, tak jako, stejně jako, v souladu s
Iwareta tóri ni šinasai.
Takahaši senšu wa minna ga kitai šita tóri kin medaru o
totta.
Musume wa kesa icumo no tóri gakkó ni ikimašita.
Udělej to, jak ti bylo řečeno.
Podle očekávání nás všech získal
Takahaši zlatou medaili.
Dcera odešla dnes ráno do školy jako
každý den.
Při napojení na substantivum získává tóri znělost – dóri:
Takahaši senšu wa minna no kitaidóri kinmedaru o
totta.
Džikandóri ni denša ga kita.
Jakusokudóri ni kinó kaette kimašita.
Takahaši získal v souladu s očekáváním
nás všech zlatou medaili.
Vlak přijel na čas.
Vrátil jsem se včera, jak jsem slíbil.
128
K13
I.
今日は一時間早く帰らせてください。
京都にいたときの話を聞かせてください。
Procvičení čtení a gramatiky
1. Odpovězte celou větou na následující otázky.
・子どものときに親に何をさせられましたか。
・高校の先生にどんな本を読ませられましたか。
・子どものとき弟／妹に何かさせたことがありますか。何をさせましたか。
・子どものときに親に何かならわせられたことがありますか。
・子どものときお母さんの手伝いをさせられたことがありますか。
2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci.
ユレチコヴァーさんは子どもに何をさせていますか。
A：ユレチコヴァーさん、お子さんに何か家の手伝いをさせていますか？
B：はい、むすこに
たり
たりしています。むすめに
たり
たりしています。
129
・Uveďte, co v dané situaci daná osoba řekne, jak požádá. Nezapomeňte uvést stručný důvod a
úvodní frázi.
。すみませんが、
（さ）せてください。
II. Poslech
1. Dívejte se na obrázky a rozhodněte, který je podle popisu správný.
130
2. Poslouchejte a rozhodněte, jak rodiče rozhodli.
お父さんとお母さんが、来月からヤンとエリカに習わせるならいごとは何ですか。
ヤン
ア）ピアノ
イ）習字
ウ）英語
エリカ
ア）ピアノ
イ）習字
ウ）英語
III.
ロールプレイ
1.『子どものときさせられたことは？』Nejprve si přečtěte příkladové věty a následně se ve
dvojicích ptejte a vyplňte níže uvedenou tabulku.
にっじゅっしゅう
例）
サッカー部にいたとき校庭毎日 二 十 周 走らせられた。
毎週土曜日、げん関をそうじさせられた。
131
友達に聞きましょう。
私
さん
学校で
家庭で
（家で）
2. Informace získané v rozhovoru ve cvičení 1 písemně sepište a připravte si krátké ústní
shrnutí.
132
3. Nejprve si přečtěte uvedený rozhovor a následně si ve dvojici rozdělte role. Vyberte si
z nabízených situací a utvořte rozhovor. Nezapomeňte uvést důvod.
朝から頭が痛い／体ちょうがわるい・早く帰りたい
大事なテストがある・来週授業を休みたい
ドイツが大好き・留学したい
日本人の友達がほしい・日本に行きたい
歴史の勉強が楽しくない・やめたい
会話れい）
（ノックする）
学生：しつれいします。
先生：ああ、ヤナさん、こんにちは。
学生：こんにちは。先生、今、お時間よろしいですか。
先生：はい、大じょう夫ですよ。
学生：じつは、来週英語の大事なテストがあるんです。それで、すみませんが、
来週の授業を休ませてください。
先生：そうですか。しかたがありませんね。いいですよ。
学生：ありがとうございます。では、しつれいします。
4. Utvořte dvojice. Jeden bude mít roli A a druhý roli B. V souladu se zadáním jednotlivých rolí
sehrajte rozhovor.
A
おな
B さんが、あなたと 同 じと
ころでアルバイトをしたが
っています。しかし、あな
たは B さんに、アルバイト
をさせたくありません。ア
ルバイトの人数が多くなる
と、あなたのきゅうりょう
が少なくなるからです。B
さんに、あなたと同じとこ
ろでアルバイトさせないよ
うにしてください。
B
あなたは A さんと同じところでアルバイ
トしたいです。仕事の内ようについて A
さんに聞いてください。
133
IV.
Reálie
Dárky
V Japonsku se dávají dárky při nejrůznějších příležitostech. Některým se říká
podle angličtiny purezento (プレゼント), např. tandžóbi purezento (誕生
日プレゼント), kurisumasu purezento (クリスマスプレゼント). Jindy se
pro ně používá termín oiwai (お祝い) – blahopřání či oslava. Oiwai tak
může znamenat jak slavnostní akci, tak i blahopřání a dárek s ním spojený.
Hned při narození dostane dítě svůj první dárek - tandžó iwai (誕生祝). Když nastoupí na
novou školu, dostává njúgaku iwai (入学祝), po jejím skončení pak socugjó iwai (卒業祝い). Při
nástupu do práce ho čeká šúšoku iwai (就職祝い) a ke svatbě kekkon iwai (結婚祝い). Jako dárek se
dávají užitečné věci i peníze. Peníze se však musí vždy vložit do obálky nebo ještě lépe do šúgi
bukuro (祝儀袋), což je bílý obal s červeným pruhem či dekorací, někdy se objevuje i kombinace se
zlatou nebo stříbrnou stuhou. Základními barvami pro radostnou slavnostní příležitost jsou však bílá a
červená.
Při svatbě dávají příchozí svatebčané peněžní dar na hostinu a za to pak dostávají hikidemono
(引出物), což je dárek od novomanželů za to, že se zúčastnili jejich svatby.
Naopak při smutné či starost vzbuzující příležitosti používáme termín omimai (お見舞い).
Nejčastěji se toto slovo používá ve významu návštěvy v nemocnici nebo u nemocného, ale když při
takové návštěvě dáte nemocnému nějaký dárek (často ovoce nebo květiny), říká se tomuto dárku
rovněž omimai.
Při pohřbu se dává kóden (香典) – nejčastěji peníze v bílém obalu s černou, příp. i stříbrnou
dekorací (takový obal ovšem neužíváme při omimai, kde bychom tím nemocnému naznačovali, že mu
trochu předčasně přispíváme na pohřeb). Za kóden a účast na pohřbu dostanou příbuzní a známí
kóden gaeši (香典返し) – částku, která se rovná třetině až polovině jejich daru. V současné době
rodina někdy namísto kóden gaeši dává příspěvek nějaké nadaci, náboženské či dobročinné organizaci.
Další dárky mají souvislost s jednotlivými obdobími roku. Děti dostávají na Nový rok od
rodičů a příbuzných finanční obnos otošidama (お年玉), který mohou zčásti utratit, ale většinou jsou
nabádány ke spoření. V létě si dávají dospělí dárky očúgen (お中元) a na konci roku oseibo (お歳暮).
To nebývají peníze a dávají se jako poděkování za pomoc či přízeň v uplynulém období. Tyto dva
druhy dárků si mezi sebou vyměňují i firmy.
134
V.
Frazeologie
 どうも
Krátké slovíčko v japonštině vyjadřuje nejistotu nebo váhání mluvčího – překládáme „nějak“, „tak
nějak“. Druhým významem je naopak zesílení obsahu promluvy – „dost“, „velmi“, „moc“. V tomto
smyslu bývá také součástí zdvořilostních frází. Někdy je klíčová část takové fráze vypuštěna a
samotné dómo ji nahrazuje – může pak podle kontextu znamenat „děkuji“, „promiňte“, „jak se máte“,
„dobrý den“ apod. Takové vyjádření však nepatří mezi nejzdvořilejší, proto ho neužíváme vůči
neznámým či výše postaveným lidem.
どうも上手くいかない。
Nějak mi to nejde (ať dělám, co dělám,
nevím přesně proč).
どうも体のちょう子がわるい。
Nějak mi není dobře.
あの人のかんがえていることは、どうもよく分か
らない。
Dost dobře nevím (netuším), o čem ten
člověk přemýšlí.
いなかに住むのはどうも不便だ。
Život na venkově má své mouchy (je
v lecčem nepohodlný).
今日はどうも寒いですね。
Dneska je nějak / dost zima, že?
どうもありがとう。
Děkuji pěkně.
どうもすみません。
Moc se omlouvám. Promiňte prosím.
先日はどうも。
Díky za minule.
どうもどうも。
Pouhý zdvořilostní pozdrav, který ani nemusí
být vyjádřením konkrétního díku nebo omluvy.
 あの、あのう、あのね
Slouží k upoutání pozornosti, chceme-li promluvit k někomu, kdo se dívá jinam, nebo chceme-li o
něco požádat. Varianta ano ne se používá jen mezi přáteli nebo směrem vůči níže postaveným
osobám. Často ji používají také děti, které mají tendenci vkládat partikuli ne do každé promluvy. Proto
pozor na její nadužívání.
あの、すみません、ちょっと質問があるんで
すが。
Promiňte prosím, mohl bych se na něco zeptat?
お母さん、あのね、今日ね、ようち園でね…
…。
Maminko, helé, dneska, víš, ve školce, jó ...
 おかげで／おかげさまで
Vazbou okage de se označuje příčina, která má pozitivní následek („díky něčemu ...“). Její uctivější
podoba okagesama de („díky vám“) se pak často používá ve frázích vyjadřujících poděkování,
chválu nebo vděčnost. Zde ovšem někdy ustupuje příčinný vztah do pozadí a vazba má funkci ryze
zdvořilostní.
シートベルトのおかげでいのちがたすかった。
Přežil jsem díky pásu. (Můj život byl
zachráněn díky bezpečnostnímu pásu.)
大きな木があったおかげで雨にぬれずにすんだ。
Velké stromy mě ochránily před deštěm.
(Díky stromům jsem nezmokl.)
135
おかげで、よく分かりました。
Díky vám tomu dobře rozumím. / Díky
vám jsem to dobře pochopil.
おかげさまで大へん勉強になりました。
Díky vám mi to bylo velice k užitku./
Díky vám jsem se velmi poučil.
Děkuji za optání, daří se nám dobře.
(Díky vám) jsme všichni zdrávi.)
おかげさまでみんな元気です。
136
Nové výrazy
ア行
あきらめる
あとかたづけ
うつ
うりば
おおがた
おおひろま
おくさん
おこづかい
おてあらい
おにあいです。
おみまい
後かたづけ
売り場
大がた
大ひろま
奥さん
お小づかい
お手あらい
お見まい
vzdát se, rezignovat, být smířen
úklid
bít, udeřit, střelit
prodejna, pult
velký
velký sál, hala
manželka, paní
kapesné
toalety
„Sluší vám to.“
návštěva nemocného
カ行
かいが
かえりに
かない
かわり
かんこうきゃく
かんこうち
かんじる
きゅうけいする
きゅうりょう
～きょうしつ
ぎりぎり
かい画
帰りに
家内
きんしする
けいかん
けんがく
こうてい
ごしゅじん
きん止する
かんこう客
かんこう地
休けいする
～教室
見学
校庭
ご主人
obraz, malba
cestou domů
(moje) manželka
náhrada
turista
turisticky zajímavé místo
cítit, pociťovat
udělat (si) přestávku
plat, mzda
kurz … / kroužek … (čeho)
těsně, jen tak tak, na poslední
chvíli
zakázat
policista
exkurze
školní pozemek/zahrada
manžel, pán
サ行
サッカーぶ
さんすう
しかたがない
サッカー部
さん数
～しき
～式
～しゅう
～周
しゅうじ
習字
じゅく
じゅんび
しょうかいする
じょうきゃく
じょうしゅ
準備
乗客
じょう主
fotbalový kroužek
matematika
„Nedá se nic dělat.“ / „Nic
naplat.“
styl (sufix)
… krát (kolik kol nějakého
okruhu)
krasopis, kaligrafie
odpolední/večerní škola,
doučování, přípravka
příprava
představit (někoho někomu)
cestující
hradní pán
137
しょうひん
しょうめん
しょっき
しんしつ
すいえい
ずこう
すてる
すみずみ
せわする
商ひん
食き
寝室
水泳
図工
世話する
zboží
přední část, průčelí
nádobí
ložnice
plavání
výtvarná výchova
vyhodit, odhodit, opustit
do všech částí, všude
pečovat, starat (se)
タ行
だいじ（な）
たいちょうがわるい
たんご
つかまえる
ていえん
てつだい
てんない
庭園
手伝い
店内
důležitý
být někomu zle, cítit se špatně
slovo
chytit, lapit
zahrada, park
pomoc, pomocník
obchod (uvnitř)
入じょうけん
人数
寝かす
（～の）世話
vstupenka
počet osob
uložit ke spaní, odložit
péče (o …)
大事（な）
大ちょうがわるい
たん語
ナ行
にゅうじょうけん
にんずう
ねかす
（～の）せわ
ハ行
はし
はっしゃする
ひとやすみ
～ぶ
～ふさい
へび
ほぼ
はっ車する
一休み
～部
～夫妻
most
odjíždět, vyjet
odpočinek
kroužek … (čeho)
manželé, pan a paní … (sufix)
had
téměř, takřka, skoro
マ行
まどがわ
まんせき
むすめ
(strana) u okna
všechna sedadla obsazena, plný
dcera
ヤ行
やく
ようしき
よしゅう
よてい
よろこぶ
様式
予習
予定
přibližně, asi
sloh, styl
příprava na vyučování
plán, úmysl
radovat se
138
10-13
Doplňující cvičení
I. Texty
1. Přečtěte následující texty a přeložte:
A. たかしくんの日記
今日、昼すぎに、うちの父に呼ばれたいとこのマーくんがあそびに来た。雨が降っている
中をとなり町の自宅から、自転車に乗って来た。上から下までずぶぬれになってるマーくん
を見て、大笑いしてしまった。ごめんね。
どうして雨の中、自転車で来たのか理由を聞くと、
「本当は車で来たかったけど、お母さん
に先に使われてしまって……。雨は降らないと思っていたんだけど……」と言っていた。
その後、おふろから上がったマーくんと、コーヒーを飲みながら色々な話をした。とちゅ
うで父が話にくわわって、大学についても質問させられた。ぼくもマーくんが通っている大
学をじゅけんさせられることになっているからだ。その大学に行きたくなくはないけど、合
格するのはむずかしいと思う。でも、マーくんの話を聞いている間に、今までよりずっと行
きたくなった。今後は、もっと一生けんめい勉強しようと思う。合格できるかどうかはわか
らないけど。
夕方になって、マーくんは暗くなる前に帰ろうとしたけど、父が帰らせなかった。夕食を
食べさせながら、お酒も飲ませて、自転車では帰れなくしてしまった。飲酒運転になるから
ね。それで、家に泊まることになった。おかげで、その後も色々話ができて、ぼくはうれし
かったけど、マーくんにはめいわくだっただろう。明日、朝から大学の授業に行けるのだろ
うか。ごめんね、マーくん。わるいのは全部うちの父だからね。
B.竹内さんの弟の作文
ぼくの一日
ぼくのうちでは、お母さんが病気になって入院してしまったので、ちょっと大変です。お
姉ちゃんがお母さんの代わりをすることになりましたが、お母さんよりうるさくて、すぐお
こります。
お母さんがいた時は毎朝７時に起きていましたが、今は６時半にお姉ちゃんに起こされま
す。後３０分寝たいと言っても、いつもベッドからおい出されてしまいます。お姉ちゃんは、
「お母さんがいない時に、遅こくさせたくないから」と言っていますが、本当は、自分が起
133
きた後に、ほかの人が眠っているのがいやなのだろうと思います。お父さんも、さい近は６
時半に起きて、ぼく達といっしょにお姉ちゃんが朝ご飯を作るのを待っています。ご飯は、
お母さんが作るご飯ほどおいしくありませんが、自分で料理させられたくないので、もんく
は言いません。
学校から帰ってもお母さんがいないので、弟といっしょにテレビを見ます。夜テレビを見
ようとすると、お姉ちゃんにおこられるので、見られません。お姉ちゃんは、お父さんにも
テレビを見させません。
時々お姉ちゃんは大学を休むので、ぼく達が帰ると、もう家にいることがあります。ぼく
も時々学校を休みたくなることがあります。昨日そう言ったら、お姉ちゃんに頭をたたかれ
ました。毎日毎日何かの理由でお姉ちゃんにおこられたりたたかれたりしています。お母さ
んに早く元気になって家に帰って来てほしいです。
II. Cvičení
1. Procvičování slovesných tvarů:
Vytvořte od následujících sloves pasivní tvary a vyčasujte je od 1. do 5. slovesného základu:
忘れる
考える
借りる
洗う
呼ぶ
笑う
青くする
決定する
Vytvořte od následujících sloves kauzativní tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného základu:
払う
流す
感じる
泣く
変になる
送る
覚える
飛ぶ
感動する
Vytvořte od následujících sloves potenciální tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného základu:
笑う
洗う
呼ぶ
飛ぶ
言う
切る
泣く
料理する
元気になる
Vytvořte z následujících sloves pasivní + kauzativní tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného
základu:
食べる
練習する
借りる
座る
立つ
覚える
決める
大きくする
Vytvořte od následujících sloves přací tvar kladný i záporný a oba vyčasujte od 1. do 5 slovesného
základu:
笑われる
飛ばされる
小さくさせる
覚えられる
離こんさせられる
作らせる
買わせる
いなくなる
見られる
Od následujících slovesných tvarů vytvořte tvary vyjadřující změnu stavu (např. 青い→青くなる):
ない
わからない
飛べない
できない
ほしい
座りたい
覚えられない
食べたくない
見せたい
笑いたくない
134
2. Z následujících větných frází vytvořte smysluplné věty a pak je přeložte:
1)
お金を借りたい
2)
この写真は見られたくない
3)
ここにいてほしい
4)
友達に泣かされてしまう
5)
小さな島を買わされる
6)
家が流される
7)
代理をさせる
8)
食べたくなくなる
9)
窓が開かなくなる
10) 笑えないことがある
11) 自宅から学校に通えなくなる
12) 今日は料理をしたくない
13) 風にふかれる
14) あの人のことが忘れられない
3. Dokončete věty a přeložte je:
1）今日学校に行く時、_____________________________________________________________
2）今日家に帰ると、_______________________________________________________________
3）今日学校から帰った時、_________________________________________________________
4）今日家に帰ってから、___________________________________________________________
5）今日家に帰った後で、___________________________________________________________
6）国きょうの長いトンネルをぬけると、_____________________________________________
7）友達に電話をかけようとした時、_________________________________________________
8）お母さんに洗たくさせられる前に、_______________________________________________
9）弟に料理を作らせている間に、___________________________________________________
10）日本語の練習をしながら、______________________________________________________
4. Spojte následující dvojice či trojice vět do jednoho souvětí:
1）昨日は映画を見ました。それからレストランで食事をしました。
2）週末は音楽を聞きます。コンピューターでゲームをします。それに本も読みます。
3）私は駅まで走って行きました。すると、すぐ電車がホームに入ってきました。
4）昨日の朝起きました。その前にいやなゆめを見ました。
5）日本まで飛行機に乗りました。その間、ずっと眠っていました。
6）夕方公園を散歩していました。その時、いぬにほえられました。
7）先生に立たされました。そして、座らされました。その後、また立たされて座らされまし
た。
8）遠く離れた国に住んでいます。でも日本のことは忘れられません。
5. Dejte slovesa v závorkách do správného tvaru a celou větu přeložte:
1）この前、広島に（行く）時、げんばくドームを見ました。
2）かさがないので、雨が（降る）前に家に帰りたい。
135
3）今日先生に呼ばれて、
「明日も学校に来てください」と（言う）。
4）「ペトルくん、ちょっとわからないことがあるので、（教える）んだけど」
。
5）友達がビールを飲んでいるのを見ていると、ぼくも（飲む）
。
6）子どものころ、体がよわかったので、両親に毎日野さいを（食べる）。
7）お店でお金を（払う）として、かばんを（開ける）、さいふがなかった。
8）その場で（考える）
、話すのはむずかしいです。
9）日本の友達に電話をかけて、チェコにお米を（送る）。
10）この台風の動き方は変で、日本に（近づく）、日本から（離れる）しています。
6. Doplňte GURAI nebo HODO podle významu a přeložte:
1) それ（
）食べなさい。
2) それ（
）たくさん入りません。
3) あれ（
）のコンピューターはたくさんあります。
4) あの人（
）すばらしい人は、あまりいません。
5) ニュース（
6) それ（
）聞きなさい。
）の寒さなら大じょう夫です。
7) 明日も今日と同じ（
8) 明日は今日（
）暖かいでしょう。
）は暖かくないでしょう。
9) 今日も帰りは昨日とおなじ（
10) 一か月（
）になります。
）休みがほしいです。
136
III. Nové výrazy
ア行
いつも
いんしゅうんてん
おおわらい
おかげで
飲酒運転
大笑い
vždy
řízení vozidla pod vlivem
alkoholu
velký smích
díky komu, čemu
カ行
かんどうする
くわわる
けっていする
げんばく
こっきょう
感動する
決定する
国きょう
být dojatý
připojit se, zúčastnit se
rozhodnout (se), stanovit, určit
atomová bomba
státní hranice
サ行
さいきん
じたく
ずぶぬれ
さくぶん
さい近
自宅
作文
v poslední době
dům (vlastní)
úplně promoklý
slohová práce
タ行
だいじょうぶ
たいふう
だいり
ちかづく
ちこくする
トンネル
大じょう夫
台風
代理
近づく
遅こくする
v pořádku
tajfun
zástupce, zastupování
přiblížit se, přibližovat se
zpozdit se
tunel
ナ行
ぬける
projet (skrz), vypadnout (zub,
vlas)
ハ行
štěkat, výt
nástupiště
ほえる
ホーム
マ行
potíže
stěžovat si
めいわく
もんくをいう
ラ行
りこんする
りゆう
離こんする
理由
rozvést se
důvod
137
14
2
Podmínkové věty, imperativ
Syntaktické vzorce a gramatika
I.
PODMÍNKOVÉ A ČASOVÉ VĚTY
VV-to VH
Šigacu ni naru to, sakura ga sakihadžimeru.
Kare wa okane ga aru to, keiba ni iku.
 VV-ba VH
Kono secumei o jomeba wakarimasu jo.
Takakereba kaimasen.
 VV-tara VH
když
Když nastane duben, rozkvetou sakury.
Když má peníze, chodí na dostihy.
jestliže, pokud … aj. (viz níže)
Když si přečteš toto vysvětlení, pochopíš to.
Bude-li to drahé, nekoupím si to.
Ašita ame ga futtara, kaimono ni wa ikimasen.
Šiken ga owattara sugu uči ni kaerimasu.
až, jestliže, pokud, když … aj. (viz níže)
Pokud bude zítra pršet, na nákup nepůjdu.
Vrátím se domů hned, jakmile skončí zkouška.
VV nara VH
Kare nara, konai to omoimasu.
Ojogu nara, púru de ojogitai.
jestliže, pokud … aj. (viz níže)
Pokud jde o něj, tak ten podle mě nepřijde.
Když plavat, tak chci plavat v bazénu.
Jazykové prostředky, které se v japonštině užívají k vyjádření podmínky, v mnoho případech vyjadřují
také časové určení, a proto je pro rozlišení mezi větou podmínkovou a větou časovou potřeba zvážit
kontext.
a) Spojovací partikule TO
V 10. lekci jsme se již seznámili se spojovací partikulí TO, která se používá převážně v časových, ale i
podmínkových větách, v mluvené i psané řeči.
1. v případě přítomného děje se používá zejména pro vyjádření:

obecných a objektivních skutečností (pokaždé když/poté, co nastane A, nastane B):
Botan o osu to, kippu ga dete kimasu.
1 to 2 o tasu to, 3 ni naru.
Nihon de wa, rokusai ni naru to, šógakkó ni
hairimasu.
Po stisknutí tlačítka obdržíte lístek.
1 a 2 jsou 3. (Když sečteme 1 a 2…)
Když je dítěti v Japonsku šest let,
nastoupí na základní školu .
 zvyku, opakované činnosti (lze použít i k vyjádření zvyku v minulosti)
Maiasa okiru to, kóhí o nomimasu.
Každý den, když ráno vstanu, piju kávu.
Kodomo no koro wa, asa okiru to icumo taisó o
Když jsem byl malý, tak jsem ráno, když
šimašita.
jsem vstal, cvičil.
137
2. v případě minulého děje:

HV vyjadřuje objev, zjištění (v HV se často objevují konstrukce: hito ga ita / mono ga atta /
-šite ita/ nioi ga šita / oto ga šita / adži ga šita aj.)
Kado o magaru to, sugu kanodžo no manšon ga mieta. Jakmile jsem zahnul za roh, objevil se
dům, ve kterém bydlí.
Kanodžo no čikaku ni iku to, ii nioi ga šita.
Když jsem se k ní přiblížil, ucítil jsem
pěknou vůni.
Júbin’uke o miru to, tegami ga haitte ita.
Když jsem se podíval do schránky, byl
tam dopis.

vyjadřuje pokračování činnosti stejnou osobou (podmět obou vět musí být stejný, partikule
TO zde má funkci obdobnou konstrukci -TE KARA):
Kare wa uči ni kaeru to, tomodači ni denwa šita.
Sensei wa kjóšicu ni hairu to, mado o aketa.
Poté, co se vrátil domů, zavolal příteli.
Pan učitel poté, co vešel do učebny,
otevřel okno.
HV nesmí vyjadřovat rozkaz, návrh, či jiný volní projev!
* Nacu ni naru to, umi ni ikó
→ Nacu ni nattara, umi ni ikó. (TARA viz níže)
b) Spojovací partikule BA
Spojovací partikule BA se pojí k 4. slovesnému základu. U A-i adjektiv se k jejich kmeni připojuje
tvar -kereba. Stejným způsobem se napojuje na zápor a přací tvar.
jomu
iu
taberu
suru
kuru
→
→
→
→
→
jome
ie
tabere
sure
kure
→
→
→
→
→
jomeba
ieba
tabereba
sureba
kureba
takai
-nai
-tai
da
de aru
→
→
→
→
→
takakere →
takakereba
-nakere →
-nakereba
-takere →
-takereba
nara (starší varianta naraba)
de areba
Použití, význam
Spojovací partikule BA se užívá pro vyjádření podmínky - obecné, objektivní i subjektivní
(tj. pokud, jestliže). Výrazy moši a moši mo zdůrazňují, že se jedná o hypotézu (kdyby).
Haru ga kureba, hana ga saku.
Ašita ame ga fureba kaimono ni wa ikimasen.
Ima sugu dekakereba, maniau to omou.
Ašita tenki ga jokereba, pikunikku ni ikimašó.
Moši minna kjórjoku sureba, seikó suru dešó.
S příchodem jara vše rozkvétá.
Bude-li zítra pršet, na nákup nepůjdu.
Vyjdeme-li hned, nejspíš to stihneme.
Bude-li zítra hezky, vyrazíme na piknik.
Pokud budou všichni spolupracovat,
uspějeme.
Partikuli BA nelze použít k vyjádření jednorázového minulého děje:
*Kusuri o nomeba, sugu naorimašita.
→ Kusuri o nomu to / nondara, sugu naorimašita.
138
c) Spojovací partikule TARA
Tento typ podmínky vytvoříme připojením koncovky -ra k minulému času sloves a adjektiv.
jomu
iu
taberu
suru
kuru
→
→
→
→
→
jonda
itta
tabeta
šita
kita
→
→
→
→
→
jondara
ittara
tabetara
šitara
kitara
takai
-nai
-tai
da
de aru
→
→
→
→
→
takakatta →
-nakatta→
-takatta →
datta →
de atta →
takakattara
-nakattara
-takattara
dattara
de attara
Použití, význam
Spojovací partikule tara má následující funkce, užívá se pro vyjádření:
1. podmínky (nevíme, zda skutečnost ve VV nastane), tj. když, jestliže, pokud by / kdyby.
Kono šiken ni gókaku dekinakattara, gakkó o
jamemasu.
Šicumon ga attara, te o agete kudasai.
Moši rainen Nihon ni ittara, Hirošima ni ikimasu.
Mó čotto takakattara, daremo kawanai to omou.
Kdybych tuhle zkoušku neudělal, skončím
se školou.
Kdybyste měli otázku, zvedněte ruku.
Kdybych jel příští rok do Japonska, jel
bych do Hirošimy.
Kdyby to bylo o něco dražší, nikdo by si
to podle mě nekoupil.
2. něčeho, co v budoucnu určitě nastane – časová věta
Uči ni kaettara, benkjó šimašó.
Mó sukoši aruite čódžó ni cuitara, ičidžikan
jasumó jo.
Rainen Nihon ni ittara, Hirošima ni ikimasu.
Uči ni cuitara keitai ni méru čódai.
Až se vrátíme domů, budeme se učit!
Ještě kousek půjdeme a až dorazíme na
vrchol hory, hodinu si odpočineme.
Až pojedu příští rok do Japonska, pojedu
do Hirošimy.
Až dorazíš domů, napiš mi smsku.
Tara se používá pro vyjádření jednorázové podmínky,
nikoli k vyjádření opakované činnosti či obecné pravdy:
Haru ga kitara, jama ni ikó.
Haru ga kitara, sakura no hana ga saku. ???
Haru ga kitara, jama ni ikó.
Haru ga kitara, sakura no hana ga saku. ???
Haručasto
ga kitara,
ni ikó.
3. časové věty minulé (jednorázové,
náhléjama
nebo
nečekané zjištění) - když
Haru ga kitara, sakura no hana ga saku. ???
Mado no soto o mitara, Jamadasan ga tatte ita.
Kinó omise ni ittara, tomodači ga ita.
Když jsem se podíval z okna, stál tam
pan Jamada.
Včera, když jsem šel do obchodu, potkal
jsem kamaráda.
Srovnej: použití kondicionálu BA a TARA
Spojovací partikule ba a tara mají řadu významově blízkých použití, přičemž v takových případech se
ba užívá spíše pro formální psaný styl, zatímco tara je častější v hovoru. V některých použitích se
však rozcházejí. Např. ba nelze použít v případě VV časové, vyjadřující jednorázovou činnost.
139
Sloveso ve tvaru kondicionálu je časově neurčené, český překlad se řídí koncovým tvarem řídícího
slovesa v souvětí. Pro vyjádření hypotetické podmínky se na začátek věty často připojuje výraz moši
nebo moši mo a na konec věty daró/dešó.
Srovnej:
Kekkon šitara/sureba atarašii uči ni hikkošimasu.
Moši kekkon šitara/sureba atarašii uči ni
hikkošimasu.
Madžime ni benkjó šitara/sureba, gókaku šimasu jo.
Madžime ni benkjó šitara, gókaku šita.
Až/jestli se ožením, přestěhuji se
do nového domu.
Kdybych se ženil, přestěhoval bych se do
nového domu.
Budeš-li se pilně učit, tak tu zkoušku
uděláš.
Když jsem se pilně učil, udělal jsem
zkoušku.
Pro zdůraznění skutečnosti, která nenastala (hypotetická podmínka v minulosti – co by bylo bývalo,
kdyby...), se v japonštině obvykle používá kondicionál průběhového času.
Madžime ni benkjó šite itara/ireba, gókaku
šite ita daró / šite imašita.
Moši ano toki Džon to kekkon šite itara/ireba
Igirisu ni hikkošite ita dešó / hikkošite imašita.
Kdybych se byl učil pilně, býval bych
udělal zkoušku.
Kdybych si byla tenkrát vzala Johna,
byla bych se bývala přestěhovala do
Anglie.
U hypotetické podmínky se můžeme na konci souvětí setkat se spojkou noni, která nahrazuje
pravděpodobnostní tvar spony daró/dešó. Taková věta získává emoční zabarvení vyjadřující lítost
nebo soucit mluvčího (je škoda, že se něco stalo/nestalo)
Madžime ni benkjó šite itara/ireba, gókaku šita
noni / šite ita (noni).
Kinó gakkó ni kite itara/ireba, Tanaka san ni
aeta noni / aete ita (noni).
Kdybych se byl učil pilně, býval bych
udělal zkoušku. (a je mi líto, že to tak
nedopadlo)
Kdybys byl včera ve škole, mohl ses
setkat s panem Tanakou.(ale bohužel jste
se minuli)
Na rozdíl od vyjádření podmínky pomocí spojovací partikule to může VH vyjadřovat vůli mluvčího –
přání, žádost, rozkaz, radu, zákaz, povolení nebo záměr atp.
Wakaranakattara/wakaranakereba, šicumon
šite kudasai.
Moši ašita džugjó ga nakattara/nakereba,
hiru made nemuritai.
Ašita ame ga furanakattara/furanakereba,
kóen ni ikimasen ka.
Jestliže tomu nerozumíte, zeptejte se.
Kdyby zítra nebyla škola, chtěl bych spát
celé dopoledne.
Nepůjdeme zítra do parku, když nebude
pršet?
Slovo moši, které často figuruje ve větách vyjadřujících kondicionál, někdy implikuje podmínku i ve
větách, kde kondicionál není slovesným tvarem explicitně vyjádřen.
Moši kowareta baai ni wa torikaemasu.
Moši okureru toki ni wa denwa o šimasu.
Kdyby se to rozbilo, vyměníme vám to.
Kdybych se opozdil, zatelefonuji.
d) NARA – kondicionální tvar spony
Tvar nara se používá pro vyjádření kondicionálu u spony da:
Kore nara, boku ni mo dekimasu.
Jde-li o tohle, zvládnu to i já.
140
Kare nara, konai to omoimasu.
Pokud jde o něj, tak ten podle mě
nepřijde.
Mimoto lze tvar nara připojit i za důvěrný tvar sloves či adjektiv a utvořit tak další variantu
podmiňovacího způsobu. Na rozdíl od předešlých dvou je však význam tohoto tvaru specifický –
zvýrazňuje předpoklad či domněnku mluvčího, podmínkou se často stává skutečnost slyšená od
někoho jiného. Odpovídá českému pokud.
Dekinai nara, benkjó šinasai.
Osutorava ni iku nara, rešša de itte kudasai.
Jana san ga suki nara, denwa o šitara dó desu ka.
Sonna ni jasui nara, wataši mo kaimasu jo.
Jandera ga kuru nara, boku wa kaeru.
Wataši ni iwaseru nara, kono hon wa amari
omoširoi to wa omoenai.
Pokud to neumíte, naučte se to.
Pokud chcete do Ostravy, jeďte vlakem.
Jestli se ti líbí Jana, tak co kdybys jí
zavolal?
Pokud je to tak levné, koupím si to také.
Tak jestli přijde Jandera, jdu pryč.
Pokud mohu vyjádřit svůj názor, tu knihu
nelze považovat za příliš zajímavou.
Protože nara je slovesný tvar (kondicionál spony), mělo by správně mezi A-i adjektivem nebo
slovesem a nara stát nominalizační no. Takové věty můžeme skutečně slyšet – např. Osutorava ni iku
no nara, ... Sonna ni jasui no nara, ... Jandera ga kuru no nara, ... . V moderní japonštině se však
takové no často vypouští, a nara se tak svým charakterem podobá spíše partikuli nebo spojce.
V hovorové japonštině se pak nominalizační no užívá ve staženém tvaru n (např. Osutorava ni iku n
nara,… / Jasui n nara … / Jandera ga kuru n nara …).
KLADNÝ IMPERATIV – příkaz, pokyn, instrukce, žádost
 4. sl. z. (souhl. sl.) / 2. sl. z. + ro/jo (samohl. sl.)
Jome! Mate! Ike! Tomare! Tabero (tabejo)! Širo
(sejo)! Koi!
 2. sl. z. + nasai
Mačinasai. Minasai. Šinasai. Kinasai.
Ašita mo gakkó ga aru n da kara, hajaku nenasai.
 přechodník (+ kure / čódai)
strohý tvar - příkaz
Čti! Počkej! Běž! Zastav! (= Stop, dej
přednost v jízdě) Jez! Dělej! Přijď!
důvěrný tvar
Počkej! Podívej se! Udělej! Přijď!
I zítra máš školu, tak běž brzy do
postele.
Hitomae de sonna koto iu no wa jamete kure.
Čotto koko ni kite čódai.
důvěrný tvar
Před lidmi už takové věci neříkej!
Pojď sem na chvilku!
přechodník + kudasai
Kore o ošiete kudasai.
Ašita kudži ni kite kudasai.
zdvořilý tvar (prosím)
Tohle mi, prosím, vysvětlete.
Přijďte, prosím, zítra v devět.
o + 2. sl. z. + kudasai / kudasaimase
go + sinojaponské sl. + kudasai / kudasaimase
O-mači kudasai.
Go-kakunin kudasai.
uctivý tvar (prosím)
Počkejte, prosím.
Přesvědčte se (ověřte si to), prosím.
1. Strohý tvar
U souhláskových sloves je tento rozkaz roven 4. slovesnému základu, u samohláskových sloves jej
tvoříme připojením koncovky -ro ke 2. slovesnému základu. S tvary končícími na -jo (samohlásková
slovesa a sloveso suru) se můžeme setkat ve starším psaném projevu.
141
Strohý rozkaz je poměrně silný a nezdvořilý. Používá se v armádě, v naléhavých situacích, kde by
hrozilo nebezpečí z prodlení, v běžném projevu pak často v afektu (rozčilení, hádka). Většinou se
omezuje na mužskou japonštinu. Taktéž se používá v instrukcích a varováních, jako jsou nápisy na
silnici, na jedech atp.
2. Důvěrný tvar
Vazbu 2. sl. z. + nasai používají výše postavení vůči níže postaveným (rodiče k dětem, učitelé
k žákům, nadřízení k podřízeným apod.). Vazba přechodník (+ kure / čódai) se vedle uvedených
společenských vztahů užívá navíc mezi přáteli. Zatímco kure je obvyklejší v mužské japonštině, čódai
lze častěji slyšet u žen a dětí.
V neformálním hovoru mezi přáteli se běžně používá i rozkaz tvořený pouze přechodníkem slovesa:
Kore o ošiete.
Tohle mi vysvětli.
Rozkaz vytvořený pomocí slovesného tvaru nasai se taktéž používá v písemném stylu k vyjádření
instrukcí:
Tadašii kotae o kakinasai.
Napište správnou odpověď.
3. Zdvořilý tvar
Tento tvar lze použít i vůči osobám výše postaveným (pokud situace nevyžaduje užití uctivého tvaru).
Zdvořilou žádost je však lépe vyjádřit pomocí záporného tvaru kudasaimasen + ka:
Ašita kudži ni kite kudasaimasen ka.
Přišel byste, prosím, zítra v devět?
4. Uctivý tvar
Tato forma zdvořilého vyjádření pokynu či instrukce se objevuje ve vysoce uctivé nebo formalizované
řeči, běžná je i v sektoru služeb vůči zákazníkům. Některá slovesa však tento pravidelný tvar netvoří a
pro vyjádření uctivého rozkazu používají zvláštních výrazů (detailněji se s tímto tvarem seznámíme
později - viz uctivá řeč).
ZÁPORNÝ IMPERATIV – zákaz, záporný pokyn, záporná instrukce
 3. sl. z. + na
Šita o miru na.
Akašingó wataru na.
Taberu na, kiken!
Monku o iu na.
Kane de nan demo dekiru to omou na.
Nedívej se dolů!
Nepřecházej na červenou!
Nejíst! Nebezpečné! (např. nápis na jedu)
Nestěžuj si!
Nemysli, že peníze zmůžou všechno!
 záporný přechodník (+ kudasai / kure / čódai)
Matanaide kure.
Konaide čódai.
Tabenaide kudasai.
Nečekej.
Nechoď sem.
Nejezte, prosím.
První varianta představuje poměrně silný zákaz. Jeho užívání se řídí stejnými pravidly jako strohý
rozkaz (viz výše). Záporný tvar přechodníku užívaný v zákazech je vždy -nai de, nikoliv -nakute.
Rozdíly v úrovni zdvořilosti mezi -kudasai, -kure, -čódai jsou stejné jako u kladného imperativu.
Rovněž je lze vypustit a samotný záporný přechodník získá význam nepříliš důrazného a nepříliš
zdvořilého zákazu.
142
II.
Text
A.
鈴木さん、ヤンデラさん、竹内さんの会話
ヤ：鈴木さん、今度の日曜日はひまですか。ひまならどこかへ遊びに行きませんか。
鈴：いいですね。私もどこかへ行きたいと思っていました。
ヤ：私の国には海がないので、海を見に行きたいと思っているんですが。
鈴：海ですか。晴れて暖かければいいですが、風がふいたり雨が降ったりして寒かったら、
ちょっと大変ですよ。
ヤ：そう言われればそうですね。天気予報でも、今週の週まつは寒くなるかもしれないと言
っていましたし。
竹：ヤンデラさん、鈴木さん、遊びに行くなら、鎌倉（かまくら）はどうですか。鎌倉なら
海も近いですし、お寺や神社もたくさんありますから、暖かかったら海に行って、寒か
ったらお寺や神社を見学することができますよ。私は鎌倉に住んでいますから、よかっ
たら案内しましょうか。
ヤ：本当ですか、ぜひお願いします。ところで、東京から鎌倉まで、どのくらいかかるか知
りませんか。
竹：一番速い電車に乗れば、一時間ぐらいで着きます。
ヤ：あの、時間じゃなくてお金は。
竹：お金なら、1000 円ぐらいだと思いますけど。私は定期券を持っているので、よく分から
ないんですよ。でも、駅で聞いてみれば、分かると思いますよ。
ヤ：そうですよね。帰りに聞いてみます。
鈴：竹内さん、私もまだ鎌倉には行ったことがないんですが、どんなところが有名なんです
か。
竹：そうですねえ。神社だったら、鎌倉駅の近くにある鶴岡八幡宮（つるがおかはちまんぐ
う）です。お寺だったら、色々ありますが、一番有名なお寺は、大仏（だいぶつ）のあ
る長谷寺（はせでら）でしょうね。
ヤ：そのお寺には、歩いて行けるんですか。
竹：歩いても行けますけど、ちょっと時間がかかります。江ノ電（えのでん）という電車が
あるので、それで行けば、すぐ着きます。晴れたら、その電車に乗って、江の島に行き
ましょう。島ですが、橋があるので歩いて行けます。
鈴：そうしましょう。どこに何時に集合しましょうか。
143
ヤ：朝の 10 時ぐらいに鎌倉駅に集合することにしませんか。竹内さんは東京に来ても、す
ぐまた鎌倉にもどることになりますから、鎌倉で会いましょうよ。
竹：じゃあ、そうさせてください。10 時ちょっと過ぎに鎌倉駅に着く電車があると思うので、
それに乗って来てください。私は駅のホームで待っています。
鈴：ヤンデラさん、じゃあ、私達は東京駅に９時に集まって、一緒に行くことにしましょう
よ。一人で電車に乗っても、面白くありませんから。
竹：もし、遅れる場合には、電話で連絡して下さい。
B.
ヤンデラさんは大学の日本語研究室に本を借りに来ました。
ヤ
：すみません、ちょっといいですか。
係員：はい、何でしょう。
ヤ
：すみませんが、借りたい本があるので、本を見せてください。
係員：どうぞ。どんな本をさがしているんですか。
ヤ
：日本語文法の本です。
係員：日本語文法の本なら、この辺りのたなにありますよ。
ヤ
：はい、ありがとうございます。
係員：本が見つかったら、また呼んでください。
ヤ
：はい、分かりました。
（何分か後）
ヤ
：すいません。この本を貸してください。
係員：はい。では、この貸し出しノートに必要なことを書いてください。
ヤ
：ここですか。
係員：いえ、そこではなくて、こっちです。ここに、日付と名前、それから本の題名を書い
てください。
ヤ
：はい、書きました。
係員：はい、これでけっこうです。来週の水曜日までに返してください。曲げたり汚したり
しないで、大切に読んでくださいね。
144
III. Cvičení
1. Spojte následující věty do souvětí pomocí spojovací partikule TO a přeložte. Pokuste se též
odůvodnit použití TO (např. jedná se o obecnou skutečnost, zvyk, zjištění apod.)
1）休みが長いです。習ったことを忘れてしまいます。
2）暖かくなります。さくらがさきます。
3）さくらがさきます。たくさんの人がお花見に来ます。
4）たくさんの人がお花見に来ます。にぎやかになります
5）ヤンデラさんにメールを送りました。すぐ返事が来ました。
6）窓を開けました。冷たい風が入ってきた。
7）試験が終わりました。きゅうに眠くなりました。
8）外に出ました。雨が降っていました。
9）友達からのプレゼントを開けました。大好きなチョコレートが入っていました。
10）教室へ行きました。もう授業が始まっていました。
2. Tvořte kladné i záporné tvary kondicionálu BA a TARA:
もらう
安い
飲む
見る
閉める
面白い
ある
感じる
飛ぶ
乗せる
すべる
行く
来る
泳ぐ
知る
書ける
食べさせる
帰る
待たせる
3. Spojte následující věty do souvětí pomocí spojovací partikule BA a přeložte. Všímejte si, proč
nelze v těchto větách použít spojovací partikule TO:
1）もっとがんばります。合格すると思います。
2）雨が降ります。涼しくなるでしょう。
3）インターネットを使います。行きたい場所の地図が簡単に見られます。
4）カレーは、 辛く ありません。おいしくないと思います。
5）明日、雨が降ります。 お 花見に行きませんか。
6）こんな寒い夜に出かけます。かぜをひきます。
7）この薬を飲みます。明日までにはきっとよくなるでしょう。
8）雨がやみます。出かけましょう。
4. Spojte následující věty do souvětí pomocí TARA a přeložte. Pokuste se též odůvodnit použití
TARA a dále rozhodněte, zda by bylo možné použít spojovací partikuli BA nebo TO:
1）ひまがあります。ぜひ遊びに来てください。
2）勉強が早く終わります。パーティーに行こうと思っています。
145
3）田中さんに会います。プレゼントのお礼を言ってください。
4）国へ帰ります。結婚しようと思っています。
5）天気がいいです。私もサッカーを見に行きます。
6）雪がたくさん降ります。スキーをしようと思います。
7）大学で日本文かを勉強しました。日本に行きたくなりました。
8）家に帰りました。母が家にいませんでした。
9）昨日東京駅へ行きました。大変こんでいました。
10） 晩ご飯をいっぱい食べました。眠くなりました。
5. Přeložte následující souvětí a všímejte si použití NARA:
1）そんなきれいなくつなら、私もほしいです。
2）もう七時ですか。それならもう帰りましょう。
3）そんなにおなかが痛いのなら、この薬を飲みなさい。
4）部屋を出るなら、電気を消して行きなさい。
5）テレビを買うなら、駅前の店が安いですよ。
6. Doplňte BA, TARA nebo TO:
A
1）今京都へ（行く）＿＿＿＿＿、きれいなさくらが見られます。
2）京都へ（行く）＿＿＿＿＿、ぜひ田中さんに会ってきてくださいね。
3）京都へ（行く）＿＿＿＿＿、雪が降っていました。
B
1）お金が（ある）＿＿＿＿＿、新しい車が買えます。
2）お金が（ある）＿＿＿＿＿、いつもすぐ全部使ってしまいます。
3）お金が（ある）＿＿＿＿＿、ビールを買ってください。
7. Spojte věty pomocí kondicionálu a přeložte:
1）頭痛薬を飲みました。頭痛が治りました。
2）その話をしました。みんなびっくりしました。
3）地図を見ました。すぐ分かりました。
4）食べてみました。この料理はおいしかったです。
5）明日天気が良いです。明日遊びに行きます。
6）田中さんが来ます。知らせてください。
7）今朝起きました。10 時だったので、びっくりしました。
146
8）辞書で調べました。すぐ分かりました。
9）あの店で買いました。安く買えました。
10）窓を開けました。海が見えました。
8. Doplňte o podmínku uvedenou v závorce:
1）この問題は簡単です。（少し考える）
2）その試験は大して難しくありません。（やってみる）
3）日本語はそんなに難しくない。（真面目に勉強する）
4）そのリンゴをすててください。（古い）
5）取りなさい。（ほしい）
6）電車で行ってください。（電車のほうが速い）
7）私は行きません。（天気が悪い）
8）私は海で泳ぎたいです。（体がじょう夫だ）
9）どうしますか。（お金が足りなかったら）
10）分かると思う。（その本を読む）
9. Odpovězte záporně pomocí přípustkové vazby:
1）雨がやんだら出かけますか。いいえ、．．．
2）勉強したらその試験に合格しますか。いいえ、．．．
3）夕方になったら家に帰りますか。いいえ、．．．
4）歩いて行ったら時間がかかりますか。いいえ、．．．
5）あの人があやまったらゆるしますか。いいえ、．．．
10. Utvořte rozkaz kladný i záporný:
そうする
明日来る
そう言う
この駅で降りる
すな場で遊ぶ
ここでタバコをすう
返事を出す
その手紙を出す
11. Přeložte a vytvářejte podobné příklady:
1）その言葉を覚えてください。
2）かおを洗いなさい。
3）ちょっとマッチかライターを貸してよ。
4）ここにお名前をお書きください。
5）あんな暗くてあぶない所へは行くなよ。
6）あの子におもちゃを貸しなさい。
147
12. Přeložte:
1. Kdybychom neměli oči, neviděli bychom. 2. Jestliže je úplná tma, není ani trochu vidět. 3. I když je
světlo a zavřeme oči, nic nevidíme. 4. Když hledáme ve slovníku, dozvídáme se významy slov.
5. Kdybyste pilně studovali, prošli byste u zkoušek. 6. Koupíte-li si tuhle knihu, já si ji koupím také.
7. Co kdybys přestal kouřit! 8. Nejez ty zbytky z minulého týdne! Bude ti špatně! 9. Nenechávej to
dítě hrát si se zápalkami! 10. Kdybych tehdy býval znal správnou odpověď, byli by mi neřekli:
„Vypadni!“ 11. Mohl byste se nad tím, prosím, ještě jednou zamyslet, pane řediteli? 12. Pokud se ti to
nelíbí, tak se nedívej! 13. To neříkej! Jestli to uděláš, hned se rozvedu!
IV.
Doplňující poznámky
VAZBA -TARA DÓ DESU KA
V češtině se používá imperativ poměrně často, naopak v japonštině je jeho frekvence daleko menší. To,
co v češtině vyjádříme rozkazem, je v japonštině vhodnější opsat slovy bylo by lepší, kdyby..., snad
byste spíše měl/neměl..., apod. Jedním z takových obratů je vazba -tara + dó desu ka (co kdybyste...).
Obásan ni tegami o kaitara dó desu ka.
Bučó ni kiitara dó desu ka.
Čotto dake o sake o nonde mitara dó desu ka.
Jasai mo tabetara dó desu ka.
Co kdybyste napsal babičce dopis?
Zkuste se zeptat vedoucího.
Nechcete alespoň ochutnat sake?
Pročpak nejíte také zeleninu?
Na úrovni tykání použijeme místo zdvořilé vazby -tara dó desu ka její zkrácenou podobu -tara dó?
Naopak v uctivé řeči existují zdvořilejší varianty (míra zdvořilosti roste v uvedeném pořadí): -tara dó
dešó ka, -te wa ikaga desu ka, -te wa ikaga dešó ka.
Kono teian o ukeiretara dó desu ka.
Kono teian o ukeirete wa ikaga dešó ka.
Co kdybychom tento návrh přijali?
SAE – dokonce i, alespoň
Používá se pro zdůraznění větného členu, popř. vymezuje dolní nebo horní krajnost možnosti.
Nahrazuje partikule wa, ga, o, ostatní partikule stojí většinou před sae. Partikule mo může pro větší
zdůraznění stát i za sae. Ve spojení s kondicionálem zvýrazňuje hlavní nebo jedinou podmínku (když
alespoň, kdyby jen apod.), po jejímž splnění může nastat děj věty hlavní.
Tomodači wa bjóki ni natte ičiban suki na
osake sae jamemašita.
Kono mondai wa, kodomo sae wakaru.
Wataši ni sae dekiru no da kara dare ni demo
dekiru dešó.
Ano hito wa hiragana sae mo jomemasen.
Kono šigoto sae owattara uči ni kaereru.
Čiči no kuredžitto kádo sae areba sugu kau no ni.
Kvůli nemoci přestal kamarád pít
dokonce i své nejoblíbenější sake.
Tenhle příklad pochopí i dítě.
Když/protože to dokážu (dokonce i) já,
tak už každý.
On neumí přečíst ani hiraganu!
Až dokončím alespoň tuhle práci, můžu
jít domů.
Kdybych jen měl tatínkovu kreditní kartu,
hned bych si to koupil.
Vazba S de sae je důraznější než S sae:
Pan de sae kaenai.
Sono hanaši wa šógakusei de sae šitte imasu.
Nemám ani na chleba.
Ten příběh znají dokonce i děti na
základní škole.
148
K14
I.
もしヤンデラさんに会えたら……
Procvičení gramatiky
1. Dokončete následující věty za určité situace.
・私は鳥ではありません。もし私が鳥だったら……
・私は日本語が上手ではありません。もし……
・私はお金持ちではありません。もし……
・私は泳げません。もし……
・私の家は大きくありません。もし……
・私は男（女）ではありません。もし……
・私は政治家でありません。もし……
2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci. Řekněte, co má daný člověk udělat, pokud …
れい）ほしがたのチェコレートを見つけたら千円もらえます。
149
II.
ロールプレイ
1. Nejprve si přečtěte příkladový rozhovor k situaci na obrázku a následně ve dvojici diskutujte
podle situací na zbývajících 4 obrázcích.
会話れい）
ヤンデラ: スキーに行きたいのですが、どこが
おすすめですか。
りょこうがいしゃ
たんとうしゃ
旅 行 会 社 の 担 当 者 : そうですね。スキーな
ら北海道がいいと思います。
ヤンデラ: そうですか。それでは、北海道に行
きます。
ちゅう か
1) 古いお寺を見る 2) 海水よくを楽しむ 3) 温せんに行く 4) 中 華料理を食べる
150
2. Utvořte dvojice. Jeden bude mít roli českého studenta a druhý roli výměnného studenta
z Japonska. V souladu se zadáním jednotlivých rolí sehrajte rozhovor, vystřídejte se.
りょこう
オロモウツに住む日本人留学生に、夏休みの 旅 行 について聞かれました。アドバイスして
ください。
うつく
古い町を見たい／ 美 しい教会を見たい／温せんに入りたい／山にのぼりたい／お
しろを見たい／おいしいビール・ワインを飲みたい／おまつりを見たい……
会話れい）
りょこう
留学生：「夏休みに 旅 行 したいんですが、ハナさんのおすすめを教えてください。」
ハナ：「どんなところに行きたいんですか。」
留学生：「そうですね。（
）です。」
ハナ：「（
）なら、（＊
）はどうですか。」
留学生：「（＊
）ですか。（＊
）はどのへんにありますか。」
3. Utvořte dvojice nebo trojice a říkejte si navzájem, co byste udělali, kdyby nastala situace na
obrázcích.
151
III.
Reálie, frazeologie
 あいづち、おわび
Běžnou součástí japonské konverzace je neustálé přitakávání (aizuči) nebo omluvy (owabi),
jejichž mnohdy jediným účelem je dát druhému na vědomí, že sledujeme hovor a rozumíme. Pokud
podobná reakce z naší strany nepřichází, uvádíme partnera do rozpaků – přestává si být jist, zda jeho
promluvě rozumíme, příp. zda o rozhovor s ním vůbec stojíme.
Ze stejného důvodu – tedy nepřivést druhého do nepříjemné situace – je pro Japonce značně
obtížné něco přímo odmítnout. I v případě, že nemůžeme vyhovět nebo udělat to, co po nás partner
žádá, je zdvořilejší vyjádřit to kladným způsobem a nedokončenou větou. Srovnejte:
一応試してみますが……
Pro všechny případy to zkusím, ale… (nejspíš to
nepůjde)
できるだけのことはいたしますが……
Udělám, co bude v mých silách … (ale asi mnoho
nezmůžu)
けんとう
Zkusím o tom uvažovat, ale… (moje odpověď zní ne)
検 討 はしてみますが……
もう少し考えてみますが……
Ještě se nad tím zamyslím… (ale nic nového už asi
nevymyslím)
少々難しいと思います……
Bude to poněkud obtížné… (= s velkou
pravděpodobností to nepůjde)
152
Nové výrazy
ア行
あたり
あつまる
アドバイスする
あぶない
あんないする
おす
おまつり
おんせん
辺り
集まる
案内する
温せん
okolí, oblast
shromáždit se, být soustředěn
poradit, dát radu
nebezpečný
provést, ukázat
samec
tradiční slavnost
lázně, horké prameny
カ行
かいすいよく
かしだしノート
かみさま
かん
がんばる
きっと
けす
海水よく
貸し出しノート
神様
けんきゅうしつ
研究室
koupání v moři
výpůjční sešit
Bůh, božstva
plechovka
vydržet, vytrvat
určitě
smazat, uhasit, vypnout,
zhasnout
pracovna, laboratoř
頭痛
頭痛薬
集合する
神社
bolest hlavy
léky na bolest hlavy
shromáždit se
šintoistická svatyně
大して
題名
hodně, moc
nadpis, název, titul
police
radovat se
stačit
odpovědná osoba
čínská kuchyně, čínské jídlo
časová jízdenka
zhasnout světlo
mimochodem
消す
サ行
ずつう
ずつうやく
しゅうごうする
じんじゃ
タ行
たいして
だいめい
たな
たのしむ
たりる
たんとうしゃ
ちゅうかりょうり
ていききけん
でんきをけす
ところで
楽しむ
足りる
たん当者
中か料理
定期券
電気を消す
ナ行
ねがい
のせる
のみほす
願い
乗せる
飲みほす
přání
naložit, umístit, uveřejnit
dopít, vypít
153
ハ行
はなみ
花見
ひづけ
へんじ
へんじをだす
へんじする
ほしがた
日付
返事
返事を出す
返事する
posezení (piknik) pod
rozkvetlými sakurami
datum
odpověď
odpovědět
odpovědět
tvar hvězdy
マ行
まげる
みつかる
めす
もし
曲げる
見つかる
ohnout, přehnout, zahnout
být objeven
samice
jestliže
山にのぼる
汚す
読み終わる
vylézt na horu
přestat
dělat, dát
prominout, dovolit, povolit
ušpinit
dočíst (do konce)
りょ行会社
連絡する
cestovní kancelář
kontaktovat, navázat spojení
ヤ行
やまにのぼる
やむ
やる
ゆるす
よごす
よみおわる
ラ行
りょこうがいしゃ
れんらくする
154
15
I.
Nutnost, svolení, doporučení, zákaz
Syntaktické vzorce a gramatika
Modální slovesa v podobě, v jaké jsme na ně zvyklí např. v češtině, v japonštině nenalezneme. Jejich
funkci zastávají různé modální vazby:
1. MUSET
 V-nakereba naranai / ikenai
今日はたくさん勉強しなければなりません。
muset
Dnes se musím hodně učit.
今日は朝早く起きなければいけませんでした。
Dnes jsem musel vstát brzo ráno.
 V-nakute wa ikenai / naranai
今日はたくさん勉強しなくてはいけません。
Dnes se musím hodně učit.
今日は朝早く起きなくてはいけませんでした。
Dnes jsem musel vstát brzo ráno.
V-nai to ikenai
今日はたくさん勉強しないといけない。
Dnes se musím hodně učit.
今日は朝早く起きないといけませんでした。
Dnes jsem musel vstát brzo ráno.
První z uvedených vazeb je nejformálnější, zatímco poslední se používá zásadně v hovorové řeči.
Slovesa naranai/narimasen a ikenai/ikemasen mají velmi podobné použití, přičemž první se používá
spíše ve formálnějším projevu a druhé v běžné konverzaci. Ve výpovědi vyjadřující obecné
skutečnosti, je pak vhodnější použít sloveso naranai/narimasen, a zejména jedná-li se o
nevyhnutelnou, neodvratnou skutečnost.
人はいつかしななければならない。
Každý musí jednou umřít.
*人はいつかしななければいけない。
Na rozdíl od tvaru naranai/narimasen, který je pouhým záporem slovesa naru, je tvar
ikenai/ikemasen záporným tvarem potenciálu. Pokud je tedy tato vazba použita vůči druhé osobě,
působí silněji, naléhavěji.
きみも明日学校に行かなければいけないよ。
I ty musíš zítra do školy!
V hovorové řeči se setkáme s nahrazením slovesa ikenai/ikemasen výrazy dame da (je to špatně)
nebo komaru (mít potíže, být v nepříjemné situaci).
たくさん勉強しなくてはだめだ。
Musím se hodně učit. (dosl. Bude špatně,
když se nebudu hodně učit.)
今夜ヤナさんがさんかしないと困ります。
Jano, dnešního večera se musíš zúčastnit.
(dosl. Pokud se dnešního večera
nezúčastníš, bude to problém.)
Pozor na vliv češtiny!
Ten film je skvělý. Musím ho vidět ještě jednou.
この映画はすばらしかったです。もう一度*見な
ければなりません。→ もう一度見たいです。
149
V hovorové japonštině se záporný tvar kondicionálu -nakereba často zkracuje na -nakja a záporný
přechodník -nakute wa na -nakuča. Je-li kontext promluvy dostatečně srozumitelný a jednoznačný,
lze při takovém krácení dokonce vypustit i druhou část vazby, tedy ikenai/naranai.
今日は早く帰らなくちゃいけません。
今日は早く帰らなきゃなりません。
今日は早く帰らなくちゃ…。
Dneska musím odejít brzy.
今日は早く帰らなきゃ…。
2. NESMĚT

V-te wa ikenai / naranai
ねつがあるので、外に出てはいけません。
nesmět
Máte horečku, proto nesmíte jít ven.
そんなしつ礼なことを言ってはいけないよ。
Nesmíš říkat takové nezdvořilé věci!
Tato vazba je analogická k předchozí vazbě V-nakute wa ikenai (srov. nelze neudělat vs. nelze
udělat). V hovorové řeči se tvar -te wa zkracuje na -ča:
そんなしつ礼なことを言っちゃいけないよ。
Nesmíš říkat takové nezdvořilé věci!
言っちだめ！
Nesmíš to nikomu říct!
テレビをこんなに夜遅く見ちゃだめ！
Nemůžeš se takhle pozdě dívat na televizi.
3. SMĚT (MOCI)
 V-te mo ii
このきのこは食べてもいいですよ。
もう帰ってもいいですか。
smět
Tuto houbu můžete sníst.
Už mohu odejít? (dovolíte /
souhlasíte?)
Svolení vyjádříme pomocí kladné přípustky, tedy opisem: i když se něco stane, někdo něco udělá,
bude to v pořádku. Adjektivum ii můžeme nahradit jiným podobným výrazem, např. kekkó da (je to
v pořádku, tak to stačí), kamawanai (nevadí) nebo zdvořilejším jorošii (je to dobré, je to v pořádku):
月曜日まで休んでもけっこうです。
Klidně si dejte až do pondělka volno.
ここでタバコをすってもかまいませんか。
Mohu tady kouřit? (dosl. Nevadilo by
vám, kdybych si tu zapálil?)
Pozor!
A: 先生、トイレに *行くことができますか。
→ 行ってもいい/よろしいですか。
B: ああ、いいですよ。
4. NEMUSET
 V-nakute mo ii
今日は勉強しなくてもいい。
nemuset
Dnes se nemusím učit.
昨日は学校に行かなくてもよかった。
Včera jsem nemusel jít do školy.
Význam nemuset vyjádříme pomocí záporné přípustky, tedy opisem: i když se něco nestane, někdo
něco neudělá, bude to v pořádku. Adjektivum ii můžeme i v této vazbě nahradit dalšími výrazy:
150
しゅうしかていの学生は来なくてもかまいま
せん。
Studenti z magisterského studia přijít
nemusí.
明日学校に行かなくてもよろしいですか。
Zítra nemusíme do školy?
5. MĚLO / NEMĚLO BY SE
 V-u / V-nai hó ga ii
子どもは元気に外で遊ぶほうがいい。
mělo/nemělo by se dělat, je vhodné
dělat/nedělat
Děti si mají hrát venku.
お酒はたくさん飲まないほうがいいですよ。
Neměl byste moc pít.
これは教えないほうがよかったかもしれませ
ん。
Možná jsem vás to neměl učit. / Možná
jsem vám to neměl říkat.
 V-ta hó ga ii
風の時は速く寝たほうがいいですよ。
ヤンデラと付き合うのはやめたほうがいい。
mělo by se udělat, je vhodné udělat
Když jste nachlazený, měl byste si jít
brzy lehnout.
Měla bys pustit Janderu k vodě.
Oba syntaktické vzorce se používají ve významu doporučení nebo výzvy – mělo by se dělat, je dobré
či vhodné dělat. Uvedené vazby si jsou významově velmi podobné. Zatímco však první z nich se
používá spíše k obecným konstatováním (pro děti je vždycky dobré hrát si na vzduchu; alkohol škodí
zdraví, a tudíž byste neměl pít), druhá vazba -ta hó ga ii je pociťována jako důraznější, a proto se více
užívá ve smyslu aktuálním (protože teď právě vy máte rýmu, měl byste jít brzy do postele; protože se
mi Jandera nezdá nebo má špatnou pověst a ty s ním zrovna chodíš, měla bys ho nechat). Ve významu
nemělo by se dělat, není vhodné apod., ať už se jedná o obecné či aktuální konstatování, je sloveso
vždy v čase přítomném.
II.
Text
A.
私は、去年の４月から、東京の新宿区にある会社で働いています。それまでは大学で経済
学を勉強していました。仕事を始めたときに、アパートを借りて一人ぐらしも始めました。
大学生のころは、朝早く起きなくてもよかったのですが、今は毎日 6 時に起きなければな
りません。寝過ごしてはいけないので、目覚し時計をかけて寝ます。
仕事は 9 時からですが、8 時半までに会社に行かなければなりません。まだ仕事になれて
いないので、覚えなければならないことがたくさんあります。お茶を入れたり、後片付けを
したりするのも、私の仕事です。
その日の仕事が終わっていれば、夕方の 5 時には帰ってもいいのですが、まだ終わってい
ないときには、会社に残らなければなりません。金曜日は、会社の決まりで残業をしてはい
けないことになっているので、仕事が残っていても、早く帰ることができます。
151
特別に仕事が忙しいときには、週まつも仕事に行かなければなりませんし、かぜを引いて
ねつがあっても休んではなりません。そういうときには、いつでも好きなときに休むことが
できた大学生のころにもどりたいと思います。
一人で生活しているので、家事も全部自分一人でしなければなりません。土曜日は、昼ま
で寝てしまうので、日曜日に、朝から洗たくをしたり、そうじ機をかけたりする必要があり
ます。雨が降ったら、洗たく物を部屋の中にほさなければなりません。夜になってもかわか
ないときには、アイロンをかけてかわかさなければなりません。かんそう機があれば、こん
なことはしなくてもいいのですが。
食事は外で食べることが多いのですが、自分で料理をすることもあります。この前は、準
備を始めてから油がないのに気付いて、急いで買いに行かなければなりませんでした。
B.
ヤンデラさんと大橋さんの会話
ヤ：あの、すみません、ちょっとおたずねしたいのですが。
大：何でしょう。
ヤ：美術館へはどう行けばいいのでしょうか。
大：美術館ですか。それなら、まずこの道を真っすぐに行ってください。大きな道路に出た
ら、右に曲がってください。そこから二つ目の交差点を左に曲がると、小さい橋があり
ますから、その橋を渡ってください。もう少し行くと、左に美術館の建物が見えると思
います。
ヤ：歩くと何分ぐらいかかるでしょうか。
大：そうですね。10 分ぐらいだと思いますよ。
ヤ：そうですか。ありがとうございました。
C.
美術館に着いたヤンデラさんと美術館員の会話
ヤ：ずいぶんこんでいるなあ。美術館の人が何か注意をしているぞ。
美：てんらん会を見に来た方は、階だんを上がって、右の入口から入って下さい。通路は右
がわを歩いてください。左がわを歩いてはいけません。
ヤ：すみません。ここでたばこを吸ってもいいですか。
美：いいえ。美術館の中ではたばこを吸ってはいけません。たばこは、美術館の外に出て、
はいざらのあるところで吸ってください。
ヤ：はいざらはどこにありますか。
美：入り口のところと、中庭にありますので、たばこを吸う場合には、そこで吸ってくださ
い。
152
ヤ：はい、わかりました。ありがとうございます。
ヤ：すみません。この部屋で写真をとってもいいでしょうか。
美：この部屋では写真をとってはいけません。
ヤ：では、あちらの部屋のえは写真にとってもかまいませんか。
美：はい、あちらのえはかまいません。
III.
Cvičení
1. Přeložte:
1）もっと早めにプラハに着かないといけません。
2）開けたドアはちゃんと閉めないといけません。
3）私が間違えたのですから、自分で直さないといけません。
4）もっと真面目に働かなければなりません。
5）ていねいな言葉を使って話さなければいけません。
6）ノックしてから入らなくてはだめです。
7）金曜日までにほんやくができないと困ります。
8）そんなことは無理だと言わなければなりません。
9） 飛行機に乗るときには、出発時間の 2 時間前までに、空港に行かなければなりません。
10）親は子どもに教育を受けさせなければなりません。
11）友達が遊びに来るので、家にいなければなりません。
12）まわりがうるさいので、結婚しないといけない。
13）来月までにそつろんをてい出しなければなりません。
14）寝ぼうしたので、学校まで走ってこなければいけなかった。
15）この問題については、どうしても反対しなければなりません。
2. Obměňte podtržené výrazy přidáním -nakereba naranai / narimasen a přeložte:
1）朝早い電車に乗るので、明日は 5 時に家を出ます。
2）多くの映画の中から、私の好きな映画を選びました。
3）日曜日までに、その小説を読みます。
4）ヤンデラさんに会う時は、いつも決まった時間より早く行きます。
5）自分の意見を言う前によく考えます。
6）妻のたん生日なので、花を買って帰ります。
153
3. Řekněte, co musíte udělat v následujících situacích:
1）本を読んでいるときに、知らない言葉が出てきました。
2）授業中の先生の説明がよくわかりません。
3）同じ言葉をまた忘れてしまいました。
4）あの人はいつもなまけていて働きません。
5）あの人はあまりはっきり話しません。
6）もう出かける時間ですが、まだ家にいます。
7）先月より体重が 10 キロも増えてしまいました。
4. Zaměňte podtržený výraz ve vzoru dalšími variantami:
Vzor: たばこを吸ってもいいですか。
お酒を飲む
家へ帰る
おかしを食べる
テレビを見る
ここにいる
辞書を引く
本を読む
友達を呼ぶ
かばんを持って来る
質問する
明日の授業を欠席する
5. Obměňte předchozí věty podle vzoru:
たばこを吸ってもかまいません → たばこを吸ってはいけません
6. Říkejte věty opačného významu:
1）明日は出かけなくてもかまいません。
2）病気のときには、寝なくてもかまいません。
3）その手紙は出さなくてもかまいません。
4）山にのぼるときには、歩きやすいくつをはかなくてもいいです。
5）夜は寝て、昼は働かなくてもかまいません。
7. Utvořte správná souvětí s využitím spojení -hó ga ii desu.
ピアノをひく
音楽を聞く
ギターをひく
いいと思います。
いいと思います。
テレビを見る
映画を見る
いいと思います。
電車に乗る
歩く
健康にいいですよ。
8. Rozhodněte, co řeknete v následujících situacích:
1）暗い部屋で本を読んでいる子どもに注意するとき
2）一日中テレビを見ていて、全く勉強しない子どもに注意するとき
3）はずかしがって、はっきりと話さない人に
154
4）映画を見ていて、前の人のぼう子でよく見えないとき
5）ねつがあるのに学校に来ている友達に
6）道路の真ん中に自動車を止めた人に
7）苦い薬を飲みたがらない子どもに
8）海で、遠くへ泳いで行く人に
9）人の物を借りて返さない人に
9. Přeložte:
1. Nesmíte přestat studovat japonštinu. 2. S kým se musíte zítra setkat? 3. Za peníze, které jste dostal,
si musíte něco pěkného koupit. 4. Smím si přečíst vaše noviny? 5. Nesmím nikam jít, musím tu na
něho počkat. 6. Mohu si jít hrát do parku? Ano, ale musíš se vrátit do 6 hodin. 7. Už jsem velmi
unaven, smím jít domů? 8. Dnes je neděle, a proto nemusíme do školy. 9. Tenhle slovník je výborný,
měli bychom si ho koupit. 10. Jsem nachlazený, asi bych neměl nikam chodit. 11. Kdybych nebyl
líný, už bych si pamatoval všechny znaky. 12. Kdybych mu to nevysvětlil, ještě teď by to dělal špatně.
13. Jestliže vám to nechutná, nemusíte to jíst. 14. Zítra nemusíte přijít, ale pozítří ano.
IV.
Doplňující poznámky
HICUJÓ GA ARU (je nutné, je potřeba, je nezbytné udělat → muset)
Vazba hicujó ga aru se připojuje za sloveso v důvěrném (přítomném) tvaru a je významově blízká
vazbám vyjadřujícím české muset (viz výše) a často je s těmito vazbami vzájemně zaměnitelná.
Zatímco však vazba -nakereba ikenai/naranai a další mohou obsahovat i etickou a morální dimenzi,
hicujó ga aru jen objektivně a z neutrálních pozic konstatuje, že je něco nutné udělat.
明日は早く起きる必要があります。
Zítra musím vstávat brzo.
昨日は夜中まで勉強する必要がありました。
Včera jsem se musel učit do noci.
V-JASUI, V-NIKUI
Pro vyjádření, že něco je lehké/snadné nebo se to dobře/snadno dělá, použijeme v japonštině přídavné
jméno jasui napojené na 2. základ významového slovesa (arukijasui kucu – boty, v nichž se dobře
chodí). Pokud je naopak něco obtížné a nesnadné, připojíme za 2. slovesný základ adjektivum nikui
(wakarinikui secumei – těžko pochopitelné vysvětlení) nebo zurai (od curai).
この本はひらがなが多すぎて読みにくかった。
あの先生の説明は分かりにくい。
V této knize je příliš mnoho hiragany,
proto se těžko četla.
Výklad toho učitele je nesrozumitelný.
あの人の日本語の発音は聞きやすい。
Jeho výslovnost japonštiny se dobře
poslouchá.
あの人は話しやすかった。
S tím člověkem se dobře povídalo.
ここは駅も近くて、近所の人も親切で住み
やすい。
Dobře se tady žije – nádraží je blízko a
v okolí jsou laskaví lidé
この本は字が小さすぎて読みずらい。
Tahle kniha se čte špatně, protože má
příliš malé písmo.
155
KONCOVÉ PARTIKULE
V rozhovoru často používáme na konci věty partikule, které celý výrok určitým způsobem modifikují
– mohou z něj udělat otázku, výpověď zdůraznit nebo naopak zmírnit, někdy mají pouze význam
udržení kontaktu s komunikačním partnerem a vybízejí ho k potvrzení či vyvrácení výpovědi, nebo
naznačují její formální neukončenost. Některé jsou tradičně považovány za typicky mužské nebo
ženské, avšak v současnosti se u řady z nich v mluvě mladších generací tyto rozdíly pomalu stírají.
Většina z nich je používána pouze v důvěrném stylu, a nepřipadá tedy v úvahu, abychom je aktivně
použili například při rozhovoru s neznámým člověkem nebo v jiných situacích, kdy používáme
zdvořilý styl.
KA
Tázací partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu.
KAI
Tázací partikule (tvořená tázací partikulí ka a emfatickým -i) používaná v důvěrném
stylu, převážně muži.
NO
Tázací partikule používaná v důvěrném stylu, převážně ženami.
KANA/KANÁ Partikule používaná v důvěrném stylu, znejišťující, oslabující výpověď (zdalipak…).
Dříve typicky mužská, dnes ji používají muži i ženy.
KAŠIRA
Typicky ženská partikule, významově shodná s partikulí kana. Mladé Japonky ji již
příliš nepoužívají. Má původ v obratu ... ka širanai (nevím, zda...).
NE
Partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu. Vybízí partnera k pokračování v
hovoru, ke schválení, konfirmaci výpovědi mluvčího (..., že?). Prodloužení slabiky,
né, dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení,
nadšení, apod.
JO
Partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu. Zdůrazňuje a dotvrzuje
stanovisko mluvčího. Obvykle ji překládáme důraznější intonací výpovědi. Používají
ji muži i ženy.
ZO
Partikule používaná v hovorovém stylu, převážně muži. Má stejný význam jako jo,
avšak emoční důraz je zde o něco silnější. Na rozdíl od jo lze tuto partikuli použít i
v monologu, kdy člověk mluví sám k sobě.
ZE
Tato partikule má podobný význam jako partikule zo a používají ji převážně muži.
WA
Tato partikule má stejný význam jako jo, pouze důraz je v porovnání s jo oslaben.
Pro jeho posílení lze použít i kombinaci obou partikulí: wa jo. Psáno slabikou わ a
vyjma některých dialektů ji typicky používají ženy.
NÁ
Původně mužská partikule, kterou dnes zaslechneme i v mluvě mladších generací
Japonek. Její zvolací charakter dodává větě emoční náboj. Ženský ekvivalent této
partikule je ... WA NÉ.
GA/ KEDO
Původně odporovací spojovací partikule se mohou vyskytnout i na konci věty a v
takovém případě naznačují jistou neukončenost promluvy a otevřenost vůči
pokračování dialogu, nebo zmírňují důraz vyřčeného.
Příklady:
どうして食べないの？
Je to moc drahé?
Proč nejíš?
これからどうするの？
Co teď budeš dělat? Co teď uděláš?
あの人はだれかしら∕かなあ。
Kdo to asi je?
ともこさんは何が好きかしら∕かなあ。
Copak asi má Tomoko ráda?
ヤンデラさんは来るかしら∕かなあ。
Jestlipak přijde pan Jandera?
高すぎるかい？
156
これはすごいですねえ。
To je ale něco! To je úžasné!
もう 10 時ですよ。
Už je deset hodin!
去年のりょこうは高かったよ。
Loňská dovolená byla dost drahá.
あの公園、静かだわ。
V tom parku je klid.
私も行くわよ。
Já jdu také!
おい、この酒、あつくないぞ。
Hej, tohle sake není dost teplé!
まずいぞ。
行こうぜ。
Fuj! (např. o jídle)
Tak pojďme!
高いなあ∕わねえ。
To je drahé!
疲れたなあ∕わねえ。
To jsem ale unavený / unavená. (sám / sama k sobě)
よく飲んだなあ。
To byla pařba! To jsme toho vypili!
すばらしい映画だったわねえ。
To byl ale vynikající film!
はい、田中ですが。
Prosím. Tady Tanaka. (při zvednutí sluchátka)
ちょっと質問したいのですが。
Chtěl bych se Vás na něco zeptat.
朝 8 時からここで待ってますけど。
Čekám tu už od rána od osmi hodin.
157
K15
I.
もっと真面目に勉強しなければならない。
あきらめてはいけません。
Procvičení čtení a gramatiky
1. Odpovězte na následující otázky.
・チェコでは何歳までお酒を飲んではいけませんか。
・日本では何歳から車を運転してもかまいませんか。
・人の足をふんだとき何をしなければなりませんか。
・かぜを引いたとき何をしなければなりませんか。
・ねつがあるとき何をしなくてはいけませんか。
・毎日朝ご飯を食べる必要があると思いますか。
2. Popište podle obrázku, co paní Jurečková a ostatní panu Janderovi nejspíš radí (tj. zakazují,
doporučují, dovolují atp.)
158
3. Přečtěte si následující rozhovor a následně sepište jeden podobný rozhovor, který se bude
týkat jiného zákazu.
会話れい）
A: あっ！ ちょっと、ちょっと！
B: え？ 何ですか。
A: ここでタバコを吸わないでください。
B: え？ どうしてですか。
A: あのマークを見てください。あれは「タバコを吸ってはい
けない」といういみですよ。
B: あっ、すみません……。
さつえいきん し
けいたいでん わ し ようきん し
ヒント：写真をとる／ 撮 影 禁 止、電話を使う／電話をする／ 携 帯 電 話使 用 禁 止、くま／
動物にえさをやる、泳ぐ／遊泳禁止、くつをはいたまま入る／立ち入る／土足禁止、立ち入
ちゅうしゃ
こ
る／立入禁止、 駐 車 する／駐車禁止、ペットを連れて行く／ペット持ち込み禁止、食べる
でんしききしようきんし
・飲む／飲食禁止、コンピューターを使う／電子機器使用禁止、自転車に乗る／自転車乗り
つ
か
こ
入れ禁止、魚を釣る／魚釣り禁止、走る／駆け込む／駆け込み禁止、ベビーカーを使う／ベ
ビーカー使用禁止、キャンプする／キャンプ禁止
159
II.
ロールプレイ
1. Vraťte se ke cvičení I/3 a ve dvojici diskutujte podle vzoru. Role si ve dvojici vystřídejte.
2. Nejprve si přečtěte modelový text a následně utvořte 2 skupinky. Sehrajte rozhovor studentů
z dvou různých škol. Vzájemně si sdělte, jaká jsou pravidla ve vaší škole, tj. co musíte, nesmíte,
smíte, nemusíte atp. Po vzájemném představení podmínek na škole si dávejte doplňující otázky –
např. „A smíte …?“
こうそく
き そく
校 則 （学校の規 則 ）
あおもり
私の学校は大きい学校で、 青 森 にあります。学校へ行くとき
は、せい服を着なければなりません。せい服があるので、学校へ
くろ
着て行って服を毎日考える必要はありません。 黒 いくつをはい
て、茶色のかばんを持たなければなりません。それに、男子はか
みを短く切らなければなりません。女子は短すぎるスカートや長
すぎるスカートをはいてはいけません。
3. Přečtěte si ukázkový rozhovor a následně ve dvojici sehrajte podobný. Jeden bude mít roli
Kaori, druhý Kaori někam pozve. Kaori reaguje uváženě podle svého harmonogramu.
・かおりさんの予定
予定；
漢字を覚える；
本語の宿題をする；
作文を書く；
ピアノを練習する；
つぎの日までに日
つぎの日までにドイツ語の宿題をする；
つぎの日までに理
科の宿題をする；
親せきのうちに行く
160
会話れい）
ペトル : かおりさん、日曜日に映画を見に行きませんか。
かおり: 日曜日ですか。日曜日はちょっと……。月曜日までにドイツ語の宿題をしなければ
ならないんです。
ペトル: ああ、そうですか。じゃあ、木曜日はどうですか。
かおり: すみません。木曜日も都合が悪いんです。家主と会わなければならないんです。
ペトル: じゃあ、土曜日はどうですか。
かおり: 土曜日は大じょう夫です。それでは土曜日に行きましょう。
III.
Poslech
1. Poslechněte si rozhovor učitele s žáky a zaškrtněte, zda je to pravda nebo lež.
a. （
）おしろの中で、走ってもかまいません。
b. （
）友達をおしてはいけません。
c. （
）おしろの中の写真をとってもかまいません。
d. （
）おしろの一番上にのぼってはいけません。
e. （
）友達と話してはいけません。
2. Poslechněte si nahrávku a vyberte správný obrázek.
れい (A)
1. (
)
2. (
)
3. (
)
4. (
)
5. (
)
6. (
)
161
IV.
Frazeologie
 無理な／だ
Toto A-na adjektivum se zapisuje znaky ‚neexistovat‘ a ‚racionální důvod‘. Ty pak určují jeho
význam – označuje činnost postrádající logiku nebo činnost, kterou vykonáváme za každou cenu
a/nebo zbytečně, protože cíle je nemožné nebo velmi obtížné dosáhnout.
無理をしないでください。
Nepřepínejte své síly. / Nesnažte se zbytečně
za každou cenu.
無理なことをお願いしてすみません。
Promiňte, že vás o takovou věc žádám.
行きたくなければ無理に行く必要はない。
Není nutné tam za každou cenu jít, když se ti
nechce.
一日に新しい漢字を 50 も覚えるのは無理だ。
Je nad lidské síly naučit se 50 nových znaků za
den.
竹中が来なかったのは無理もない。
Není divu / Je pochopitelné / Má svou logiku,
že Takenaka nepřišel.
Reálie
V.
 プラハ
きょうわこく
しゅと
いじょう
りょうがん
チェコ 共 和 国 の首都は、100 万人 以 上 の人口をほこり、ヴルタヴァ川の 両 岸 に広が
だいひょうてき
けんせつぶつ
っています。 代 表 的 な 建 設 物 としては、ヴルタヴァ川にかかるカレル橋や、高く天に
せい
だいせいどう
そびえるゴシック様式で建てられた 聖 ヴィート 大 聖 堂 などがあります。聖ヴィート大聖堂
じょう
おう
ほんきょち
おうたち
のあるプラハ 城 は、かつて代々のボヘミア 王 の本拠地でした。それらの 王 達 の中でも、
おうちょう
い み
チェコのプシェミスル家の 王 朝 は、チェコの歴史にとって特に重要な意味を持つもので
だいとうりょうかんてい
す。今日では、このプラハ城は、チェコ共和国の 大 統 領 官 邸 になっています。
まち
ほ ご せいじん
街 の中心には、いくつかの広場があります。ヴァーツラフ広場には、チェコの守護 聖 人
きばぞう
はくぶつかん
お
きゅうしがい
である聖ヴァーツラフの騎馬像や、国立 博 物 館 が置かれています。また 旧 市 街 広場に
てんもんどけい
しちょうしゃ
しゅうきょうかくめいしゃ
ぞう
は、天 文 時 計 で有名な 市 庁 舎 や、 宗 教 改 革 者 ヤン・フスの 像 があります。どちらの
みやげ
う
しゅるい
広場にも、ボヘミアグラスのようなお土産を売っているお店や、いろんな 種 類 のビールが
いざかや
かんこうきゃく
飲める居酒屋やレストランなどがたくさんあり、いつでも 観 光 客 でにぎわっています。
162
けんちく
なら
また、プラハの街中にはさまざまな 建 築 様式で建てられた古い建物が 並 び、まるで中
ふんいき
あじ
世の町を歩いているみたいだと言われますので、その雰囲気をじっくり 味 わってくださ
い。
163
Nové výrazy
ア行
アイロンをかける
あじわう
いけん
いざかや
いんしょくきんし
意見
い酒屋
飲食きん止
おう
おうちょう
おう朝
žehlit
okusit, vychutnat si
názor
hospoda
zákaz pití nápojů a konzumace
potravin
král, panovník, vládce
dynastie
カ行
かいだん
かいだんをあがる∕のぼる
かけこむ
かつて
かわく
かんそうき
かんてい
きそく
きづく
きばぞう
きまり
きまる
きゅうしがい
きょういく
きょういくをうける
きょうわこく
く
くうこう
くま
けっせきする
階だん
階だんを上がる∕のぼる
けんせつする
けんちくようしき
こうさてん
こうそく
こくりつはくぶつかん
このまえ
建せつする
建ちく様式
交差点
校そく
国立はく物館
この前
かんそう機
気付く
き馬ぞう
決まり
決まる
きゅう市がい
教育
教育を受ける
きょうわ国
区
空港
欠席する
schody, schodiště
jít po schodech nahoru
vběhnout
dříve, kdysi, v minulosti
(u)schnout
sušička
oficiální sídlo, rezidence
pravidla
všimnout si
jezdecká socha
pravidlo, nařízení
rozhodnout se
Staré Město
vzdělání, výchova
získat vzdělání
republika
obvod, čtvrť
letiště
medvěd
chybět (ve výuce, na schůzi
atp.)
stavět, vystavět
architektonický sloh
křižovatka
školní řád
Národní muzeum
nedávno, minule, posledně
サ行
さつえいきんし
ざんぎょう
しちょうしゃ
じっくり
しゅうきょうかいかくしゃ
じゅうよう（な）
さつえいきん止
残業
市ちょうしゃ
しゅう教かいかく者
重要（な）
zákaz natáčení, fotografování
přesčas
radnice (budova)
beze spěchu, klidně, v klidu
náboženský reformátor
důležitý
164
しゅごせい人
出発（する）
しゅ都
しようきん止
女子
生活
せい服
せんたく物
そうじ機
そうじ機をかける
そつ業ろん文
svatý patron
odjezd, odchod
hlavní město, metropole
zákaz používání (něčeho)
dívka
živobytí
uniforma
prádlo (na praní)
vysavač
vysávat
diplomová práce
diplomka
tyčit se
たいじゅう
だいせいどう
だいだい
だいひょうてき（な）
たちいる
体重
大せいどう
代々
代ひょうてき（な）
立ち入る
だんし
ちゃんと
ちゅうい（する）
男子
ちゅうしん
ちゅうしゃする
ちゅうせい
つうろ
つごうがわるい
ていしゅつする
ていねい（な）
でんしきき
てんもんどけい
どうろ
とくべつ（な）
どそくきんし
中心
ちゅう車する
中世
通路
都合が悪い
てい出する
tělesná váha
katedrála
dědičně, po generace
reprezentativní
vstoupit, zasahovat, plést se
(do)
mladík, muž
pořádně
pozor, pozornost, upozornění
(dávat pozor)
střed, centrum
(za)parkovat
středověk
průchod, chodbička
nevyhovovat (co komu)
odevzdat
zdvořilý, pečlivý
elektronická zařízení
orloj, astronomické hodiny
cesta, silnice
speciálně
zákaz vstupu v botách
しゅごせいじん
しゅっぱつ（する）
しゅと
しようきんし
じょし
せいかつ
せいふく
せんたくもの
そうじき
そうじきをかける
そつぎょうろんぶん
そつろん
そびえる
タ行
注意（する）
電子機き
天文時計
道路
特別（な）
土足きん止
ナ行
なまける
にがい
にぎわう
苦い
ねすごす
ねぼうする
寝過ごす
寝ぼうする
flákat se, ulívat se
hořký
být rušno, (někde) to (něčím)
žije
zaspat
zaspat
早めに
popelník
o něco dříve, v předstihu
ハ行
はいざら
はやめに
165
はんたい
はんたいする
反対
反対する
びじゅつかん
びじゅつかんいん
ヒント
ふえる
プシェミスルけ
ふんいき
ほこり
ほす
ほんきょち
美術館
美術館員
本きょち
opak, nesouhlas
být proti, namítat, oponovat,
nesouhlasit
galerie
personál galerie
nápověda
vzrůst, zvýšit se
rod Přemyslovců
atmosféra
chlouba, hrdost
(u)sušit
pevnost, základna
家主
遊泳
pan domácí (pronajímatel)
koupání, plavání
目覚まし時計
無理
持ちこむ
úplně (jakoby)
nastavit budík
nemožnost
vnést, přinést (něco) s sebou
理科
両がん
vlastivěda
oba břehy (řeky)
増える
プシェミスル家
ふんい気
ヤ行
やぬし
ゆうえい
マ行
まるで
めざましどけいをかける
むり
もちこむ
ラ行
りか
りょうがん
166
16
1
Partikule a pomocná jména
Syntaktické vzorce a gramatika
I.
PARTIKULE DAKE, ŠIKA, BAKARI
DAKE
Tato adverbiální partikule může stát za podstatným jménem, adjektivem i slovesem. Obvykle ji překládáme
jako jen, pouze, alespoň.
Kombinace s jinými partikulemi:
před
→ dake WA, dake NO, dake GA, dake O
po
→ KARA dake, MADE dake
ostatní před i po → např. NI dake / dake NI
Příklady:
昨日ロシア語の単語を 10 個だけ覚えました。
Včera jsem se naučil jen deset ruských slovíček.
ヤンデラさんは小さなバッグだけ（を）持って
ポーランド旅行に出かけました。
Pan Jandera se vydal na cestu do Polska jen s
malou taškou.
一日だけ休みをください。
Prosím vás jen o jeden den volna.
今日学校に来た学生は一人だけでした。
Ze studentů přišel dneska do školy jenom jeden.
昨日寝たのは二時間だけです。
Včera jsem spal jenom 2 hodiny.
あの車は大きいだけだ。
To auto je jen velké (a nemá žádné další
výhody).
Pan Suzuki miluje hudbu natolik, že jen
z krátkého poslechu hned pozná, kdo ji složil.
鈴木さんは音楽が大好きで、ちょっと聞いただ
けでだれのきょくかすぐ分かります。
Srovnej:
ビールだけ（を）飲みました。
ビールを飲んだだけです。
Pil jsem jenom pivo (nepil jsem nic jiného).
Jen jsem pil pivo (nic jiného jsem
nedělal/neudělal).
Dake se vyskytuje také v různých vazbách, např. ...dake de ii (stačí jen...), ...dake de (wa) naku, ...(mo)...
(nejen..., ale i ...), V-potenciál dake... (... co jen to jde / ... co jenom zmůžu).
本当に行くだけでいいんですか。
U těchto znaků stačí, když je budete umět přečíst.
(psát je umět nemusíte).
Opravdu tam stačí jen jít?
私は日本語だけでなく英語も勉強しています。
Učím se nejen japonsky, ale i anglicky.
食べられるだけ食べよう。
Sníme (snězme), co se do nás vejde.
できるだけゆっくり話してください。
Mluvte, prosím, co nejpomaleji.
この漢字は読めるだけでいいです。
157
ŠIKA
Partikuli šika lze připojit za podstatné jméno, příslovce míry nebo sloveso a užívá se vždy se záporem –
podobá se tak české vazbě není/nemám než... (tedy je/mám jen, pouze...) či nezbývá než.
Nelze kombinovat s partikulemi WA, GA, O!
Ostatní partikule stojí před ŠIKA → NI šika, DE šika aj.
私は日本語が少ししかできません。
Umím japonsky jenom trochu.
そこは車でしか行けません。
Dostat se tam dá jen autem.
ヤンデラさんは小さなバッグしか持たないで/
持たずにポーランド旅行に出かけました。
Pan Jandera se vydal na cestu do Polska
jen s malou taškou.
もうバスがないのでタクシーで行くしかありま
せん。
Autobus už nejede, proto nám nezbývá než jet
taxíkem.
お酒を飲むしか楽しみがありません。
Nemám už jiné potěšení než pít (alkohol).
Pro zdůraznění výrazu jenom lze kombinovat s partikulí dake, v pořadí dake šika:
残ったお金はこれだけしかありません。
Zbylo mi jenom tolik (takhle málo peněz).
こんなことは、あなたにだけしかたのめません。 O takovou věc mohu požádat jen / jedině tebe
(nikoho jiného).
Rozdíl v použití DAKE a ŠIKA
Přestože obě vyjádření českého jenom – dake a šika + zápor – si jsou podobná a většinou je lze zaměnit,
existuje mezi nimi jistý sémantický rozdíl. Zatímco věty s dake většinou jen neutrálně vyjadřují daný fakt,
spojení šika + zápor zdůrazňuje podle situačního kontextu jakousi nedostatečnost, nespokojenost mluvčího
s daným stavem/situací atp., na rozdíl od dake tedy bývá vyjádřením subjektivnějším, hodnocením na základě
vlastních měřítek mluvčího.
Věta wataši wa nihongo ga sukoši dake dekimasu je sice gramaticky správná, ale zní nepřirozeně. Oproti
tomu věta wataši wa nihongo ga sukoši šika dekimasen implikuje jakousi skromnost mluvčího nebo jeho
mírný stud. Podobně u příkladu uvedeného výše (Pan Jandera se vydal na cestu do Polska jen s malou taškou.)
vyjadřuje spojení s dake pouhé neutrální konstatování, zatímco obrat šika + motanai obsahuje jakési
hodnocení mluvčího (na základě jeho vlastního úsudku/měřítek) a údiv nad tím, že pan Jandera odjel jen
s malou taškou.
Další příklady:
1.
Nový japonský manažer mluví s japonským zaměstnancem o českém zaměstnanci Karlovi, který se
údajně domluví japonsky. Manažer Karla totiž osobně nezná:
カレルさんは日本語が少しだけできます。
Karel umí japonsky jen trochu.
カレルさんは日本語が少ししかできません。
Karel japonsky moc neumí.
První varianta je neutrální, bez citového zabarvení mluvčího, zatímco druhá citové zabarvení obsahuje – a
sice negativní hodnocení, které může až urazit/ponížit či utvořit špatný obraz.
2.
Následující dvě věty sdělují, že mluvčí vypil jen jednu skleničku vína. Avšak první větou to mluvčí prostě
jen sděluje (neutrálně), zatímco druhou větou naznačuje, že například oproti (svému) očekávání atp. vypil
jen jednu (dalo se čekat, že vypije více), vstupuje tam tedy subjektivní hodnocení/pocit mluvčího.
ワインを一杯だけ飲んだ。
Vypil jsem jen jednu skleničku vína.
ワインを一杯しか飲まなかった。
Nevypil jsem víc než jednu skleničku vína.
158
Pozor! Ve spojení se slovesem kakaru (trvat) lze použít pouze šika:
*駅までは自転車で 5 分だけかかります。
→駅までは自転車で 5 分しかかかりません。
BAKARI
Tato partikule může stát za podstatnými jmény, za slovesy i adjektivy. Vylučuje se s partikulemi ga a o. Má
následující použití:
1. V kombinaci s číselným údajem vyjadřuje podobně jako výrazy gurai a hodo přibližné vymezení, tj.
překládáme jako asi, kolem, přibližně.
ブルノまで二時間ばかりで着きました。
Do Brna jsme dorazili zhruba za dvě hodiny.
一ヶ月ばかり日本にいました。
Byl jsem v Japonsku zhruba měsíc.
お客さんが 10 人ばかり来ました。
Přišlo přibližně deset hostů.
Toto použití je nejbližší významu bakari ve staré japonštině, kde tato partikule vyjadřovala odhad či úsudek
mluvčího. V moderní hovorové japonštině lze slyšet spíše u mužů (ženy používají spíše gurai, které ovšem
muži také běžně používají).
2. V kombinaci s podstatným jménem či adjektivem (A-i, A-na) nese podobně jako výraz dake význam
jen, pouze, právě jen, pořád jen.
あのうちには年よりばかりで若い人はいません。 V tom domě jsou samí staří lidé a nikdo mladý.
このごろ雪ばかり降るので、どこへも遊びに行
けません。
V poslední době pořád sněží, tak se nedá nikam
zajít.
あの映画は長いばかりで面白くない。
Ten film je jenom dlouhý, zajímavý ne.
このごろの野さいはきれいなばかりで味はもう
一つだ。
V tuhle dobu zelenina jen pěkně vypadá, ale
chuť, to už je o něčem jiném (ale chuť moc
nemá).
Stejný význam jako vazba ...dake de (wa) naku, ...(mo)... má i vazba ...bakari de (wa) naku ... mo...:
プラハのバーツラフ広場は昼間ばかりでなく夜
もにぎやかです。
Pražské Václavské náměstí je rušné nejen ve
dne, ale i v noci.
3. V kombinaci se slovesem:
V-u bakari (da)
16 課はあと宿題をするばかりです。
zbývá právě jen, zbývá už jen
Z 16. lekce zbývá jen napsat úkol.
今はただいのるばかりです。
Teď už se můžeme jen modlit.
Tato vazba dnes již působí knižně či mírně archaicky a uvádíme ji zde jen pro úplnost. Ve stejném významu
se v současné době používá vazba V-u dake (da).
V-ta bakari (da)
今日本に着いたばかりです。
právě se stalo, zrovna se stalo
Právě jsem dorazil do Japonska.
彼は大学を出たばかりです。
Právě skončil školu. / Je čerstvý absolvent.
昨日買ったばかりのテレビがもうこわれてしま
いました。
Teprve včera koupená televize a už se rozbila.
159
V-te bakari iru
うちのいぬは朝からほえてばかりいる。
dělá jenom tohle, nedělá nic jiného
Náš pes od rána pořád jen štěká.
けんたさんは遊んでばかりいて勉強しません。
Kenta se pořád jen někde baví a vůbec se
neučí.
Srovnej:
ほのかはチョコレートばかり食べている。
Honoka pořád jí jen čokoládu (nejí nic jiného).
ほのかはチョコレートを食べてばかりいる。
Honoka pořád jen jí čokoládu (nedělá nic
jiného).
POMOCNÁ PODSTATNÁ JMÉNA
Pomocná podstatná jména, z nichž jsme si již představili koto a mono, přinášejí svůj původní význam do
syntaktických vazeb s jinými podstatnými jmény nebo se slovesy. Na podstatná jména se vážou pomocí
partikule no, na slovesa přímo, obvykle na neutrální slovesný tvar. Za pomocnými podstatnými jmény stojí
potom taková partikule, kterou následná syntaktická vazba vyžaduje. V této lekci si představíme tokoro,
tame, okage a sei.
TOKORO
Ve svém původním významu výraz tokoro znamená místo:
むかしおしろがあったところに今は学校が
建っています。
Na místě, kde byl kdysi hrad, stojí teď škola.
この前あったところでまた会いましょう。
Setkejme se na tom místě, kde jsme se sešli
minule.
V časovém použití se blíží pomocnému jménu toki. Zatímco však toki vymezuje čas děje, tokoro především
vyjadřuje stav, v němž se subjekt nachází či nacházel.
V tokoro desu
これから食べるところです。
schyluje se k dané činnosti
Zrovna se chystám najíst.
V-te iru tokoro desu
今食べているところです。
daná činnost právě probíhá
Právě jím.
V-ta tokoro desu
たった今食べたところです。
daná činnost právě proběhla
Zrovna jsem se najedl.
Vazba V tokoro desu vyjadřuje, že daná činnost každým okamžikem začne. Tento význam je často podpořen
výrazy jako kore kara nebo čódo ima kara.
ちょうど今から、買い物に行くところです。
一緒に行きませんか。
Právě se chystám jít na nákup. Nechcete jít se
mnou?
すみません、今から出かけるところなんです。
Promiňte, jsem právě na odchodu.
もうコーピーはしましたか。すみません。今
からするところです。
Už jste udělala ty kopie? Promiňte, zrovna jdu
na to.
教室に入ったら、ちょうど授業が始まるところ
だった。
Když jsem vstoupil do třídy, zrovna začínalo
vyučování.
Vazba V-te iru tokoro desu vyjadřuje, že daná činnost právě probíhá nebo stále trvá. Často se používá
s časovými výrazy jako ima a čódo.
しょうたくん、いますか。今、おふろに入って
いるところなんですよ。
Můžu mluvit s Šótou? Zrovna je ve vaně.
160
今準備をしているところですので、もう少し
お待ちください。
Prosím ještě o malé strpení, právě to chystám
家に帰ると、妻が食事を作っているところ
だった。
Když jsem přišel/přijel domů, žena zrovna
připravovala jídlo.
勉強しているところに友達に来られました。
Zrovna když jsem se učil, přišel za mnou / ke
mně kamarád.
Sloveso použité v této vazbě musí vyjadřovat činnost,
nikoli nekontrolovatelný děj (jako např. pršet, kvést)
či stav (být, mít, znát atp.)
Vazba V-ta tokoro desu vyjadřuje, že daný děj právě proběhl. Často se používá s časovým výrazem tatta
ima.
寝ていたところです。
Zrovna jsem spal.
お帰りなさい。ちょうど良かった。ご飯できた
ところですよ。
Jdeš akorát včas. Zrovna jsem udělala jídlo.
赤ちゃんは今寝たところです。
Miminko zrovna usnulo.
駅に着いたら、電車が駅を出たところだった。
Když jsem dorazil na nádraží, vlak zrovna odjel.
地しんがあったところに火事が起こった。
Zrovna když bylo zemětřesení, vypukl požár.
Tato vazba se svým významem podobá vazbě V-ta bakari da, která taktéž vyjadřuje, že daný děj právě
proběhl. Avšak zatímco vazba s pomocným jménem tokoro pouze konstatuje, že daná činnost právě proběhla,
vazba s pomocným jménem bakari indikuje, že daná činnost zrovna/právě proběhla – teprve před chvílí,
nedávno, před krátkým časem.
* 日本に来たところで、まだよく分かりません。 Jsem v Japonsku teprve krátce, tak se zatím
→日本に来たばかりで、まだよく分かりません。 moc neorientuju.
Vazba V-ta bakari da je na rozdíl od vazby V-ta tokoro da použitelná i v případě většího časového rozmezí
(tedy více do minulosti, je-li daný časový úsek hodnocen jako „teprve krátký čas“).
*彼は去年結婚したところです。
→ 彼は去年結婚したばかりです。
Je to teprve rok, co se oženil.
Pokud je sloveso před tokoro v přítomném tvaru a koncová spona v minulém, tak taková věta vyjadřuje, že
se málem něco stalo, popř. že jsem něco téměř udělal. Často se objevuje v kombinaci s adverbii mó sukoši de
nebo ajauku (téměř, o fous, stačilo málo a ...).
ボールがあやうく彼の頭に当たるところだった。 Míč ho málem trefil do hlavy.
もう少しで寝過ごすところでした。
Málem jsem zaspal.
ヤンデラさんはもう少しで車にひかれるとこ
ろでした。
Pana Janderu málem přejelo auto. (Stačilo málo
a Janderu by přejelo auto.)
Pozor na spojení tokoro se zájmeny kono, sono, ano, dono.
Výraz kono tokoro, popř. koko no tokoro znamená „v poslední
době“. Chceme-li japonsky vyjádřit „toto místo“, je třeba použít
slovo bašo (kono bašo, příp. koko).
161
TAME (NI)
S no / A-na / V1 tame ni V2
健康のために毎日ジョギングをしています。
aby, kvůli, pro
Abych byl zdravý, každý den běhám.
弟は、バイクを買うために、ちょ金しています。 Bratr šetří na motorku (aby si koupil
motorku).
彼はびょうじゃくなために、よく学校を休みま
す。
Kvůli tomu, že je slabý (má křehké
zdraví), ve škole často chybí.
Toto pomocné jméno vyjadřuje:
1. účel (pro něco / někoho něco děláme)
世かい旅行のためにお金をためています。
Střádám na cesty po světě.
だれのために勉強しているんですか。
Kvůli komu studuješ?
自分自しんのためです。
Kvůli sobě.
日本語を勉強するために日本に行きたいです。
Chci jet do Japonska studovat japonštinu.
2. příčinu
病気のために先週は学校に来られませんでした。 Kvůli nemoci jsem nemohl přijít minulý týden
do školy.
宿題を忘れたために先生におこられてしまい
ました。
Učitel se na mě rozčílil, protože jsem zapomněl
domácí úkol.
友達は家がびんぼうなため、大学に行けな
かった。
Můj kamarád nemohl jít na vysokou kvůli tomu,
že je z chudé rodiny.
SEI (DE) vs. OKAGE (DE)
S no / A-i /A -na / V1 okage de V2
彼のおかげでこの試合にかちました。
友達が手伝いに来たおかげで午前中に引っこし
できた。
今年のくだ物がとてもおいしいのは夏が熱かっ
たおかげだ。
díky něčemu
Díky němu jsme tento zápas vyhráli.
Díky tomu, že nám přišli pomoct kamarádi,
jsme se zvládli odstěhovat během dopoledne.
Letošní ovoce je moc dobré díky tomu, že léto
bylo teplé.
S no / A-i / A-na / V1 sei de V2
彼のせいでこの試合にまけました。
宿題を忘れたせいで先生におこられてしまいま
した。
kvůli něčemu, vzhledem k, protože
Kvůli němu jsme tento zápas prohráli.
Učitel se na mě rozčílil, protože jsem
zapomněl domácí úkol.
これはだれのせいでもない。
Za to nikdo nemůže. / To není ničí vina.
年のせいかさい近耳が聞こえにくくなりました。 Nejspíš to bude věkem, že v poslední době
špatně slyším.
Partikule ka (namísto de) v posledním příkladu relativizuje příčinnou souvislost – pravděpodobně to bude
věkem, ale možná také z jiného důvodu.
Významově je sei protipólem pomocného jména okage – užívá se k označení příčiny, jejíž následek je vnímán
jako nechtěný či nepříznivý. Obě jména lze v určitém kontextu nahradit neutrálním tame, které nemá ani
pozitivní ani negativní zabarvení.
162
II.
A.
Text
ヤンデラさんと鈴木さんの会話
鈴：ヤンデラさん。おひさしぶりです。
ヤ：ああ、鈴木さん。こんにちは。おひさしぶりです。
鈴：しばらく学校で会いませんでしたけど、何かしていたんですか。
ヤ：ええ、卒業論文を書くために、色々調べなければならないことがあって、二週間ほど、国会図
書館に通っていました。
鈴：へえ、大変ですね。ところで、何について書いているんですか。
ヤ：卒論の題目は、「ヨーロッパぶんかが日本に対して与えた影響（えいきょう）」といいます。
鈴：何枚ぐらい書かなければならないんですか。
ヤ：教むかによると、50 枚いじょう書けばいいんですけど、うちの先生が 100 枚ぐらいは書けと言
っているので、100 枚いじょう書くことになると思います。でも、まだ 10 枚ぐらいしか書いて
いません。まだ色々調べているところです。この二週間ぐらいは、思ったよりすすみませんで
したが、調べるのはほとんど終わりましたので、あとは書くだけです。
鈴：大変ですねえ。私は、ヤンデラさんも知っていると思いますが、試験もレポートも全部終わっ
ていますから、何かあったら言ってください。ヤンデラさんのためなら何でもしますよ。
ヤ：本当ですか。ありがとうございます。
B. Následující text je ukázkou odborného stylu. Během čtení si všímejte zejména slovesných tvarů a
pokuste se charakterizovat, čím se tento text liší od textů, se kterými jste se v této učebnici dosud
setkávali.
これからのエネルギー
げん代は、石油エネルギーの時代だと言われている。火力発電や自動車などのエネルギーげんと
して、石油がもっとも多く使われているからである。エネルギーげんとしては、ほかにも、石たん、
天然ガス、水力、げん子力なども利ようされているが、石油にくらべるとはるかに少ない。日本の
場合、エネルギーの 75 パーセントは、石油によるものである。
日本全体で使う石油は、毎年三億キロリットルにもなる。この大部分は火力発電所で電気を起こ
すための重油や、自動車を走らせるためのガソリン、台所で使うプロパンガスなどのエネルギーを
作るために使われている。また、プラスチックや薬ひんなども石油から作られている。
だから、もし石油がなくなったら大変なことになる。発電ができなくなるので、夜は真っ暗でテ
レビも見ることができない。工場の設備はすべて止まってしまい、何も生さんできなくなる。それ
だけではない。ねん料がないので、飛行機やふね、鉄道、バス、トラックなど、あらゆる交通機関
がストップし、遠くへ行くことも、工業生さん物、のうさん物、魚などを運ぶこともできなくなっ
てしまう。
163
少し考えただけでも、石油が私達の生活にとってどんなに大切か、わかるだろう。しげんの少な
い日本が世かいの工業国として発てんできたのは、石油のおかげといっても言い過ぎではないだろ
う。
ところが、この大切な石油は、日本の国内ではほとんどさん出しないのである。日本で使う石油
の 99.7 パーセントは外国からゆ入している。その大半は、サウジアラビア、イランなどの中東の国々
からゆ入している。さいわいにも、これまでは、必要なだけ石油をゆ入することができた。しかし、
さい近では、イラクやイランなどで、いろいろな問題が起こっていて、日本がいつまでも必要なだ
け石油をゆ入できるとはかぎらなくなってきている。
III.
Cvičení
1. Odpovězte na otázky:
1)
げん代はどんな時代だと言われていますか。また、それはどうしてですか。
2)
石油は何のために使われていますか。
3)
エネルギーげんとしては石油のほかにどんな物がありますか。
4)
エネルギーげんの中で石油は何パーセントをしめますか。
5)
日本では、何のために石油が使われていますか。
6)
もし石油がなくなったら、どんなことができなくなりますか。
7)
日本で使ようされる石油の何パーセントがゆ入されていますか。
8)
タンカーとは何ですか。
2. Doplňte DAKE za podtrženými výrazy a přeložte:
1）え葉書を 5 枚ください。
2）二人で相談して決めました。
3）父は兄をつれてプラハに行きました。
4）これは私達の考えです。
5）今日学校を休んだのは、田中さんです。
3. Přeložte:
1）友子は男子だけでなく女子にも人気がある。
2）もう時間がないので、今日はあいさつだけで帰らせてください。
3）日本語は読むだけではうまくなりません。
4）そこのりんご、持てるだけ持っていっていいよ。
5）この料理は色がきれいなだけです。
164
4. Nahraďte partikuli DAKE partikulí ŠIKA a proveďte nutné změny!
1）その町へ行く交通機関はバスだけです。
2）姉はおなかの調子が悪いので、牛にゅうだけを飲んでいます。
3）今朝学校に来てみたら、田中さんだけが来ていました。
4）あの子はいつもおかしだけを食べているから、太っているのです。
5）お茶だけですが、よかったらどうぞ。
5. Odpovězte a použijte ŠIKA a zápor:
1）あの人はかなも漢字もよく書けますか。（かな）
2）自動車を持っていますか。（自転車）
3）チェコには海がありますか。（みずうみ）
4）今ポケットにお金をたくさん持っていますか。（百円）
5）ご兄弟は何人いますか。（一人）
6. Přestylizujte pomocí BAKARI podle vzoru:
a）父はいつもビールを飲んでいて、ほかのものを飲みません。
→ 父はビールばかり飲んでいます。
b）父はいつもビールを飲んでいて、ほかのことをしません。
→ 父はビールを飲んでばかりいます。
1）あの人は、いつも食べていて、全く仕事をしません。
2）うちの子は、いつもテレビを見ていて、本を読みません。
3）京子さんは、いつも遊んでいて、勉強しません。
4）赤ちゃんは、朝から晩まで泣いています。
5）英語を使わないで日本語でも話してください。
7. Přeložte:
1）今鈴木さんに電話するところです。
2）ヤンデラさんが来た時、私はちょうど事む所を出るところでした。
3）母は今帰ったところです。
4）その時はちょうど手紙を受け取ったところだったんです。
5）今私は、日本文学の研究をしているところです。
6）友達に手紙を書いているところでした。
7）ちょうど昼ご飯を食べていたところです。
8）私が帰ったとき、兄は電話しているところでした。
8. Spojte věty pomocí TAME NI, OKAGE DE či SEI DE do souvětí:
1）田中さんが来ました～～みんな喜んでいます
2）試験が難しかったです～～たくさんの学生が落ちました
165
3）昨日雨が降りました～～川の水が増えました
4）彼は生きているのがいやになりました～～自さつしました
5）自動車が何台も通ります～～道の反対がわに渡ることができません
6）部屋が暗いです～～本を読むことができません
7）毎日真面目に勉強しました～～日本語ができるようになりました
8）石油のかかくが上がりました～～生さんの費ようが上がりました
9. Přeložte:
1. Velká část ropy se používá pro výrobu benzínu a pro výrobu plastů. 2. Zauvažujeme-li trochu, zjistíme, že
ropa je pro průmyslovou zemi velice důležitá. 3. Bez paliva by se zastavila letadla, lodě, nákladní vlaky i
autobusy. 4. Kvůli tomu, že napadlo hodně sněhu, jsme nikam neodjeli. 5. Málem jsem spadl ze schodů.
6. Pijte, co hrdlo ráčí. 7. Do školy to mám pěšky asi čtvrt hodiny. Autem jsou to jen 3 minuty. 8. Takový obraz
dokážu namalovat i já. 9. Vyšel jsem z domu a v tom okamžiku se na ulici stala nehoda. 10. Napůjčoval si od
přátel, co to jen šlo, a koupil si v Olomouci byt. 11. To štěně jsme právě koupili. 12. Byl jsi vybrán právě proto,
že umíš dobře zpívat. 13. Ten mail jsem neposlal jenom přátelům, ale i na policii. 14. Miluji jedině tebe. 15. Od
té doby, co se vrátili z dovolené, se rodiče pořád jen usmívají.
IV.
Doplňující poznámky
TOKORO – DALŠÍ POUŽITÍ JAKOŽTO POMOCNÉ JMÉNO ČI SPOJKA
TOKORO DE – mimochodem (rozšiřuje téma hovoru nebo uvozuje nové)
今日の授業はこれまでです。ところで、田中
くんをさい近見かけませんが、どうしているか
知っている人いますか。
Tady dneska skončíme. Mimochodem, dlouho
jsem neviděl Tanaku. Nevíte někdo, co s ním je?
TOKORO O – zrovna když
彼は雨が降っているところを出て行きました。
Vyšel ven zrovna, když pršelo.
お休みのところをお電話してすみませんでした。
Promiňte, že vám volám ve vašem volnu /
zrovna, když máte volno.
TOKORO GA – ale, nicméně (ekvivalentní spojce ga)
先生は私達にちこくしてはいけないと何度も言い Učitel nám mnohokrát říkal, že se nesmíme
ました。ところが、つぎの日、時間どうりに
opozdit. Ale když jsme nazítří přišli včas, on
行って見ると先生はまだ来ていませんでした。
tam ještě nebyl.
ROZŠÍŘENÉ PARTIKULE
V L6 jsme se již seznámili s rozšířenými partikulemi NI CUITE a TO ŠITE. Zde si představíme další.
NI ŠITAGATTE – podle, v souladu s, spolu s tím, jak
先生の言われたことにしたがって勉強しました。 Učil jsem se tak, jak mi řekl učitel.
ガイドの指示にしたがって見学してください。
Prohlížejte si podle instrukcí průvodce.
あの子も年を取るにしたがってよくなるでしょう。S tím, jak (to dítě) bude vyrůstat, se určitě zlepší.
Pokud stojí před ni šitagatte sloveso, může být pouze v přítomném čase.
166
NI JOTTE – v závislosti na, podle, pomocí
習かんは国によって違う。
Zvyky se liší podle zemí.
もののねだんはじゅうようときょうきゅうのバ
ランスによって決まります。
Cena zboží se určuje v závislosti na
rovnováze poptávky a nabídky.
日本へ行くかどうかによって来年の計画を変え
なければなりません。
Budu muset změnit plány na příští rok podle
toho, zda do Japonska odjedu či nikoliv.
Další použití partikule ni jotte je u pasiva (viz lekce 12).
České „podle“ lze v japonštině vyjádřit i obraty ni joreba a ni joru to – oba se však užívají ve významu „podle
nějakého zdroje informace“, „podle toho, co jsem slyšel“. Věty s ni joreba a ni joru to bývají často zakončeny
pravděpodobnostním tvarem nebo výrazy só da či rašii s významem „prý“ (viz lekce 17).
天気予報によれば明日は雨だそうです。
Podle předpovědi počasí prý bude zítra pršet.
友達によると日本は大雪らしい。
Podle kamaráda prý v Japonsku hodně sněží.
NI TAI ŠITE – vůči, proti, oproti
先生にたいしてはいつでもていねいに話さなけ
ればなりません。
Vůči učiteli musíte vždycky mluvit zdvořile.
去年は自動車じこが少なかったのに対して、今年 Loni bylo dopravních nehod málo, zatímco
は大変多かったです。
(oproti tomu) letos jich bylo přespříliš.
NI ŠITE WA – na to, že
3 時にしてはちょっと暗いですね。
Na to, že jsou tři hodiny, je dost tma, viďte.
日本人にしてはせが高い。
Na Japonce je vysoký.
通訳にしては日本語が下手だ。
Na to, že je tlumočník, japonsky moc dobře
neumí.
旅行に行くにしては荷物が少ないですね。
Na to, že budete cestovat, máte málo zavazadel.
167
K16
I.
ヤンデラさんしか来なかった。
Procvičení čtení a gramatiky
1. Odpovězte na následující otázky.
・高校で日本について何を勉強しましたか。
・毎日の朝何について考えますか。
・ヤンデラさんは朝何時ぐらいに起きると思いますか。
・ヤンデラさんは読書が好きだと思いますか。
・ヤンデラさんは結婚していると思いますか。
2. Dívejte se na obrázky a doplňte, co dané osoby říkají. Užívejte だけ v různých jeho vazbách, případně
しか～ない.
※ヒント
たくさんのリンゴの中から美味しいのを選ぶ； 食べ物はツナかんいがいもう何もない；
みんなが分かったが、私一人は分からない； クラスの半分が旅行に参加した； 部屋に
は私いがいだれもいない； ほしい花を何本でも持っていってもいい； 成こうするか
どうか分からないが、一生けんめいどりょくしてみる
168
ロールプレイ
II.
1. Vyberte si jedno téma a ve dvojici utvořte rozhovor. Držte se níže popsaného postupu. Získané
informace shrňte v článku ve cvičení II/2.
①テーマを決める
テーマ
1)
日本語の勉強を始めたばかりの時
2)
一人ぐらしを始めたばかりの時
3)
大学生になったばかりの時
②質問を考える
～ばかりの時
～今
～これから
③相手と会話する
れい）◎「私は～たばかりの時、……でした。○○さんはどうでしたか。」
×「○○さんは～たばかりの時、どうでしたか。」
⇒自分のことを話して会話に入ります。
良くない会話のれい
A：私は一人で生活を始めたばかりの時、大変だと思いました。B さんはど
うでしたか。
B：私も大変だと思いました。
A：そうですか。私は今は、楽しいと思っています。Ｂさんはどうですか。
B：私も楽しいと思っています。
169
④いろいろな質問をしてレポートに必要なじょう報を聞きだす
～たばかりの時
受けた質問
今
受けた質問
これから
受けた質問
170
2. Informace získané během rozhovoru shrňte v článku. Nezapomeňte dát článku vhodný nadpis. Pište
shora dolů, nadpis tedy uveďte napravo.
レポートを書いてみましょう。
3. Ve dvojici popište, co říkají postavy na obrázku. Užijte ばかり v různých jeho vazbách. Zvažte, zda
by šlo u obrázků použít i だけ, příp. しか, a ところ.
ヒント
5 分待つ； 千円を貸す； 遊んで全ぜん勉強しない； 自分の意見を言って人の意見を
聞いていない； 英語もフランス語も話せる； 朝から料理する； 先月から日本語を勉
強しはじめたので上手に話せない； 今父がうちに帰った
171
III.
Poslech
1. Poslechněte si následující krátké úryvky a odpovězte, o čem mluvčí mluví. Poznamenejte si také, co
říkal.
旅行
学校
友達
ペット 日本
何について話していますか。
①__________________________________________________________________
172
②__________________________________________________________________
③__________________________________________________________________
④__________________________________________________________________
⑤__________________________________________________________________
IV.
Frazeologie
じょうだん
„To byl jen vtip“ - toto běžné úsloví bývá často překládáno jako 冗 談 だけです（×）, což je v japonštině
obrat nepřirozený až nesrozumitelný. Správně ho lze japonsky vyjádřit několika způsoby:
冗談です。
ただの冗談です。
冗談にすぎません。
ただの冗談のつもりでした。
冗談を言っただけです。
冗談で言ってみただけです。
V.
Reálie
 チェコきょうわ国についての一っぱんじょう報
チェコきょうわ国は、ヨーロッパのちゅうおうにいちしている。
日本
との時差は 8 時間（ただし、夏時間の期間は 7 時間）である。面せきは
78864km2 で、これは日本の面せきのやく 5 分の一に当たり、北海道と同じぐらいの広さである。人
口はおよそ 1030 万人で、そのほぼ十分の一が首都プラハに住んでいる。
歴史てきにボヘミア、モラヴィア、シレジアの三地方に分かれるが、面せき、人口ともボヘミア
が一番大きく、歴史てきにも文化てきにもチェコの中心ということができる。住みんの大半はチェ
コ人で、公よう語はチェコ語である。少数みんぞくとしては、ポーランド人、スロヴァキア人、ド
イツ人、それにロマ人などが住んでいる。
173
 主要都市
プラハ
チェコきょうわ国のしゅ都。古くからボヘミア王国のしゅ都として発っ
てんした。神せいローマてい国のしゅ都となったこともある。
ブルノ
チェコで 2 番目の大都市。モラヴィア地方の中心都市。近くには、アウス
テルリッツの三てい会せんの行われた古せん場がある。
オストラヴァ
チェコで 3 番目に大きな町。モラヴィア地方とシレジア地方のきょうかい
にいちし、石たんの生さんで大きく発ってんした。
プルゼニュ
西ボヘミア地方の中心都市。世かい中で生さんされているピルスナータ
イプのビールがはじめてつくられた場所として有名。
オロモウツ
モラヴィア地方中部のハナー地方の中心都市。
 チェコ史りゃく年ぴょう
こうこく
830 年ごろ
モラヴィア王国（大モラヴィア 公 国 ）成立。
907 年
モラヴィア王国が 滅 亡 する。このころボヘミアでプシェミスル家の国が
成立。
めつぼう
だんぜつ
オロモウツでヴァーツラフ 3 世が暗さつされ、プシェミスル王朝 断 絶 。
おうい
けい
かくとく
1306 年
チェコの王位はドイツ 系 のルクセンブルク家が 獲 得 。
1348 年
プラハに中おうヨーロッパさい古のカレル大学が 創 立 される。
1415 年
ヤン・フスが異端者として 処 刑 される。
1419 年
フス派 戦 争 開し（～1436）。
1618 年
三十年せんそう開し（～1648）。
1620 年
ビーラー・ホラ（ 白 山 ）の 戦 い。い後チェコはハプスブルクの支配下に
置かれる。
1914 年
第一次世 界 大 戦 開始（～1918）。
そうりつ
いたんしゃ
しょけい
は せんそう
はくざん
たたか
しはいか
せかいたいせん
どくりつ
1918 年
しょだいだいとうりょう
チェコスロヴァキア 独 立 。 初 代 大 統 領 はマサリク。
174
1938 年
ミュンヘンきょう定が結ばれる。
1939 年
第二次世界大戦開し（～1945）。ボヘミア、モラヴィアはドイツの保護領
におかれる。
1945 年
チェコスロヴァキアどく立を 回 復 。大とうりょうはベネシュ。
ほごりょう
かいふく
きょうさんとう
1948 年
共 産 党 し配体せい成立。
1968 年
みんしゅか運動「プラハの春」。ソ連ぐん、チェコスロバキアに 侵 攻 。
しんこう
かくめい
ビロード 革 命 。きょうさんとうし配の終り。ヴァーツラフ・ハヴェルが
しゅうにん
1989 年
大とうりょうに 就 任 する。
1993 年
チェコとスロヴァキアが分離。ハヴェルがチェコのしょ代大とうりょうに
就任する。
1999 年
NATO（北大西洋じょう約機こう）加盟。
2004 年
EU（おうしゅう連合）加盟。
かめい
Slovíčka k textům:
いっぱんの
ちゅうおう
いちする
じさ
なつじかん
きかん
めんせき
およそ
れきしてきに
ぶんかてきに
じゅうみん
こうようご
しょうすうみんぞく
しゅようとし
おうこく
しんせいローマていこく
さんていかいせん
一っぱんの
中おう
時差
夏時間
期間
面せき
歴史てきに
文かてきに
住みん
公よう語
少数みんぞく
主要都市
王国
神せいローマてい国
三てい会せん
běžný, obecný
uprostřed, centrální
nacházet se, být situován (v)
časový rozdíl
letní čas
doba, lhůta, období
plocha, rozloha, území
přibližně, zhruba
historicky
kulturně, z hlediska kultury
obyvatelé, občané
úřední jazyk
národnostní menšina
hlavní centra, důležitá města
království, monarchie
Svatá říše římská
Bitva tří císařů
175
分離する
北大西洋じょうやく機こう
staré bojiště, místo dávné bitvy
hranice, mez
stručný historický přehled
(chronologická tabulka)
knížectví, vévodství
založit
zaniknout, rozpadnout se
spáchat atentát, zavraždit
vymření dynastie
trůn
získat
založit
heretik, kacíř
popravit
husité
válka
začít, zahájit
bitva, boj, zápas
pod nadvládou
1. světová válka
osamostatnit se, získat nezávislost
první generace, zakladatel
Mnichovská dohoda
protektorát
obnovit, restaurovat, rehabilitovat
komunistická strana
vládní systém
hnutí za demokracii
sovětská vojska
vtrhnout, provést invazi
Sametová revoluce
převzít úřad
oddělit, rozdělit se
Severoatlantická aliance (NATO)
おうしゅう連合
přičlenit se (k), vstoupit (do)
Evropská unie
こせんじょう
きょうかい
りゃくねんぴょう
古せん場
こうこく
せいりつする
めつぼうする
あんさつする
おうちょうだんぜつ
おうい
かくとくする
そうりつする
いたんしゃ
しょけいする
フスは
せんそう
かいしする
たたかい
しはいか
だいいちじせかいたいせん
どくりつする
しょだい
ミュンヘンきょうてい
ほごりょう
かいふくする
きょうさんとう
しはいたいせい
みんしゅかうんどう
ソれんぐん
しんこうする
ビロードかくめい
しゅうにんする
ぶんりする
きたたいせいようじょうやく
きこう
かめいする
おうしゅうれんごう
公国
成立する
りゃく年ぴょう
暗さつする
王朝だんぜつ
王い
そう立する
いたん者
しょけいする
開しする
し配下
第一じ世かい大せん
どく立する
しょ代
ミュンヘンきょう定
回ふくする
し配体せい
みん主か運動
ソ連ぐん
176
Nové výrazy
ア行
あらゆる
えいきょう
おこる
起こる
každý, všechen, veškerý
vliv
vzniknout, vypuknout
カ行
かかく
かぎる
かりょく
きょうむか
くらべる
～げん
げんだい
げんしりょく
こうぎょうせいさんぶつ
こくない
こうつうきかん
火力
教むか
げん代
原子力
工業生さん物
国内
交通機関
cena
omezit
tepelná energie
studijní oddělení
porovnávat
zdroj (sufix)
současnost
atomová energie
průmyslové výrobky
vnitrozemí, vnitrostátní, tuzemský
dopravní prostředek
サ行
さいわいにも
さんかする
さんしゅつ
しげん
しけんにおちる
じだい
じさつする
しめる
じむしょ
じゅうゆ
じょうほう
すいりょく
せいこうする
せいさん
せきたん
せきゆ
せつび
ぜんたい
そうだんする
参加する
さん出
試験に落ちる
時代
自さつする
事む所
重油
情報
水力
成こうする
生さん
石たん
石油
設備
全体
相談する
naštěstí
zúčastnit se
výroba, produkce
zdroje
propadnout u zkoušky
období, doba
spáchat sebevraždu
obsadit, získat
kancelář
těžký olej, mazut
informace
vodní energie
uspět, mít úspěch
výroba
uhlí
ropa
zařízení
celý, úplný, celek
radit se, dohadovat se
タ行
たいはん
だいぶぶん
だいもく
ちょうど
ちゅうとう
ちょうし
ツナかん
大半
大部分
題目
中東
調子
většina
většina
titul, nadpis, název; téma
právě, přesně
Střední východ
stav, nálada, tempo
tuňák v plechovce
177
てつどう
でんきをおこす
てんねんガス
ともこ
どりょくする
鉄道
電気を起こす
天ねんガス
友子
ど力する
železnice
vyrobit elektřinu
zemní plyn
přítel, kamarád
snažit se, vyvinout velké úsilí
ねん料
のうさん物
pro
palivo
zemědělské výrobky
ナ行
にとって
ねんりょう
のうさんぶつ
ハ行
はつでん
はつでんしょ
はってん
はるかに
ひよう
ふね
ほかに
ほとんど
発電
発電所
発ってん
費よう
výroba (energie)
elektrárna
vývoj, rozvoj
daleko, mnohem
náklady
loď
kromě
téměř
マ行
まっくら
もっとも
真っ暗
úplná tma
nejvíce
薬品
přípravky, léky
ヤ行
やくひん
178